Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 3 / 48, články 21 - 30 / 472
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 >
- 24.6.2024
Zpráva z 31. setkání českých a slovenských mykologů - 23.6.2024 Z vycházky s CHKO Brdy na Zadní Bahna v neděli 26. 5. 2024
- 16.6.2024 Z jarní výstavy hub v Tetíně
- 16.6.2024 Jak se nám houbařilo večer v Ládví?
- 16.6.2024 Z vycházky do Krčského lesa
- 8.6.2024 Zápisky z EDCHÚ, aneb: „Jak vypadal kontrolní bod číslo 4?“
- 16.5.2024 Jak dopadla houbožroutská vycházka na Broumovsku?
- 5.5.2024 Z dubnové vycházky ČMS 2024
- 5.5.2024 Vítání jara se Spolkem houbařů Poděbrady
- 29.3.2024 Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle
Zpráva z 31. setkání českých a slovenských mykologů
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 24.6.2024
společně před hotelem (foto Ladislav Špeta)
Hřib růžovník - Boletus fuscoroseus (foto Milada Příkosická)
Hřib Le Galové - Rubroboletus legaliae (foto Milada Příkosická)
V podhůří Bílých Karpat se ve dnech 14. - 16. 6. 2024 uskutečnilo 31. jarní setkání českých a slovenských mykologů, konkrétně ve Wellness Hotelu Radějov v rekreační oblasti Radějov – Lučina. Organizací byl tentokrát pověřen MK Ratíškovice. Jak bývá zvykem po příchodu a ubytování se čekalo na další účastníky střetnutí, po společné večeři bylo společenské posezení při kytaře s menším občerstvením.
Nálada se stupňovala a byla skvělá do pozdních hodin. V sobotu po společné snídani, následovalo společné foto na památku, pak se účastníci rozdělili do skupinek a vydali se na procházky po blízkém okolí, účastníci měli možnost si vybrat z více možností rozmanitých okolníchch terénů. Jmenujme lokality jako jsou Šumárník, Travičná, NPR Čertoryje nebo Kněždubský háj aj. Účastníci se navraceli v odpoledních hodinách s rozmanitými druhy hub. I když moc hub nerostlo, našly se i mezi běžnými druhy i vzácnější kousky. Připomeňme např. hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae), hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus), závojenku modrohnědou (Entoloma incarnatofuscescens), holubinku sesterskou (Russula sororia), holubinku citlivou (Russula luteotacta), chřapáče tmavého (Helvella atra), chřapáče jamkatého (Helvella lacunosa), plesňáka citronového (Thelephora atrocitrina). Velký ohlas vzbudil nález ze Slovenské strany Bílých Karpat - chlupáčka (Aeruginoscyphus sericeus). Po společné večeři nás čekal slavnostní raut s ochutnávkou moravského vínečka. Večer plný diskuzí a debat, se protáhl do pozdních nočních hodin. Po nedělní snídani nás čekalo společné loučení a účastníci setkání se rozjeli k domovu.
Za organizátory akce děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na další setkání příští rok, které bude tentokrát na slovenské straně. Lydie Kaločová, prezidentka MK Ratíškovice a Ladislav Špeta.
Z vycházky s CHKO Brdy na Zadní Bahna v neděli 26. 5. 2024
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 23.6.2024
Krajina Zadních Bahen - bezlesí a náletové dřeviny
Foto: Radim Dvořák
Porost kosatce sibiřského (Iris sibirica)
Foto: Radim Dvořák
Na lovu zmijí
Foto: Radim Dvořák
Tůně vytvořené vojenskou technikou
Foto: Radim Dvořák
Lovčík vodní - Dolomedes fimbriatus
Foto: Radim Dvořák
Housenka drvopleně obecného - Cossus cossus
Foto: Radim Dvořák
Polnička bažinná - Agrocybe elatella
Foto: Radim Dvořák
V neděli 26. 5. 2024 se konala zoologická vycházka na vojenské cvičiště Zadní Bahna pod vedením Mgr. Davida Fischera z Hornického muzea v Příbrami a Mgr. Jany Fischerové ze Správy CHKO Brdy. Místo je známé každoročním konáním přehlídky vojenské techniky. Z velké části je zarostlé náletovými dřevinami - zejména břízami a osikami, dále také vrbami, smrky a borovicemi. Část tvoří bezlesí, zarostlé souvislým travnatým porostem. Jde o prameništní oblast, vody je tu na jaře opravdu hodně. Vzhledem k zajímavé lokalitě a celkem hojnému růstu hub po deštivém období se informace rozšířila i mezi mykology, kterých nakonec dorazilo přes deset, takže se z vycházky stala exkurze zoologicko-mykologická.
