Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 3 / 47, články 21 - 30 / 468
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 >
- 16.6.2024
Z vycházky do Krčského lesa - 8.6.2024 Zápisky z EDCHÚ, aneb: „Jak vypadal kontrolní bod číslo 4?“
- 16.5.2024 Jak dopadla houbožroutská vycházka na Broumovsku?
- 5.5.2024 Z dubnové vycházky ČMS 2024
- 5.5.2024 Vítání jara se Spolkem houbařů Poděbrady
- 29.3.2024 Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle
- 12.3.2024 Z vernisáže fotografií Dr. Wiplera
- 3.3.2024 Zimní vycházky frčí!
- 4.2.2024 V Hostivařském lesoparku jsme odemkli "les"
- 8.1.2024 Z poslední vycházky ČMS v roce 2023
Z vycházky do Krčského lesa
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 16.6.2024
Jdeme na ně
foto: Lubomír Opat
A kudy teď?
foto: Lubomír Opat
Tohle všechno jsme tu našli
foto: Lubomír Opat
xerotermní stráň
foto: Lubomír Opat
hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus)
foto: Jana Čapková
hřib dubový (Boletus reticulatus)
foto: Lubomír Opat
muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata)
foto: Jana Čapková
hllinák červenající (Hapalopilus nidulans)
foto: Jana Čapková
holubinka zlatá (Russula aurea)
foto: Lubomír Opat
Jak asi všichni víme, houby nám v Praze pěkně rostou, tudíž by byl hřích toho nevyužít a nevyhlásit mykologickou vycházku pro veřejnost. Místem naší akce byl Krčský les v Praze 4, kde jsme v posledních dnech vykonali několik nadějných průzkumů, které nás přesvědčily o tom, že vycházka bude úspěšná.
Na startu, který byl na známém místě „U dubu“ se sešlo více než dvacet osob, chtivých houbařských i mykologických aktivit. Přestože růst nebyl takový, jaký někteří třeba čekali (pořád nejsme v hlavní sezoně), se povedlo najít dosti velké množství různých hub, ve velkém množství rostly zejména holubinky. Z hřibovitých se objevily plodnice hřibu žlutomasého (Xerocomellus chrysenteron), ut’atovýtrusého (X. porosporus), Engelova (Hortiboletus engelii) a plstnatého (Xerocomus subtomentosum), ale i několik hřibů dubových (Boletus reticulatus) a smrkových (Boletus edulis), dokonce vyrostl i jeden hřib hnědý (Imleria badia) – typická podzimní houba. Z jedovatých hub se nám povedlo nalézt hlinák červenající (Hapalopilus nidulans), muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata), pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) a třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare).
Po xerotermním svahu jsme se různými způsoby sesunuli do údolí Kunratického potoka, kde nás potěšila vzrostlá plodnice hnědáku Schweinitzova (Phaeolus schweinitzii) a kde se nachází i restaurace Na tý louce zelený, kde většina účastníků zakončila povedenou akci.
Jak to bude s vycházkami dále, momentálně nedokážeme odhadnout - v Praze se růst nyní spíše utlumuje a předpověď na další týden nevyznívá pro houby přiliš optimistiky. Každopádně sledujte naše webové stránky.
Za ČMS,
Filip Zíka.
Zápisky z EDCHÚ, aneb: „Jak vypadal kontrolní bod číslo 4?“
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 8.6.2024
prší...
foto: Lubomír Opat
...a prší
foto: Markéta Vlčková
hřib dubový (Boletus reticulatus)
foto: Markéta Vlčková
muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)
foto: Markéta Vlčková
Máme to!
foto: Markéta Vlčková
občas je nutné jít na to drsně
foto: Markéta Vlčková
bloudíme v mlze a fakt nechcem do Brna
foto: Markéta Vlčková
odkud začít ?
foto: Markéta Vlčková
kontrolované destrukci předcházela kontrolovaná konstrukce
foto: Markéta Vlčková
tak hotovo, dobrý
foto: Markéta Vlčková
snad ty houby zaujmou
foto: Markéta Vlčková
expozice
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Lubomír Opat
houbová zahrádka
foto: Alice Kratinová
houba dne
foto: Markéta Vlčková
...Amanita strobiliformis
foto: Lubomír Opat
jsme prostě dobří
foto: jedna z účastnic pochodu (děkujeme)
Vážení příznivci hub,
Evropský den chráněných území (EDCHÚ) je něco, co si ČMS již léta prostě nemůže nechat ujít, neboť šíření povědomí o potřebě ochrany přírody, a tedy i cenných „houbových biotopů“ je jedním z našich hlavních cílů. Každý rok se pro vás snažíme připravit důstojnou expozici momentálně fruktifikujících makromycetů (rostoucích velkých hub) a nutno říci, že se nám to díky entusiasmu našich (starých i nových) členů daří stále lépe. V sobotu 25. května 2024 jsme pro návštěvníky akce AOPK Český kras (kontrolní bod 4 – Mykologie) měli připravenu rekordní expozici 103 druhů hub, a zdaleka se nejednalo jen o houby dřevní.
