Zprávy z mykologických akcí a setkání

Úvodní stránka

Myko akce

Zprávy z akcí

Přehled článků

Seznam všech článků této sekce

Strana 4 / 45, články 31 - 40 / 446

< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 >

4.6.2023 Jak se pochodovalo Českým krasem
21.5.2023 Z Odemykání lesa pro houbožrouty
1.5.2023 Z čerodejnické vycházky do Radotína
1.4.2023 Z vycházky do Modřanské rokle
20.3.2023 Francovolhotský kyseláč po 3 letech zpět
4.2.2023 Ohlédnutí za první pražskou vycházkou roku 2023
15.1.2023 Z poslední letošní vycházky ČMS
6.11.2022 Z třetí podzimní vycházky ČMS
6.11.2022 Ohlédnutí za výstavou Houbařského spolku Poděbrady
28.10.2022 Výstavy hub 2022

Jak se pochodovalo Českým krasem

Markéta Vlčková, 4.6.2023

start byl v Karlštejně
foto: Markéta Vlčková

místo činu: Malá Amerika
foto: Lubomír Opat

přípravy byly náročné
foto: Markéta Vlčková

ale bavily nás
foto: Pavel Tesner

jsme připraveni na vše
foto: Markéta Vlčková

jen doladit detaily
foto: Markéta Vlčková

účast byla hojná
foto: Markéta Vlčková

z poznávačky
foto: Markéta Vlčková

z expozice
Foto: Markéta Vlčková

z expozice
foto: Filip Zíka

poblíž rostl sírovec
foto: Lubomír Opat

náš tým (resp. jeho větší část)
foto: Markéta Vlčková

Vážení členové ČMS a příznivci hub,

přinášíme zprávu z letošního pochodu „Českým krasem za Hagenem“, který se konal dne 27.5.2023 v rámci Evropského dne chráněných území. ČMS má na této akci na starosti kontrolní bod (check point chcete-li) číslo 4 – „Mykologie“. Účastníkům pochodu demonstrujeme jednak aktuálně rostoucí druhy hub a jednak mykobiotu Českého krasu. Ideální by bylo, kdyby čerstvé houby byly i v Českém krase nasbírány, ovšem to je v posledních deseti letech kvůli nevhodným povětrnostním podmínkám spíše utopie. Pro většinu demonstrovaných čerstvých druhů musíme obvykle zajet až někam ke hranicím s Rakouskem, ovšem nadšené tváře návštěvníků, kteří jsou překvapeni, kolik hub již v květnu roste, nám za tu trochu nepohodlí stojí. A nejinak tomu bylo i v roce letošním. Nálezy z Českého krasu byly zastoupeny minoritně, v jednotkách druhů (v lepších letech jsou to nižší desítky). O mykobiotě Českého krasu se tedy účastníci akce poučili z našich posterů (plakátů, chcete-li).

Letošní jarní sezóna začala dobře, ovšem podmínky pro houby se v posledních 14 dnech dosti rapidně zhoršily. Přesto jsme v expozici čerstvých hub měli 76 druhů (podvod s mrazákem u několika předjarních k mrazu odolných hub nám byl laskavě prominut). Všechny pochopitelně nejvíce zajímaly houby hřibovité v zastoupení hřibu dubového (Boletus reticulatus), kováře (Neoboletus luridiformis), koloděje (Suillellus luridus) a strakoše (Suillus variegatus). Znalejší kulináři se vyptávali na sírovec (Laetiporus sulphureus) či májovku (Calocybe gambosa). Jedovaté houby měly zastoupení v podobě vláknice začervenalé (Inocybe erubescens), třepenitky svazčité (Hypholoma fasciculare) nebo muchomůrky slámožluté (Amanita gemmata). Že je akce pro všechny milovníky přírody, a ne vysloveně pro poučené houbaře bylo vidět při poznávačce. Z pěti vybraných druhů, které až tak složité na určení nejsou - hřib dubový (Boletus reticulatus), hřib kovář (Neoboletus luridiformis), holubinka doupňáková (Russula grisea), polnička raná (Agrocybe praecox) a třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) - účastníci poznali max. 2–3 a o třepenitce si větší půlka myslela, že to je liška. Většina ovšem dodávala, že na houby buď nechodí/skoro nechodí, anebo sbírá jen ty, co bezpečně pozná a většinou ty s „molitanem dole“, takže vše v pořádku, protože osvěta mezi mykologicky méně poučenými návštěvníky lesa je jeden z našich hlavních cílů.