Na úvod vycházky jsme si mohli poslechnout výklad o racích, vrankách a mihulích na Brdech, s názornou ukázkou jejich lovu v potoce. Následovala demostrace prvních houbových nálezů, např. zvonkovky (Tarzetta sp.), muchomůrky šedivky (Amanita excelsa) a polničky rané (Agrocybe praecox). O kousek dále nás čekaly klouzky modřínové (Suillus grevillei) a statný hřib kovář (Sutorius luridiformis).
Na zarůstajícím panelovém seřadišti vojenské techniky pak proběhl výklad o obojživelnících, ještěrkách a další brdské fauně. Na zbytcích po skládce dřeva zde rostlo několik dalších druhů hub, např. pohárovka obecná (Crucibulum laeve), kržatka zimní (Tubaria furfuracea) a kržatka masověhnědá (Flammulaster subincarnatus). V travnatém porostu na panelech rostl ve skupinách kropenatec otavní (Panaeolina foenisecii), mladé voskovky kuželovité (Hygrocybe conica) či polnička polokulovitá (Agrocybe pediades).
O kousek dále opět proběhl zoologický výklad u Ledného potoka, ale většina mykologů nedočkavě pokračovala k březovému porostu s vtroušenými osikami. Hned zkraje nás zde pod osikami přivítal křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum) a o pár metrů vedle pod břízami křemenáče březové (Leccinum versipelle) a žlutě zářící holubinka chromová (Russula claroflava). O kousek dále pod dubem byla početná skupina lišky obecné (Cantharellus cibarius). Na tlejícím listí rostla ve skupinách až trsech penízovka vodnatá (Gymnopus aquosus). Nemohl samozřejmě chybět ani březovník obecný (Piptoporus betulinus).
Poté jsme se odebrali směrem k nově vybudovaným nádržím, které zde působí dosti nepatřičně. Cestou jsme mohli obdivovat bohaté porosty právě modře kvetoucího kosatce sibiřského (Iris sibirica). Na hrázi horní nádrže jsme našli další polničky, včetně p. tuhé (Agrocybe dura). U cesty vyšší travou jsme si pak mohli prohlédnout mladou zmiji obecnou (Vipera berus). Pokračovali jsme podmáčeným mladým březovým hájem, kde nás čekal kapitální křemenáč březový a skupina již starších kozáků, pravděpodobně březových (Leccinum cf. scabrum).
Déle jsme pokračovali cestou, po níž pravidelně jezdí vojenská technka. Rallye především pásových vozidel zde vytváří početné tůně, které byly plné vody. Bylo tedy možné přistoupit k hlavnímu bodu programu - ukázce vodních živočichů, žijících v periodických tůních. Organizátoři měli pro návštěvníky připravené cedníky na lov vodní havěti a důmyslné nádobky na ulovené tvory s lupou ve víčku. Mohli jsme pozorovat například žábronožku letní (Branchipus schaefferi), larvy i poletující jedince vážek a šídel (Odonata), pulce žab a larvy čolků. Botanickou zajímavostí byla masožravá vodní rostlina bublinatka (Utricularia). Na hladině číhal na svoji kořist lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus), který byl i výzvou pro přítomné fotografy (ale byl celkem klidná modelka). Opodál se travou plazila nápadná a vypasená housenka drvopleně obecného (Cossus cossus), takže konečně víme, že smrdí jako šťavnatka drvopleňová (Hygrophorus cossus).
Část mykologů se pak odpojila na cestu zpět, což byla chyba. Jen o pár desítek metrů dále jsme totiž doplnili seznam nalezených druhů o vzácnou polničku bažinnou (Agrocybe elatella) - největší mykologickou zajímavost dne. Plodnice vyrůstaly po obou stranách cesty mezi travou, mechem a všudypřítomnou vodou. Poté se odpojili zoologové na cestu zpět a zbytek mykologů pokračoval průzkumem lokality okružní cestou. Jsou zde zajímavá podmáčená místa i pionýrská stanoviště. Určitě se sem opět vrátíme.