Sehnat houby pro expozici nebylo jednoduché. Museli jsme čelit nepříznivým podmínkám a promočeni jsme byli nejen my, ale i ty nebohé houby. Ovšem vzhledem k tomu, že akci bereme vážně, tak platilo heslo „Ni déšť, ni sníh, ni oheň nezabrání poslům našim“…atd. Jako bonus k celé věci jsme rozšířili poznatky o krtcích (výzkum krtků započal diplomant RNDr. Jana Wiplera, Ph.D., psali jsme zde). Naše další zjištění je následující: dávejte pozor kam šlapete, neboť mrtví a mokří krtci, když na ně omylem šlápnete, kloužou (hodně).
Nu ale pojďme k tomu nejzajímavějšímu: co jste tedy na Malé Americe mohli vidět za houby? Kromě obligátních víceletých dřevních druhů (tedy březovník obecný; Piptoporus betulinus, troudnatec kopytovitý; Fomes fomentarius a jim podobné stálice), které seženeme celoročně a utíkáme se k nim vždy, když máme pochybnosti o expozici, byly k vidění i pozdně jarní/časně letní druhy hub, jako je například čirůvka májovka (Calocybe gambosa; kterou v posledních letech takto pozdě na jaře vídáme málokdy) nebo čerstvé lignikolní (dřevní), druhy jako například opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) či třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare; což nás až tak nepřekvapilo, protože ty rostou "furt pryč"). To ale nebyl náš hlavní tahák. Hlavním tahákem byla expozice hřibovitých hub (jak jinak), která byla v historii EDCHÚ jednoznačně nejbohatší. Díky výkyvům počasí mohli návštěvníci vidět např. většinu u nás rostoucích křemenáčů (Leccinum aurantiacum, Leccinum versipelle, Leccinum piceinum, Leccinum rufum), „pravé“ hřiby (Boletus edulis, Boletus reticulatus, Boletus pinophilus), „modráky“ (Neoboletus luridiformis, Suillellus luridus, Suillellus mendax) a nějaký ten klouzek (Suillus grevillei, Suillus variegatus). Z jedovatých hub se nám povedlo sehnat vláknici začervenalou (Inocybe erubescens), čechratku podvinutou (Paxillus involutus) a trochu předčasně vyklubanou muchomůrku tygrovanou (Amanita pantherina). Třepenitku svazčitou netřeba zmiňovat, ta patří k houbám, které za vhodných podmínek rostou celý rok. Hlavní hvězdou expozice byla ovšem muchomůrka šiškovitá (Amanita strobilifirmis), která není hojná, ale snáší synantropní (člověkem ovlivněné) lokality a v Praze se jí celkem daří. Tuto konkrétní plodnici jsme museli vykutat s použitím rýče (díky tati) – tak hluboko byla zakořeněná, prevít. Kompletní seznam vystavovaných druhů naleznete zde.
Věříme, že se výstavka líbila všem, kteří našli odvahu a přes nepříznivou předpověď počasí a přes to, že bylo v plánu semifinále MS v hokeji dorazili. Nutno dodat, že závěr celé akce byl na náš vkus až příliš akční. Zas na druhou stranu, co by vlečné lano zahálelo v autě, když se dá použít pro vytažení lidí (lida?) z lomu a proč by vlastně nemohli náhodní kolemjdoucí zvracet přes to řetězové zábradlí, které tam je…aby zabránilo pádu do lomu. Příště s sebou vezmeme delší lano a buď a) kinedryl nebo za b) disulfiram. Ale ten hokej jsme vyhráli, a ani ten déšť na závěr nebyl nijak zničující.
Houbové akce nejsou nudné, tak příště pojďte s námi!
Markéta Vlčková
PS: Děkujeme všem, kteří nám dodali houby na akci (Jirko :-*).
Grantová podpora: DOT/54/12/023340/2023
Jak dopadla houbožroutská vycházka na Broumovsku?
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.5.2024
předstartovní příprava
foto: Markéta Vlčková
aspoň je hezky
foto: Markéta Vlčková
asi máme houbu
foto: Markéta Vlčková
oligotrofní bor
foto: Markéta Vlčková
ale nula hub v něm
foto: Markéta Vlčková
našli jsme krásnou rez (Coleosporium tussilaginis)
foto: Markéta Vlčková
hledáme čapulky (v polské bažině)
foto: Markéta Vlčková
už na ně chystám výbavu
foto: Markéta Vlčková
čapulka bahenní (Mitrula paludosa)
foto: Martin Slavičínský
zasloužený gulášek na farmě
hudební těleso
foto: Markéta Vlčková
organizace byla vyčerpávající
Vážení přátelé,
doktor Wipler je jedním slovem houževnatý a s nepříznivými podmínkami bojuje srdnatě a vytrvale. Výsledkem posledního boje je, řekněme remíza. Ale pojďme na to od začátku.