Věříme, že i v dalších letech nám budou přát podmínky natolik, abychom měli bohatou expozici a možná jednou přijde rok, kdy se podaří nasbírat i větší počet hub přímo v Českém krase.

Za ČMS,

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Z Odemykání lesa pro houbožrouty

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 21.5.2023

startovat je nutno s optimismem
foto: Markéta Vlčková

hurá, houba! (zmoklá...)
foto: Markéta Vlčková

kam zmizela cesta? :-O
foto: Markéta Vlčková

zkoumáme kaliště
foto: Markéta Vlčková

závojenka jarní (Entoloma vernum)
foto: Markéta Vlčková

ucháč obecný (Gyromitra esculenta)
foto: Markéta Vlčková

chřapáč obecný (Helvella acetabulum)
foto: Martin Slavičínský

chřapáč běločerný (Helvella leucomelaena)
foto: Martin Slavičínský

smrž vysoký (Morchella elata)
foto: Martin Slavičínský

Vážení příznivci hub,

opět zdravíme z Broumovska, kde se dne 6. 5. 2023 konalo „Odemykání lesa pro houbožrouty“. Doktor Wipler naplánoval vycházku velkoryse, byť na termín, kdy houby rozhodně nerostou ve velkém – no ale s tím každý znalec (i houbožrout-znalec) počítal. Prošli jsme se nádhernými lesy v CHKO Broumovsko mezi Malými Svatoňovicemi a Radvanicemi. Drobné nepohodlí nám způsobila zvýšená vzdušná vlhkost v počátku vycházky a určité terénní nerovnosti doprovázené ne zcela optimální kvalitou některých cest o něco později. Nicméně, lesy byly opravdu krásné, a přesto že v nich v tomto období až tak mnoho hub nerostlo, všichni si vycházku užili.

Hitem dne se stalo kaliště, které mělo zcela jiný charakter, než dříve navštívené zapojené lesy. Zde jsme našli několik druhů jarních askomycetů, na které se každý pravověrný houbař na jaře těší. Kromě jedlého smrže vysokého (Morchella elata) zde rostl i jedovatý ucháč obecný (Gyromitra esculenta) a jako bonus jsme viděli dva druhy kališníků/chřapáčů – obecný (Helvella acetabulum) a běločerný (Helvella leucomelaena). Další druhy, které na této lokalitě v pozdním jaře rostou, a které jsou řazeny ke vzácnějším, už jsme bohužel neviděli (ale člověk nemůže mít všechno, že jo...).

Zakončení vycházky rovněž proběhlo úspěšně, neboť se přímo uprostřed cesty, po které jsme šli, vyskytovala skupinka plodnic čirůvky májovky (Calocybe gambosa). Energii vydanou na náročnější terén a delší trasu jsme doplnili v příjemném penzionu v Radvanicích.

Popravdě, jsem zvědavá, co si na nás Dr. Wipler vymyslí příště, neboť každá vycházka s ním je opředena dobrodružstvím. Honzo už se těšíme!