Z jarní výstavy hub v Tetíně
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.6.2024
cestou pobrat co se dá
foto: Markéta Vlčková
donáška hub
foto: Markéta Vlčková
akční příprava
foto: Lubomír Opat
finální nikoliv odpočet, ale kontrola
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Markéta Vlčková
o akci byl zájem
foto: Lubomír Opat
i kolegové botanici se přišli podívat
foto: Markéta Vlčková
skoro kompletní organizační tým (bez sojek a vlků)
foto: Markéta Vlčková
Milí příznivci hub,
poslední květnový víkend byl, jak možná víte, doslova nabit akcemi (a nemyslím tím jen hokej). Ze sobotní „kontroly bodu 4“ v rámci EDCHÚ (viz zde), jsme plynule přešli k první letošní výstavě hub, která se konala v neděli 26. 5. 2024 v komunitním centru sv. Ludmily v Tetíně.
Co k tomu říci? Dobrodružné to zas tak moc nebylo. Všechny dobrodružné události se nám staly už den až dva před tím (bouřku na závěr, která způsobila takový poryv větru, že kolegu Opata ošklivě pokousala vrata, nepočítám, naštěstí to přežil jen s pohmožděninami). Každopádně jsme se snažili naši expozici rozšířit o nově nalezené druhy (rozuměj – cestou na akci jsme zrekvírovali cokoliv, co vypadalo aspoň přibližně jako houba) a docela se nám to povedlo. Na naši výzvu "noste houby co to dá" zareagovalo hned několik členů ČMS, kterým tímto děkujeme.
Měli jsme pochopitelně i ztráty, protože několik exponátů tu noc ve sklepě nepřečkalo a zcela nekolegiálně se roztekly (sbohem, borový hříbku). Ale i tak, mít koncem května expozici o více než 100 druzích (povětšinou čerstvých, nikoliv víceletých a dřevních) hub je slušný úspěch. Pravda, zcela podvodně jsme vystavili i jednu hlenku (vlčí mléko červené; Lycogala epidendrum), protože byla hezky růžová. A dopustili jsme se i dalšího "podvodu". Na jarní askomycety (zejm. atraktivní smržovité houby) už je koncem května většinou pozdě, ovšem díky iniciativě Ing. Arch. Davida Dobeše jsme je mohli vystavit v lyofilizovaném stavu.
Celkem ovšem letošní pozdní jaro a časné léto houbám přejí a je to momentálně vidět všude kolem nás. Výstavy v tomto období jsou riskantní podnik, ovšem letos jsme měli zkrátka štěstí, tak snad nám vydrží i do dalšího ročníku.
Markéta Vlčková
Poděkování: ČMS děkuje paní Hofmeistrové a komunitnímu centru Sv. Ludmily v Tetíně za poskytnutí prostor a pomoc při organizaci, dále děkujeme všem (členům i nečlenům), kteří nám na akci donesli houby (jedna dovážka byla až z Příbramska), a pochopitelně všem organizátorům obou akcí. Grantová podpora: DOT/54/12/023340/2023.
Jak se nám houbařilo večer v Ládví?
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.6.2024
romantický výhled na Spolanu
foto: Lubomír Opat
v tomto složení jsme (víceméně) odstartovali
foto Markéta Vlčková
výklad o holubinkách
foto: Markéta Vlčková
moc pěkný hřib kovář
foto: Markéta Vlčková
velmi slibná dubohabřina
foto: Markéta Vlčková
hub pro závěrečnou demonstraci je dost
foto: Lubomír Opat
demonstrace nalezených hub
foto: Markéta Vlčková
solidní včeře
foto: Markéta Vlčková
kozák habrový
foto: Lubomír Opat
holubinka doupňáková
foto: Lubomír Opat
hadovka smrdutá
foto: Markéta Vlčková
slzečník žloutkový
foto: Markéta Vlčková
ryzec kroužkatý
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni,
odpověď na výše položenou otázku zní: "Naprosto skvěle". O odpoledních vycházkách během pracovního týdne jsme již uvažovali nějaký čas, ale buď nebyly houby (protože v Praze je přes léto většinou příliš sucho) a nebo byly houby, ale večer už byla tma (protože už byl podzim...). Nyní to konečně poprvé vyšlo a musíme říci, že ku spokojenosti všech. Davy jsme uprostřed pracovního týdne v podvečer neočekávali (a taky se žádné davy nedostavily), ovšem zájemců se sešlo i tak celkem dost. Za houbami jsme vyrazili do Ďáblického háje, do kterého jsme zatím v rámci vycházek pro veřejnost nechodili. Nový tedy byl nejen čas, ale nová byla i lokalita.