V sobotu 4. 5. 2024 se v okolí Vernéřovic na Broumovsku konalo druhé odemykání lesa, tentokrát určené pro houbožrouty. Lesy v okolí Vernéřovic jsou opravdu krásné, poměrně rozmanité, k návštěvě přímo vybízející a slibující na první pohled bohatou houbovou nadílku. Doktor Wipler, jak je jeho zvykem, trasu dopředu prošel, pečlivě naplánoval a při startu nám oznámil, že hub k jídlu při průzkumu našel přesně nula. Sucho si zkrátka vybírá svou daň. Byvše takto povzbuzeni a motivováni, vyrazili jsme.
Výsledek však nakonec nebyl tak tragický, jedlých druhů jsme našli více, než nalezl Dr. Wipler při průzkumu (tedy přesně tři, seznam je k dispozici na vyžádání), plodnice ovšem z většiny nebyly ve stavu konzumovatelném. Bylo však nádherně a viděli jsme i houby nejedlé, povětšinou dřevní a bylo více prostoru věnovat se lišejníkům (tedy skorohoubám). V neposlední řadě jsme měli možnost obdivovat půvabné čapulky bahenní (Mitrula paludosa). Skutečnost, že jsme kvůli nim museli „až“ do Polska, taktně pomineme.
V závěru nás na farmě Bošina čekal vynikající guláš, takže ono „žrouti“ bylo splněno, zbývá lehce doladit to „houbo“. Příště to určitě vyjde! Pochválit musíme i doprovodný program na afterparty v podobě hudebního kvarteta z Hlavňova. Plus, na pozemku farmy děti, které dělaly průzkum okolí, našly závojenky podtrnky. Nenechme se tedy odradit celkovou nepřízní zevních podmínek a choďme na vycházky, vždycky totiž najdeme nějaká pozitiva.
Za ČMS,
Markéta Vlčková
PS: Organizace celé akce byla zjevně náročná, neboť hlavní organizátor na závěr vyčerpáním usnul.
Z dubnové vycházky ČMS 2024
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 5.5.2024
tak a jdeme na to!
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Drahomíra Hlinovská
smrž obecný
foto Markéta Vlčková
smrž polovolný (Morchela semilibera)
foto: Markéta Vlčková
destice (Discina ancilis) ante finem
foto: Markéta Vlčková
tučné choroše šupinaté (Polyporus squamosus)
foto: Markéta Vlčková
někdo nám je (Laetiporus sulphureus) vyfoukl
foto: Ivo Novotný
napůl sklizený sírovec, můžeme si jej prohlédnout na řezu
foto: David Dobeš
hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria)
foto: Markéta Vlčková
choroš smolonový (Polyporus badius)
foto: David Dobeš
vezmeme si lupu...
Foto: Markéta Vlčková
a co nevidíme...chlupáček
foto: Ivo Novotný
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra))
foto: David Dobeš
skokan hnědý (Rana temporaria)
foto: David Dobeš
červenáček ohnivý (Pyrochroa coccinea), aspoň doufám
foto: Drahomíra Hlinovská
jsme u cíle
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni.
v neděli 28.4.2024 jsme se vypravili za jarními houbami do lesů v okolí Radotína (toho v Praze, ne toho na Moravě). Stejně jako v loňském roce jsme zvolili údolí Šachetského potoka poblíž PR Klapice, kam ještě zasahuje „krasové“ podloží. Přestože bylo krásně, tak vycházka příliš zájemců nepřilákala. Sešlo se nás kolem dvaceti, asi se všichni báli, aby lidí nebylo více než hub. Vzhledem k suchu a známému faktu, že konec dubna a květen nebývají zrovna plodné měsíce to byla pochopitelná obava, ale nakonec to dobře dopadlo – houby nás přečíslily minimálně o 20 kousků (viz seznam), a kdybychom dokázali v terénu určit všechny, které jsme viděli, vyhrály by houby myslím i o víc. Uznáváme, že v porovnání z cca 90 druhy z prosince to není nic moc, ovšem pokud jde o večeři, vyhrál jednoznačně Radotín.