Za ČMS,

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Z čerodejnické vycházky do Radotína

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 1.5.2023

no tak snad abychom vyrazili?

i společnou fotku jsme po startu zvládli

plži ožužlaný poslední mohykán
(smrž obecný) foto: Michaela Blahovcová

plži záškodníci, kteří se krmí našimi smrži
foto: Pavel Jůn

destice už byly povětšinou za zenitem
foto: Markéta Vlčková

jedule v podání třepenitky svazčité
foto: Pavel Jůn

hnojník nasetý byl nasetý
foto: Markéta Vlčková

na jaterník bývá hezký pohled
foto: Alice Kratinová

kvetl i hrachor jarní
foto: Markéta Vlčková

obtížní hmyzové se již v lese vyskytují
foto Lubomír Opat

boltcovitka bezová do polévky potěší
foto: David Dobeš

vycházku jsme dokončili sice v limitovaném, ale uspokojivém počtu
foto: Markéta Vlčková

Krasové oblasti nabízejí na jaře z hlediska hub nesporně velmi zajímavé možnosti, byť být v pravý čas na pravém místě bývá mnohdy složité. Nebudeme zastírat, že prioritním zájmem dubnové vycházky bylo nalézt jarní askomycety, konkrétně z rodů Morchella, Gyromitra a Verpa. Okolí NPP Černá rokle a PR Klapice se pro tento účel jevilo jako optimální lokalita. Naneštěstí i zde zaúřadovala v letech minulých voskovička jasanová (Hymenoscyphus pseudoalbidus), která zdecimovala téměř všechny jasany na lokalitách se vyskytující. Těch pár stromů, které její útok zatím přežilo, dalo život jednomu polotučnému smrži z okruhu M. esculenta (který byl v době nálezu již v seniorním věku, a navíc značně ožužlán plži), a ani celkem to nebyl veselý pohled. Odmyslíme-li si však odumřelé jasany, jsou lokality velmi pěkné a za vycházku stojí.

Zajímavé lokality spolu s hezkým počasím přilákaly na vycházku téměř 40 lidí a nám nezbývá než doufat, že se jim vycházka líbila, byť košíky zůstaly prakticky prázdné (resp. byly vyplněné maximálně přebytečným oblečením), část účastníků nám zmizela již po necelé hodince mykologického tempa a nalezené houby se k jídlu povětšinou nehodily.

I tak se nám v terénu podařilo nalézt a určit téměř 50 druhů, převážně dřevních hub. K zástupcům jedlých druhů patřily kromě výše zmíněného smrže např. destice chřapáčová (Gyromitra perlata) nebo čirůvka májovka (Calocybe gambosa), jedovaté druhy byly zastoupeny třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare), hlinákem červenajícím (Hapalopilus nidulans) a prvním poslem léta – muchomůrkou slámožlutou (Amanita gemmata). Z čerstvých hub byl velmi hojný i hnojník nasetý (Coprinellus disseminatus), kterého bylo opravdu všude jak naseto. K méně obvyklým nálezům patřil černorosol borový (Exidia saccharina) nebo drobné hlízenky, které mohly být orsejové nebo sasankové (bližší určení by vyžadovalo mikroskopování). Léčivky byly zastoupeny lesklokorkou lesklou (Ganoderma lucidum) nebo nyní populární outkovkou pestrou (Trametes versicolor). Oko potěšilo i kvetoucí bylinné patro, které na jaře hraje všemi barvami. Nemilá byla pochopitelně přítomnost parazitního hmyzu, který ovšem do přírody patří a všichni houbaři se s ní prostě nutně musejí smířit.

Příznivé podmínky pro růst hub v Praze zatím trvají a pokud to vydrží, není vyloučena další vycházka na přelomu května/června. V tomto termínu již dlouho vycházka nebyla kvůli permanentnímu suchu (a ta jediná co optimisticky byla, dopadla tak jak dopadla - blbě). Uvidíme, zda nám bude počasí nadále přát a pokud ano, uvidíme se zase za 4 - 5 týdnů.