Krátce po startu jsme si našli pár minut na romantickou vyhlídku na neratovickou Spolanu, ovšem pak už jsme se vrhli na ty houby. Masitější hřibovité houby byly dle očekávání již spíše na ústupu (ale přesto se nám v těch krásných dubohabřinách poštěstilo najít mj. několik hřibů smrkových), stejně tak muchomůrky tomu už moc nedávají, a pokud rostou, tak spíše ty bezprstenné. Čeho ovšem bylo dost, byly "babky" a holubinky. Stále se drží pečárky a pochopitelně dřevožijné a chorošovité houby. Díky atypickému průběhu letošního jara a časného léta jsme našli i druhy, se kterými se typičtěji setkáme spíše na podzim. Jednalo se např. o ryzec osikový, či ryzec kroužkatý. Kompletní seznam nálezů je zde. Nepoštěstí se nám vždy, že si účastníci vycházek odnesou solidní úlovek k jídlu, ovšem tentokrát se to povedlo a my jsme za to rádi.
Jak to bude s vycházkami po Praze a okolí přes léto nedokážeme odhadnout. Motivace je pořádat by samozřejmě byla, ovšem jestě někdo musí motivovat ty houby, aby rostly, protože chodit na vycházky do lesa bez hub je lehce kontraproduktivní.
Držme si tedy palce a zase někdy na viděnou v terénu.
Markéta Vlčková
Z vycházky do Krčského lesa
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 16.6.2024
Jdeme na ně
foto: Lubomír Opat
A kudy teď?
foto: Lubomír Opat
Tohle všechno jsme tu našli
foto: Lubomír Opat
xerotermní stráň
foto: Lubomír Opat
hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus)
foto: Jana Čapková
hřib dubový (Boletus reticulatus)
foto: Lubomír Opat
muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata)
foto: Jana Čapková
hllinák červenající (Hapalopilus nidulans)
foto: Jana Čapková
holubinka zlatá (Russula aurea)
foto: Lubomír Opat
Jak asi všichni víme, houby nám v Praze pěkně rostou, tudíž by byl hřích toho nevyužít a nevyhlásit mykologickou vycházku pro veřejnost. Místem naší akce byl Krčský les v Praze 4, kde jsme v posledních dnech vykonali několik nadějných průzkumů, které nás přesvědčily o tom, že vycházka bude úspěšná.
Na startu, který byl na známém místě „U dubu“ se sešlo více než dvacet osob, chtivých houbařských i mykologických aktivit. Přestože růst nebyl takový, jaký někteří třeba čekali (pořád nejsme v hlavní sezoně), se povedlo najít dosti velké množství různých hub, ve velkém množství rostly zejména holubinky. Z hřibovitých se objevily plodnice hřibu žlutomasého (Xerocomellus chrysenteron), ut’atovýtrusého (X. porosporus), Engelova (Hortiboletus engelii) a plstnatého (Xerocomus subtomentosum), ale i několik hřibů dubových (Boletus reticulatus) a smrkových (Boletus edulis), dokonce vyrostl i jeden hřib hnědý (Imleria badia) – typická podzimní houba. Z jedovatých hub se nám povedlo nalézt hlinák červenající (Hapalopilus nidulans), muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata), pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) a třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare).
Po xerotermním svahu jsme se různými způsoby sesunuli do údolí Kunratického potoka, kde nás potěšila vzrostlá plodnice hnědáku Schweinitzova (Phaeolus schweinitzii) a kde se nachází i restaurace Na tý louce zelený, kde většina účastníků zakončila povedenou akci.
Jak to bude s vycházkami dále, momentálně nedokážeme odhadnout - v Praze se růst nyní spíše utlumuje a předpověď na další týden nevyznívá pro houby přiliš optimistiky. Každopádně sledujte naše webové stránky.
Za ČMS,
Filip Zíka.