Smržovité houby jsme vzhledem k extrémním výkyvům počasí v posledních čtyřech týdnech už nečekali, ale přesto jsme nějaké poslední unavené mohykány ještě nalezli. Plodnice však měly už pouze edukativní charakter, pro kuchyň se nehodily. Co ovšem večeři zachránilo, byl hojný výskyt mladých plodnic choroše šupinatého (Polyporus squamosus) a taky jedna vrba, která si náramně rozuměla se sírovcem žlutooranžovým (Laetiporus sulphureus). Větší část plodnic sice nějaký záškodník sklidil jeden či dva dny před naší návštěvou lesa, ale naštěstí nám tam něco málo nechal. Nehojně ale přeci ještě rostla křehutka hnědošedá jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a odvážlivci mohli zkusit i hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria). On se tedy nikdo neodvážil, ale to je jiná story. Májovky (Calocybe gambosa) a závojenky podtrnky (Entoloma clypeatum) bohužel za nula bodů, stejně tak jako houby mykorhizní. Pozitivum ovšem je, že jsme nenarazili ani na nic vysloveně jedovatého, zbytek nálezů tvořily převážně dřevní chorošovité houby či „tvrdohouby“. Roztomilý byl malý bílý askoušek, který jsme pracovně určili jako chlupáček. A protože je jaro a jaro přírodě přeje, doprovázela nás po celou dobu i sympatická fauna a flóra.
Ať tak nebo tak, vycházka byla moc pěkná a těšíme se na další, která se ovšem pravděpodobně uskuteční až v polovině června, a to jen za předpokladu, že budeme mít dobré podmínky pro růst hub.
Přejme si vzájemně „Ať rostou“!
Markéta Vlčková
Vítání jara se Spolkem houbařů Poděbrady
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 5.5.2024
společné foto z akce
Mezi regionální houbařskými či mykologickými spolky působící v naší republice jsou ty více či méně aktivní. Mezi první z nich lze jednoznačně zařadit Spolek houbařů Poděbrady. Jejich první terénní akcí v tomto roce byla vycházka do smíšených lesů v okolí Žehuně pod vedením předsedy spolku a zdejšího rodáka Daniela Kvasničky. Důležitým členem výpravy byl rovněž RNDr. Jan Wipler, Ph.D., s rozsáhlými mykologickými znalostmi, který představoval členům výpravy nepříliš známé a pro laiky i těžko viditelné houby jako např. pórnovitku různopórou (Schizophora paradoxa). Jinak kloboukatých hub popravdě příliš nalezeno nebylo. Kromě několika seschlých plodnic čirůvky májovky (Calocybe gambosa) nás potěšilo seskupení plodnic chřapáče obecného (Helvella acetabulum). Na závěr pokročilejší účastníky výpravy nadchla kvítkovka klamná (Anthostoma decipiens) - relativně vzácný pyrenomycet rostoucí na habrech.
Vycházka byla zakončena v Žehuni v hostinci U Kvasničků, kde pro nás vedoucí výpravy připravil vynikající dršt'kovou polévku.
Za ČMS,
Filip Zíka
Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 29.3.2024
čas odstartovat...
foto: Lubomír Opat
...nebo ne
foto: Markéta Vlčková
podvyživené smrže v mulči
foto: Lubomír Opat
nespolupracující třešňovka
foto: Markéta Vlčková
je poněkud vlhko
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský na lokalitě
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) v detailu
foto: Lubomír Opat
destice chřapáčová (Discina ancilis)
foto: Lubomír Opat
penízovka smrková (Strobilurus esculentus)
foto: Drahomíra Hlinovská
upgrade cesty
foto: Markéta Vlčková
downgrade lesa
foto: Markéta Vlčková
prezentace nalezených druhů hub
foto: Lubomír Opat
jaro je romantické
foto: náhodná kolemjdoucí (děkujeme)
Milí všichni,
jarní vycházky za houbami, jak se zdá, nejsou tak sexy jako ty zimní, ovšem i tak jsme v sobotu 23.3. 2024 zaznamenali slušnou účast (v počtu téměř 30 ks houbařů, houbařek a houbařátek). Start se oproti plánu o něco opozdil, neboť na startovních pozicích bylo vymulčováno a tak jsme tam logicky hledali - hádejte co? Jasně že smrže (Morchella sp.). K našemu velkému překvapení jsme je opravdu našli, ovšem byly to chudinky podvyživené, nedomrlé a přešlé mrazem. Posuďte sami. Ale co už, počítá se výsledek (mmch., v přilehlé třešňovce, kterou jsme přirozeně nadšeně zkoumali hned poté, nebyla ani houba).
Když už jsme si takto vystříleli munici zajímavých hub na začátku, nebylo možno doufat v o moc pro veřejnost zajímavější nálezy. Přesto se poštěstilo najít i lokalitu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), o níž jsme dosud nevěděli. Destice chřapáčové (Discina ancilis) rostly na těch stejných pařezech, jako v loňském roce a dál už to bylo prakticky jen (byť ne výlučně) o dřevních druzích. Z jedlých dřevních druhů jsme nalezli ještě penízovky provázkové (Strobilurus stephanocystis) a smrkové (Strobilurus esculentus) a boltcovitku bezovou (Auricularia auricula-judae), z jedovatých pouze třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare). V tom má předjaří nespornou východu – jiné jedovaté druhy prakticky nerostou. Nehojně byla zastoupena křehutka šedohnědá f. jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a tmavobělka žlutavá (Melanoleuca cognata). Viděli jsme i nějaký ten hnojník domácí (Coprinellus domesticus), štítovku jelení (Pluteus cervinus) a strmělku ojíněnou (Clitocybe pruinosa). Kompletní seznam nálezů je přiložen.Uznáváme, že 40 druhů není v porovnání se zimními 90 nijak oslnivý výsledek, ovšem máme naprosto neprůstřelnou výmluvu.