S pozdravem „Ať rostou!“

Markéta Vlčková

PS: žádná čarodějka nedošla po dobu naší návštěvy lesa úhony.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Z vycházky do Modřanské rokle

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 1.4.2023

jdeme tam
foto: Markéta Vlčková

ideální lokalita pro kačenky
foto: Markéta Vlčková

hledáme destice, je to trochu drsné
foto: Markéta Vlčková

kudy dál?
foto: Markéta Vlčková

překážky statečně zdoláme
foto: Markéta Vlčková

destice chřapáčová (Gyromitra perlata)
foto: Lubomír Opat

boltcovitka bezová (Auricularia auricula-judae)
foto: Markéta Vlčková

pevník plstnatý (Stereum subtomentosum)
foto: Petr Souček

klanolístka obecná (Schizophyllum commune)
foto: Květa Součková

rážovka houbomilná (Nectria episphaeria agg.)
foto: Petr Souček

kalorka kopřivová (Calloria neglecta)
foto: Radim Dvořák

tak jsme to zvládli
foto: Radim Dvořák

Na apríla dopoledne, tedy v sobotu 1.4.2023, jsme se vydali na vycházku do Modřanské rokle. Meteorologové sice slibovali vysloveně aprílové počasí, ale zjevně to byl z jejich strany jen žert, protože bylo celkem stabilně přijatelně.

Modřanská rokle je teoreticky optimálním místem pro předjarní a jarní houby, bohužel to nikdo ještě neoznámil těm houbám. A tak jsme houževnatě procházeli místa, která jsou z hlediska podmínek ideální pro kačenku českou, ucháče obecného či smrže z okruhu smrže vysokého a…nic. Jedinou útěchou nám byly destice chřapáčové na smrkových pařezech, které letos akorát dozrály. Člověka potěší, když mu to věštění pro jednou vyjde – v roce 2019 byly ty pařezy čerstvé a my jsme si říkali: "Tak za 3 – 4 roky tu budou"…no a byly. Bylo jich tam bohužel ovšem právě jen tolik na to si je vyfotit, pomazlit se s nimi a nechat je tak. Z jedlých druhů se hojněji vyskytovala pouze boltcovitka bezová no a pokud by byl někdo ochoten konzumovat černorosoly, tak ty byly také. Celková bilance nálezů však není špatná, přihlédneme-li k faktu, že je momentálně z mykologického hlediska téměř mrtvé období. Celkem se nám povedlo určit téměř 50 druhů a ano, byly to převážně "dřevule", ale „hříbky“ nikdo nesliboval. Pro ty, kteří mají dobré oči (nebo lupu) byla k vidění spousta drobných "houbiček", které prostě v létě nenajdete (a pokud nakrásně ano, budete je pravděpodobně kvůli všem těm hříbkům prostě sprostě ignorovat).

Všem účastníkům děkujeme a věříme, že se jim vycházka líbila, byť byl terén místy uživatelsky nepřátelský (ať už jde o strmou stráň, bahno, rozvodněný potok, nebo intenzivní koňsko-cyklistický provoz na trati). Jmenovitě chci poděkovat dvěma mladým dámám, které si našly prostor pro odnos věcí, jež do přírody nepatří – je to rozhodně inspirace pro příští „pozdně-jarní“ vycházku, která by za dobrých podmínek mohla ještě proběhnout.

S pozdravem „Ať rostou!“

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Francovolhotský kyseláč po 3 letech zpět

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 20.3.2023

ochutnávka je připravena a vypadá lákavě

V sobotu 11. března 2023 se po covidové pauze vrátila zpět tradiční soutěž o nejlépe nakládané houby v sladkokyselém nálevu – „Francovolhotský kyseláč“. Pořadatelem soutěže byl jako vždy Spolek hřibařů Francova Lhota. 16. ročník této soutěže se uskutečnil poprvé v jiném prostředí, ve sportovním areálu naproti základní školy. Restaurace Ranč u zvonu, kde předchozí ročníky probíhaly, byla před půl rokem zavřena. Počasí ani trochu nepřipomínalo jaro, spíše naopak. Návrat zimy a noční i celodenní husté sněžení ovlivnilo návštěvnost.