Zápisky z EDCHÚ, aneb: „Jak vypadal kontrolní bod číslo 4?“
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 8.6.2024
prší...
foto: Lubomír Opat
...a prší
foto: Markéta Vlčková
hřib dubový (Boletus reticulatus)
foto: Markéta Vlčková
muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)
foto: Markéta Vlčková
Máme to!
foto: Markéta Vlčková
občas je nutné jít na to drsně
foto: Markéta Vlčková
bloudíme v mlze a fakt nechcem do Brna
foto: Markéta Vlčková
odkud začít ?
foto: Markéta Vlčková
kontrolované destrukci předcházela kontrolovaná konstrukce
foto: Markéta Vlčková
tak hotovo, dobrý
foto: Markéta Vlčková
snad ty houby zaujmou
foto: Markéta Vlčková
expozice
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Lubomír Opat
houbová zahrádka
foto: Alice Kratinová
houba dne
foto: Markéta Vlčková
...Amanita strobiliformis
foto: Lubomír Opat
jsme prostě dobří
foto: jedna z účastnic pochodu (děkujeme)
Vážení příznivci hub,
Evropský den chráněných území (EDCHÚ) je něco, co si ČMS již léta prostě nemůže nechat ujít, neboť šíření povědomí o potřebě ochrany přírody, a tedy i cenných „houbových biotopů“ je jedním z našich hlavních cílů. Každý rok se pro vás snažíme připravit důstojnou expozici momentálně fruktifikujících makromycetů (rostoucích velkých hub) a nutno říci, že se nám to díky entusiasmu našich (starých i nových) členů daří stále lépe. V sobotu 25. května 2024 jsme pro návštěvníky akce AOPK Český kras (kontrolní bod 4 – Mykologie) měli připravenu rekordní expozici 103 druhů hub, a zdaleka se nejednalo jen o houby dřevní.
Sehnat houby pro expozici nebylo jednoduché. Museli jsme čelit nepříznivým podmínkám a promočeni jsme byli nejen my, ale i ty nebohé houby. Ovšem vzhledem k tomu, že akci bereme vážně, tak platilo heslo „Ni déšť, ni sníh, ni oheň nezabrání poslům našim“…atd. Jako bonus k celé věci jsme rozšířili poznatky o krtcích (výzkum krtků započal diplomant RNDr. Jana Wiplera, Ph.D., psali jsme zde). Naše další zjištění je následující: dávejte pozor kam šlapete, neboť mrtví a mokří krtci, když na ně omylem šlápnete, kloužou (hodně).
Nu ale pojďme k tomu nejzajímavějšímu: co jste tedy na Malé Americe mohli vidět za houby? Kromě obligátních víceletých dřevních druhů (tedy březovník obecný; Piptoporus betulinus, troudnatec kopytovitý; Fomes fomentarius a jim podobné stálice), které seženeme celoročně a utíkáme se k nim vždy, když máme pochybnosti o expozici, byly k vidění i pozdně jarní/časně letní druhy hub, jako je například čirůvka májovka (Calocybe gambosa; kterou v posledních letech takto pozdě na jaře vídáme málokdy) nebo čerstvé lignikolní (dřevní), druhy jako například opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) či třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare; což nás až tak nepřekvapilo, protože ty rostou "furt pryč"). To ale nebyl náš hlavní tahák. Hlavním tahákem byla expozice hřibovitých hub (jak jinak), která byla v historii EDCHÚ jednoznačně nejbohatší. Díky výkyvům počasí mohli návštěvníci vidět např. většinu u nás rostoucích křemenáčů (Leccinum aurantiacum, Leccinum versipelle, Leccinum piceinum, Leccinum rufum), „pravé“ hřiby (Boletus edulis, Boletus reticulatus, Boletus pinophilus), „modráky“ (Neoboletus luridiformis, Suillellus luridus, Suillellus mendax) a nějaký ten klouzek (Suillus grevillei, Suillus variegatus). Z jedovatých hub se nám povedlo sehnat vláknici začervenalou (Inocybe erubescens), čechratku podvinutou (Paxillus involutus) a trochu předčasně vyklubanou muchomůrku tygrovanou (Amanita pantherina). Třepenitku svazčitou netřeba zmiňovat, ta patří k houbám, které za vhodných podmínek rostou celý rok. Hlavní hvězdou expozice byla ovšem muchomůrka šiškovitá (Amanita strobilifirmis), která není hojná, ale snáší synantropní (člověkem ovlivněné) lokality a v Praze se jí celkem daří. Tuto konkrétní plodnici jsme museli vykutat s použitím rýče (díky tati) – tak hluboko byla zakořeněná, prevít. Kompletní seznam vystavovaných druhů naleznete zde.