Timing totiž nebyl dokonalý. Zmokli jsme, ale naštěstí ne moc, a ani to bahno nebylo tak hrozné. Co ovšem hrozné bylo, je stav lesa. Modřanská rokle, jak se zdá, prochází ‚“rekultivací“ (přeloženo: kácí se tam o sto šest, je tam bordel a les je napůl zničený), takže tomu dáme nějaký čas, než se tam vrátíme. Ocenili jsme nicméně úpravu cesty, takže již nebylo nutno šplhat po stráních, aby se člověk posunul vpřed suchou nohou a ne potokem. Nejsme si ale jisti, že kultivace cesty, která je pozitivní, vyváží ten velmi negativní zbytek „úprav terénu“.
Pokud bude počasí příznivé, zkusíme další vycházku naplánovat za cca 4 týdny (předběžně do Radotína), ovšem slíbit to pochopitelně nemůžeme.
Ať nám hezky rostou!
Markéta Vlčková
Z vernisáže fotografií Dr. Wiplera
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 12.3.2024
je nás jak do mariáše
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Markéta Vlčková
přestávka na posilnění
foto: Markéta Vlčková
doplňujeme tekutiny
foto: Markéta Vlčková
černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea)
foto: Markéta Vlčková
jehnědka (Ciboria amentacea) se nám schovávala
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) parazitující na kornatce
foto: Markéta Vlčková
černorosol bukový (Exidia nigricans)
foto: Markéta Vlčková
rosolovka průsvitná (Tremella encephala)
foto: Markéta Vlčková
kropilky na smrkovém dřevě
foto: Markéta Vlčková
bledule jarní (Leucojum vernum)
foto: Markéta Vlčková
přípitek na úvod
foto: Markéta Vlčková
z vernisáže
foto: Markéta Vlčková
Vážení příznivci hub,
přinášíme vám opět krátký pozdrav z Broumovska, kde se v sobotu 2.3.2024 konala vernisáž fotografií hub Broumovska, jejichž autorem nebyl nikdo menší než doktor Wipler. Vernisáž byla (celkem bez překvapení) spojena i s vycházkou za houbami. Odstartovali jsme dle plánu v 9:40 ze zastávky Pěkov, Hony a pokračovali jsme velmi příjemným údolím krásnými lesy směr Hlavňov. Tentokrát nejen že bylo překvapivě hezky, ale ani jiný útok přírodních živlů se nekonal (bláto se nepočítá, protože s ním jsme počítali).
Byť byly podmínky víc než příznivé jak pro vycházku, tak pro růst hub, nesešlo se nás na startu mnoho. Nu, aspoň už známe zdravé jádro, ke kterému neodmyslitelně patří i Eda. Malá účast se vysvětlila až po příchodu do Penzionu Pod Jasanem, kde se vernisáž konala. Místní se prostě jednoduše ztratili, a tak šli raději rovnou do hospody.
Popravdě hub jsme neviděli nijak mnoho (ne víc než 20) a jednalo se o druhy očekávatelné, a ani to mykologické tempo nám moc nešlo. Šli jsme nezvykle rychle, protože už se všichni těšili na tu vernisáž (uznejte sami – skoro 5 kiláků za tři hodiny? To je fofr). Měli jsme ovšem možnost, prohlédnout si hojně rostoucí černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea), který je stále řazen do Červeného seznamu jako téměř ohrožený druh (NT), povedlo se nám objevit hezoučký ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) a nakonec vyhrabat jehnědu olšovou (Ciboria amentacea), byť to stálo trochu úsilí při hrabání. Viděli jsme i další rosolovité houby a samozřejmě i jedno a víceleté druhy dřevní.
Vernisáž samotná byla moc příjemná s opravdu štědrým catteringem a na fotky byl pěkný pohled. Část expozice byla tematicky členěna dle ročních období a část prostě výběr těch nejhezčích fotek hub, které byly na Broumovsku pořízeny. Osobně Dr. Wiplera obdivuji, jakou má s houbami v roli modelek trpělivost – mně takto hezky nikdy nepostojí. Za mě nejkrásnější byly mazlící se muchomůrky jízlivé, ale byly tam samozřejmě i jiné povedené fotografie, dokonce i hříbky.
Těšíme se na další podobné akce a snad se tentokrát účastnící neztratí ještě před startem.
Za redakci webu,
Markéta Vlčková
Zimní vycházky frčí!