Věříme, že se výstavka líbila všem, kteří našli odvahu a přes nepříznivou předpověď počasí a přes to, že bylo v plánu semifinále MS v hokeji dorazili. Nutno dodat, že závěr celé akce byl na náš vkus až příliš akční. Zas na druhou stranu, co by vlečné lano zahálelo v autě, když se dá použít pro vytažení lidí (lida?) z lomu a proč by vlastně nemohli náhodní kolemjdoucí zvracet přes to řetězové zábradlí, které tam je…aby zabránilo pádu do lomu. Příště s sebou vezmeme delší lano a buď a) kinedryl nebo za b) disulfiram. Ale ten hokej jsme vyhráli, a ani ten déšť na závěr nebyl nijak zničující.
Houbové akce nejsou nudné, tak příště pojďte s námi!
Markéta Vlčková
PS: Děkujeme všem, kteří nám dodali houby na akci (Jirko :-*).
Grantová podpora: DOT/54/12/023340/2023
Jak dopadla houbožroutská vycházka na Broumovsku?
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.5.2024
předstartovní příprava
foto: Markéta Vlčková
aspoň je hezky
foto: Markéta Vlčková
asi máme houbu
foto: Markéta Vlčková
oligotrofní bor
foto: Markéta Vlčková
ale nula hub v něm
foto: Markéta Vlčková
našli jsme krásnou rez (Coleosporium tussilaginis)
foto: Markéta Vlčková
hledáme čapulky (v polské bažině)
foto: Markéta Vlčková
už na ně chystám výbavu
foto: Markéta Vlčková
čapulka bahenní (Mitrula paludosa)
foto: Martin Slavičínský
zasloužený gulášek na farmě
hudební těleso
foto: Markéta Vlčková
organizace byla vyčerpávající
Vážení přátelé,
doktor Wipler je jedním slovem houževnatý a s nepříznivými podmínkami bojuje srdnatě a vytrvale. Výsledkem posledního boje je, řekněme remíza. Ale pojďme na to od začátku.
V sobotu 4. 5. 2024 se v okolí Vernéřovic na Broumovsku konalo druhé odemykání lesa, tentokrát určené pro houbožrouty. Lesy v okolí Vernéřovic jsou opravdu krásné, poměrně rozmanité, k návštěvě přímo vybízející a slibující na první pohled bohatou houbovou nadílku. Doktor Wipler, jak je jeho zvykem, trasu dopředu prošel, pečlivě naplánoval a při startu nám oznámil, že hub k jídlu při průzkumu našel přesně nula. Sucho si zkrátka vybírá svou daň. Byvše takto povzbuzeni a motivováni, vyrazili jsme.
Výsledek však nakonec nebyl tak tragický, jedlých druhů jsme našli více, než nalezl Dr. Wipler při průzkumu (tedy přesně tři, seznam je k dispozici na vyžádání), plodnice ovšem z většiny nebyly ve stavu konzumovatelném. Bylo však nádherně a viděli jsme i houby nejedlé, povětšinou dřevní a bylo více prostoru věnovat se lišejníkům (tedy skorohoubám). V neposlední řadě jsme měli možnost obdivovat půvabné čapulky bahenní (Mitrula paludosa). Skutečnost, že jsme kvůli nim museli „až“ do Polska, taktně pomineme.
V závěru nás na farmě Bošina čekal vynikající guláš, takže ono „žrouti“ bylo splněno, zbývá lehce doladit to „houbo“. Příště to určitě vyjde! Pochválit musíme i doprovodný program na afterparty v podobě hudebního kvarteta z Hlavňova. Plus, na pozemku farmy děti, které dělaly průzkum okolí, našly závojenky podtrnky. Nenechme se tedy odradit celkovou nepřízní zevních podmínek a choďme na vycházky, vždycky totiž najdeme nějaká pozitiva.
Za ČMS,
Markéta Vlčková
PS: Organizace celé akce byla zjevně náročná, neboť hlavní organizátor na závěr vyčerpáním usnul.
Z dubnové vycházky ČMS 2024
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 5.5.2024
tak a jdeme na to!
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Drahomíra Hlinovská
smrž obecný
foto Markéta Vlčková
smrž polovolný (Morchela semilibera)
foto: Markéta Vlčková
destice (Discina ancilis) ante finem
foto: Markéta Vlčková
tučné choroše šupinaté (Polyporus squamosus)
foto: Markéta Vlčková
někdo nám je (Laetiporus sulphureus) vyfoukl
foto: Ivo Novotný
napůl sklizený sírovec, můžeme si jej prohlédnout na řezu
foto: David Dobeš
hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria)
foto: Markéta Vlčková
choroš smolonový (Polyporus badius)
foto: David Dobeš
vezmeme si lupu...
Foto: Markéta Vlčková
a co nevidíme...chlupáček
foto: Ivo Novotný
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra))
foto: David Dobeš
skokan hnědý (Rana temporaria)
foto: David Dobeš
červenáček ohnivý (Pyrochroa coccinea), aspoň doufám
foto: Drahomíra Hlinovská
jsme u cíle
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni.
v neděli 28.4.2024 jsme se vypravili za jarními houbami do lesů v okolí Radotína (toho v Praze, ne toho na Moravě). Stejně jako v loňském roce jsme zvolili údolí Šachetského potoka poblíž PR Klapice, kam ještě zasahuje „krasové“ podloží. Přestože bylo krásně, tak vycházka příliš zájemců nepřilákala. Sešlo se nás kolem dvaceti, asi se všichni báli, aby lidí nebylo více než hub. Vzhledem k suchu a známému faktu, že konec dubna a květen nebývají zrovna plodné měsíce to byla pochopitelná obava, ale nakonec to dobře dopadlo – houby nás přečíslily minimálně o 20 kousků (viz seznam), a kdybychom dokázali v terénu určit všechny, které jsme viděli, vyhrály by houby myslím i o víc. Uznáváme, že v porovnání z cca 90 druhy z prosince to není nic moc, ovšem pokud jde o večeři, vyhrál jednoznačně Radotín.
Smržovité houby jsme vzhledem k extrémním výkyvům počasí v posledních čtyřech týdnech už nečekali, ale přesto jsme nějaké poslední unavené mohykány ještě nalezli. Plodnice však měly už pouze edukativní charakter, pro kuchyň se nehodily. Co ovšem večeři zachránilo, byl hojný výskyt mladých plodnic choroše šupinatého (Polyporus squamosus) a taky jedna vrba, která si náramně rozuměla se sírovcem žlutooranžovým (Laetiporus sulphureus). Větší část plodnic sice nějaký záškodník sklidil jeden či dva dny před naší návštěvou lesa, ale naštěstí nám tam něco málo nechal. Nehojně ale přeci ještě rostla křehutka hnědošedá jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a odvážlivci mohli zkusit i hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria). On se tedy nikdo neodvážil, ale to je jiná story. Májovky (Calocybe gambosa) a závojenky podtrnky (Entoloma clypeatum) bohužel za nula bodů, stejně tak jako houby mykorhizní. Pozitivum ovšem je, že jsme nenarazili ani na nic vysloveně jedovatého, zbytek nálezů tvořily převážně dřevní chorošovité houby či „tvrdohouby“. Roztomilý byl malý bílý askoušek, který jsme pracovně určili jako chlupáček. A protože je jaro a jaro přírodě přeje, doprovázela nás po celou dobu i sympatická fauna a flóra.
Ať tak nebo tak, vycházka byla moc pěkná a těšíme se na další, která se ovšem pravděpodobně uskuteční až v polovině června, a to jen za předpokladu, že budeme mít dobré podmínky pro růst hub.
Přejme si vzájemně „Ať rostou“!
Markéta Vlčková
Vítání jara se Spolkem houbařů Poděbrady
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 5.5.2024
společné foto z akce
Mezi regionální houbařskými či mykologickými spolky působící v naší republice jsou ty více či méně aktivní. Mezi první z nich lze jednoznačně zařadit Spolek houbařů Poděbrady. Jejich první terénní akcí v tomto roce byla vycházka do smíšených lesů v okolí Žehuně pod vedením předsedy spolku a zdejšího rodáka Daniela Kvasničky. Důležitým členem výpravy byl rovněž RNDr. Jan Wipler, Ph.D., s rozsáhlými mykologickými znalostmi, který představoval členům výpravy nepříliš známé a pro laiky i těžko viditelné houby jako např. pórnovitku různopórou (Schizophora paradoxa). Jinak kloboukatých hub popravdě příliš nalezeno nebylo. Kromě několika seschlých plodnic čirůvky májovky (Calocybe gambosa) nás potěšilo seskupení plodnic chřapáče obecného (Helvella acetabulum). Na závěr pokročilejší účastníky výpravy nadchla kvítkovka klamná (Anthostoma decipiens) - relativně vzácný pyrenomycet rostoucí na habrech.