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 3.3.2024
čekáme na opozdilé inženýry
foto: Lubomír Opat
na začátku jsme prozkoumali jednu přátelskou vrbu...
foto: Markéta Vlčková
...ale prozkoumat pečlivě všechno dřevo na lokalitě není legrace
foto: Markéta Vlčková
bylo krásně, ale na vysušeném kopci hub skoro nula
foto: Markéta Vlčková
v polovině trasy nás bylo stále dost
foto: Markéta Vlčková
gutující pevník kaštanový (Porostereum spadiceum)
foto: David Dobeš
ostnateček brvitý (Steccherinum fimbriatum)
foto: Lubomír Opat
kržatčí miminko (Tubaria furfuracea)
foto: David Dobeš
ochutnávka rosolovky (Tremella mesenterica)
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica)
foto: Markéta Vlčková
černorosol s ušima (Exidia nigricans et Auricularia auricula-judae)
foto: Drahomíra Hlinovská
rážovka houbomilná (Dialonectria episphaeria agg.)
foto: Ivo Novotný
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca)
foto: David Dobeš
malé chlupaté askoušky k dourčení (určeno jako Belonidium mollissimum)
foto: Oldřich Jindřich
rozkošná drobná helmovka (Mycena tenerrima)
foto: Ivo Novotný
choroš brvitý (Polyporus ciliatus)
foto: Oldřich Jindřich
choroš poloplástvový, pohled do rourek
foto: Markéta Vlčková
žilnatka oranžová (Phlebia radiata)
foto: Markéta Vlčková
netuším, ale je to hezké (dourčeno jako Diatrype decorticata)
foto: Oldřich Jindřich
taky houby (káčovka lemovaná, Biscogniauxia marginata)
foto: Markéta Vlčková
brouček (dourčeno jako střevlík vrásčitý, Carabus intricatus)
foto: Lubomír Opat
šafrán jarní (Crocus vernus)
foto: Ivo Novotný
Vážení příznivci hub,
ač se to zdá neuvěřitelné, houby nám v letošním roce zatím dělají radost. Rostou tam kde mají a kdy mají a občas nás překvapí i nějakým tím bonusem. Naposledy jsme se o tom přesvědčili v sobotu 24. 2. 2024, kdy jsme za houbami vyrazili do přírodního parku Košíře-Motol. Lokalita v okolí golfového hřiště byla vybrána proto, že je vlhká a zůstává na ní spadané tlející dřevo, což je pro zimní druhy ideální. Byť lokalita nevypadá ani trochu lákavě a je samé bahno (což jsme v pozvánce avizovali), tak vycházka přilákala téměř 50 lidí, tedy srovnatelně s přechozími dvěma zimními vycházkami. Zájem veřejnosti o zimní (převážně dřevní) houby tedy zdá se trvá a nás to velmi těší. Je to pro nás trochu překvapením, ale zároveň i motivací pořádat více takových vycházek i v dalších sezónách.
Nu, ale pojďme k těm nálezům. Nebudeme zastírat, že to byl opět obvyklý zimní, tedy převážně chorošovitý sortiment, bez nějakých extra překvapení. Přesto jsme nalezli více než 60 druhů (seznam zde), tedy na zimu opět slušný výkon (který byl daný poměrně rozsáhlou rojnicí). Houbami dne se staly pevník kaštanový (Porostereum spadiceum; krásně gutoval) a ostnateček brvitý (Steccherinum fimbriatum; vůbec ne proto, že je růžový).
Jedlého toho až tak super moc nebylo. Našli jsme nějaké ty uši (Auricula auricularia judae), kržatky (Tubaria furfuracea) obojí s výhradami ještě použitelné, dále hlívy (Pleurotus ostreatus) a penízovky (Flammulina velutipes), obojí již bohužel nepoužitelné. Prostě únor na jedlé houby není vhodná doba – na zimní je moc pozdě a teplo, na jarní moc brzy a zima. Z hub které se sníst dají, ale obvykle se nekonzumují, jsme viděli několik rosolovitých druhů, přičemž rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) někteří odvážní jednici zkonzumovali přímo terénu.
Jedovaté druhy byly zastoupeny pouze velmi unavenými plodnicemi hlináku červenajícího (Hapalopilus nidulans). V tomto má únorové houbaření nespornou výhodu – téměř nehrozí, že by rostlo něco, čím se můžete reálně otrávit (nevýhodou je, že pravděpodobně nenajdete ani nic moc, co by se dalo sníst). Teoreticky mohou růst i čepičatky jehličnanové (Galerina marginata), ale na ně jsme nenarazili (byť jsou z lokality známé).
Z druhů zařazených do Červeného seznamu se poštěstilo nalézt téměř ohrožený (NT) černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea) a ohrožený (EN) houžovec medvědí (Lentinellus ursinus). Lupu jsme museli vyndat při nálezu rážovky houbomilné (Nectria episphareia), která parazituje na tvrdohoubách, nejčastěji z rodu Diatrype a vypadá jak malinkaté červené špendlíkové hlavičky. Potěšil nás nález několika plodnic ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), který byl zatím na této lokalitě nalezen pouze jednou, a to sice doktorkou Turnovcovou v roce 2018. Ohnivec sice není vzácná houba, ale neroste zdaleka všude a vzdor nápadné červené barvě se kupodivu opravdu špatně hledá. Na trouchnivém dřevu jsme nalezli několik drobných a vzácnějších vřeckovýtrusých (Ascomycetes) hub, které potěší každého mykologa a fotografa hub. Našly se pochopitelně i další objekty k focení, a ne vždy se nutně jednalo o houby (Mmch, toho brouka nemáme určeného, jsme si jisti pouze tím, že je to brouk. Kdo ví co je ten brouček zač, nechť nám dá prosím vědět).
Další vycházky za houbami po Praze jsou v plánu, termíny pochopitelně zatím určeny nejsou. Velmi bude záležet na počasí. Pokud teploty klesnou pod nulu a přestane pršet, tak jsme trochu v loji a nic nebude. Pokud bude tak krásně jako doposud, mohla by se další vycházka konat třeba již za tři týdny. Věříme, že nám zachováte přízeň a dorazíte znovu!
Za ČMS,
Markéta Vlčková
V Hostivařském lesoparku jsme odemkli "les"
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 4.2.2024
to bude pořádná rojnice
foto: Markéta Vlčková
máme klanolístku (Schizophyllum commune)
foto: Jaroslav Vlček
úrodu uší je třeba sklidit
foto: Markéta Vlčková
my se nakonec snad i proslavíme
foto: Lubomír Opat
konečně pořádná dřevokazka
foto: Markéta Vlčková
do cíle se nás dostalo překvapivě mnoho
foto: náhodná kolemjdoucí
lesklokorku (Ganoderma applanatum) jsme si pro jistotu podepsali
foto: David Dobeš
boltcovitka bezová (Auricularia auricula judae)
foto: Oldřich Jindřich
kržatka zimní (Tubaria furfuracea)
foto: Markéta Vlčková
kropilky
foto: David Dobeš
kropilky
foto: Květa Součková
choroš poloplástvový (Polyporus brumalis)
foto: Drahomíra Hlinovská
ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum)
foto: Květa Součková
pórovitka drobnopórá (Schizopora flavipora)
foto: Oldřich Jindřich
bradavkatka obecná (Cytospora populina)
foto: Oldřich Jindřich
sazovka kruhatá (Daldinia concentrica)
foto: Drahomíra Hlinovská
z focení urniček
foto: Markéta Vlčková
periskop (Urnula craterinum)
foto: David Dobeš
urnička pohárová (Urnula craterinum)
foto: Pavel Hruška
urnička pohárová (Urnula craterinum)
foto: Martin Slavičínský
urnička pohárová (Urnula craterinum)
foto: Oldřich Jindřich
pořádný hříbek na závěr
foto: Lubomír Opat
Zdravíme všechny houbové nadšence,
vycházky v zimním období bývají téměř výlučně o dřevních houbách, které pro veřejnost nejsou příliš atraktivní (většinou se nedají jíst). Proto nás mile překvapila hojná účast, která by mohla značit, že dřevní houby přeci jen budí zájem a získávají na oblibě, což potěšilo zejména naše lektory, kteří dřevní houby považují za mimořádně zajímavé (zdravíme Týnu a Pavla). První únorovou sobotu jsme vyrazili za houbami do Hostivařského lesoparku, ve kterém je ponecháno tlející dřevo, takže se pro průzkum dřevních druhů jeví jako ideální. Nutno ovšem dodat, že vzdor hojným příležitostem (opravdu spousta dřeva všude), nebyly nálezy nijak překvapivé ani oslnivé. Nedá se však říci, že bychom si vedli vysloveně špatně. Celkem jsme nalezli více než 70 druhů, tedy na únor velmi slušný počet, přesně určeno bylo 65 druhů (seznam zde). Za úspěch vděčíme jistě i tomu, že nás bylo prostě hodně (průběžně a v průměru se nás v lesoparku pohybovalo 40) a že i nejmladší účastníci se velmi snažili rozšířit seznam nálezů (např. o kornatcovité druhy - bravo Norberte).