Vycházka byla zakončena v Žehuni v hostinci U Kvasničků, kde pro nás vedoucí výpravy připravil vynikající dršt'kovou polévku.
Za ČMS,
Filip Zíka
Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 29.3.2024
čas odstartovat...
foto: Lubomír Opat
...nebo ne
foto: Markéta Vlčková
podvyživené smrže v mulči
foto: Lubomír Opat
nespolupracující třešňovka
foto: Markéta Vlčková
je poněkud vlhko
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský na lokalitě
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) v detailu
foto: Lubomír Opat
destice chřapáčová (Discina ancilis)
foto: Lubomír Opat
penízovka smrková (Strobilurus esculentus)
foto: Drahomíra Hlinovská
upgrade cesty
foto: Markéta Vlčková
downgrade lesa
foto: Markéta Vlčková
prezentace nalezených druhů hub
foto: Lubomír Opat
jaro je romantické
foto: náhodná kolemjdoucí (děkujeme)
Milí všichni,
jarní vycházky za houbami, jak se zdá, nejsou tak sexy jako ty zimní, ovšem i tak jsme v sobotu 23.3. 2024 zaznamenali slušnou účast (v počtu téměř 30 ks houbařů, houbařek a houbařátek). Start se oproti plánu o něco opozdil, neboť na startovních pozicích bylo vymulčováno a tak jsme tam logicky hledali - hádejte co? Jasně že smrže (Morchella sp.). K našemu velkému překvapení jsme je opravdu našli, ovšem byly to chudinky podvyživené, nedomrlé a přešlé mrazem. Posuďte sami. Ale co už, počítá se výsledek (mmch., v přilehlé třešňovce, kterou jsme přirozeně nadšeně zkoumali hned poté, nebyla ani houba).
Když už jsme si takto vystříleli munici zajímavých hub na začátku, nebylo možno doufat v o moc pro veřejnost zajímavější nálezy. Přesto se poštěstilo najít i lokalitu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), o níž jsme dosud nevěděli. Destice chřapáčové (Discina ancilis) rostly na těch stejných pařezech, jako v loňském roce a dál už to bylo prakticky jen (byť ne výlučně) o dřevních druzích. Z jedlých dřevních druhů jsme nalezli ještě penízovky provázkové (Strobilurus stephanocystis) a smrkové (Strobilurus esculentus) a boltcovitku bezovou (Auricularia auricula-judae), z jedovatých pouze třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare). V tom má předjaří nespornou východu – jiné jedovaté druhy prakticky nerostou. Nehojně byla zastoupena křehutka šedohnědá f. jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a tmavobělka žlutavá (Melanoleuca cognata). Viděli jsme i nějaký ten hnojník domácí (Coprinellus domesticus), štítovku jelení (Pluteus cervinus) a strmělku ojíněnou (Clitocybe pruinosa). Kompletní seznam nálezů je přiložen.Uznáváme, že 40 druhů není v porovnání se zimními 90 nijak oslnivý výsledek, ovšem máme naprosto neprůstřelnou výmluvu.
Timing totiž nebyl dokonalý. Zmokli jsme, ale naštěstí ne moc, a ani to bahno nebylo tak hrozné. Co ovšem hrozné bylo, je stav lesa. Modřanská rokle, jak se zdá, prochází ‚“rekultivací“ (přeloženo: kácí se tam o sto šest, je tam bordel a les je napůl zničený), takže tomu dáme nějaký čas, než se tam vrátíme. Ocenili jsme nicméně úpravu cesty, takže již nebylo nutno šplhat po stráních, aby se člověk posunul vpřed suchou nohou a ne potokem. Nejsme si ale jisti, že kultivace cesty, která je pozitivní, vyváží ten velmi negativní zbytek „úprav terénu“.
Pokud bude počasí příznivé, zkusíme další vycházku naplánovat za cca 4 týdny (předběžně do Radotína), ovšem slíbit to pochopitelně nemůžeme.
Ať nám hezky rostou!
Markéta Vlčková
Strana 3 / 48, články 21 - 30 / 472
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 >