Je sice pravdou, že jedlých druhů v zimě roste minimum, ale nějaké rostou přec, a i my jsme na nějaké narazili. K oblíbeným patří penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) a hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Našli jsme obojí, ale bohužel většinou ne v tak dobré kondici, aby je bylo možno zkonzumovat. V o něco lepší kondici byly boltcovitky bezové (Auricularia auricula-judae) a kržatky zimní (Tubaria furfuracea), které ovšem z hlediska kulinářského až tak oblíbené nejsou. Rosolovité houby (které někteří odhodlaní konzumenti také požívají) tentokrát v kondici příliš nebyly, zato jsme našli celkem pěkné kropilky. Jedovaté druhy v únoru prakticky nerostou, čepičatky ani hlináky, které by růst mohly, jsme nenašli, takže jediná potenciálně nebezpečná houba byla třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare). Zajímají nás pochopitelně i méně běžné druhy, ke kterým stále patří hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), byť jejích lokalit přibývá a v novém Červeném seznamu již uvedena nebude, a urnička pohárová (Urnula craterium), která je zatím v Červeném seznamu zařazena jako kriticky ohrožený druh, nicméně vzhledem k jejímu šíření na lokalitách ovlivněných člověkem bude její status přehodnocen. Zajímavé je, že vzdor tomu, že se nejedná o žádné krasavice, všichni je chtějí fotit. No a dál už to bylo o těch běžných pevnících, troudnatcích, lesklokorkách, outkovkách, pravých choroších atd. – prostě to, co byste v únoru čekali, že najdete. Poněkud smutný byl náš expert přes hřiby, ale tak dlouho hledal, až nakonec toho hříbka našel.
Příštích několik týdnů bude situace víceméně podobná, ovšem blíží se jaro a s ním i jarní askomycety a jiné zajímavosti. Pokud počasí nebude nepřátelské, bude další vycházka v březnu (předběžný plán je návštěva Prokopského údolí a možná vymyslíme i druhou lokalitu, kam zajít). O vycházkách Vás budeme s předstihem informovat na našich webových stránkách a na facebookovém profilu.
Těšíme se zase příště,
vaše redakce.
PS: užili jsme si i svých "15 minut slávy".
Z poslední vycházky ČMS v roce 2023
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 8.1.2024
uvítání pod památným dubem
foto: Markéta Vlčková
rozvinuli jsme rojnici
foto: Markéta Vlčková
určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková
určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka s výkladem
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka s výkladem
foto: Lubomír Opat
co je to za šupinovku?
foto: Markéta Vlčková
cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis)
foto: Markéta Vlčková
číšenka rýhovaná (Cyathus striatus)
foto: Drahomíra Hlinovská
hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus)
foto: Martin Slavičínský
měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa)
foto: Petr Souček
pavučiník modrozelený (Byssocorticium atrovirens) a kožovka (Hymenochaete)
foto: Petr Souček
pavučinovka sivá (Eriopezia caesia)
foto: Petr Souček
prsnatka (Rosellinia)
foto: Petr Souček
Hurá hlíva! (Pleurotus ostreatus)
foto: Markéta Vlčková
houby rostou ale úplně všude
foto: Lubomír Opat
Když se řekne prosinec, obvyklá první asociace není „houbaření“, člověk má spíš tendence sáhnout po lyžích než po košíku. O to víc nás překvapilo, že do Kunratického lesa s námi v sobotu 30.12.2023 vyrazilo 45 lidí (což je mimochodem v roce 2023 „pražský“ rekord, který už letos stěží překonáme). Za načasování se musíme pochválit – v den vycházky bylo krásných 9 stupňů (o den později jsme se probudili do mrazivého Silvestrovského rána) a déšť také spořádaně počkal, až dojdeme do cíle.
Teplé počasí s dostatkem srážek, které vycházce předcházelo, dávalo naději na slušnou houbovou nadílku, byť naše prvotní očekávání byla poněkud optimističtější, než byl skutečný stav růstu hub na lokalitě. Přesto byl výsledek uspokojivý, nalezli jsme více než 90 druhů a zdaleka nešlo jen o „choroše“ (byť to podle fotek tak nevypadá).
Z jedlých druhů jsme měli možnost vidět většinu očekávatelného spektra. Nechyběla penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), penízovka smrková (Strobilurus esculentus), ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), čirůvky fialová (Lepista nuda) a dvoubarvá (Lepista personata), penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). Našli jsme i velmi pěkné a velmi poživatelné hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) a velmi pěkné, ovšem o něco méně poživatelné kržatky (Tubaria furfuracea).
Jedovaté druhy byly zastoupeny čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), obligátní třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare) a několika pavučinci.
Díky vlhku byly celkem v kondici houby „rosolovité“ jako je černorosol bukový (Exidia nigricans), rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) nebo čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). Pro oko zajímavá byla drobounká pavučinovka sivá (Eriopezia caesia). Pod buky nás překvapil relativně hojný růst ryzce nasládlého (Lactarius subdulcis), který takto pozdě již obvykle nefruktifikuje.
Doufáme, že si všichni vycházku užili a že se již těší na další, kterou plánujeme na přelom ledna a února (pokud bude počasí příznivé pro růst hub).
Závěrem bychom chtěli všem poděkovat za účast a všem našim příznivcům a milovníkům hub popřát vše nejlepší do dalšího roku včetně optimistického „Ať rostou!“.
Markéta Vlčková
Grantová podpora
Všechny vycházky jsou po podporovány grantem DOT/54/12/022035/2022.
Strana 3 / 47, články 21 - 30 / 468
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 >