Soutěže se zúčastnili hlavně místní občané a několik soutěžících přijelo ze sousedních vesnic. Do soutěže o nejlépe nakládané houby bylo přihlášeno 27 vzorků. Nejvíce chutnaly houby, které do soutěže poslal Pavel Rus z Horní Lidče. Protože se nemohl osobně zúčastnit, cenu za něj převzal v zastoupení předseda spolku Luděk Hřib. Na 2. místě skončil místní občan a člen spolku Vojtěch Kabrhel a na 3. místě Miloš Janošík ze Střelné. Proběhly i jiné tradiční ochutnávky a soutěže, které už se ovšem netýkaly hub. Pořadatelé se postarali i o zajištění občerstvení, pití i jídla bylo dost.

Všichni účastníci byli spokojeni a slibovali svou účast i příští rok, pokud bude jak úroda hub, tak i švestek.

Do redakce webu zaslala Miluše Sucháčková, kronikářka spolku.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Ohlédnutí za první pražskou vycházkou roku 2023

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 4.2.2023

kde to vázne?
foto: Markéta Vlčková

máme první jeduli
foto: Markéta Vlčková

bereme to vážně a vědecky
foto: Ivo Novotný

zkoumáme louku
foto: Markéta Vlčková

naplněný košík
foto: Markéta Vlčková

boltcovitka bezová (Auricularia auricula-judae)
foto: Kristýna Kvačková

kržatka zimní (Tubaria hiemalis)
foto: Markéta Vlčková

klanolístka obecná (Schizophyllum commune)
foto: Ivo Novotný

dřevokaz papírovitý (Byssomerulius corium)
foto: Květa Součková

džbánovka pórnatkovitá (Resupinatus poriaeformis)
foto: Květa Součková

terčka dubová (Rutstroemia firma)
foto: Petr Souček

jehnědka olšová (Ciboria amentacea)
foto: Petr Souček

kornice otrubičnatá (Encoelia furfuracea)
foto: Lubomír Opat

urnička pohárová (Urnula craterium)
foto: Drahomíra Hlinovská

společně v cíli
foto: Markéta Vlčková

V sobotu 4. 2. 2023 jsme se vzdor ročnímu období a nepříznivé předpovědi počasí vydali na menší průzkum do lesoparku Hostivař. Přestože ještě večer před akcí situace nevypadala příliš růžově, počasí se nakonec umoudřilo a poskytlo na únor vcelku přijatelné vycházkové podmínky. Někteří malověrní to pravda vzdali předem a bez boje (ovšem z tepla domova nám aspoň fandili a radili, co máme dělat), ale i tak se vycházky zúčastnilo téměř 30 lidí.

Skladba stromů v Hostivařském lesoparku je bohatá především na listnáče, jehličnany jsou zastoupeny minoritně, avšak spektrum dřevin je dost bohaté na to, aby i koncem zimy poskytlo možnost nalézt nezanedbatelnou část očekávaných zimních druhů hub. Začnu těmi jedlými, jejichž výskyt byl uspokojivý co do počtu druhů (méně již co do počtu kusů, i když „košík“ jsme naplnili). Kromě obligátní boltcovitky bezové (Auricula auricularia-judae), které zimní období velmi svědčí, jsme viděli i lehce unavené plodnice třepenitky makové (Hypholoma capnoides), pěknou hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus), hojně kržatek zimních (Tubaria furfuracea), miniaturní sametonožky (Flammulina velutipes), no a také fakultativně jedlé černorosoly (Exidia truncata, Exidia nigricans). Jedovatých druhů v zimě mnoho neroste, a tomu také odpovídá výsledek – viděli jsme všehovšudy jeden trsík třepenitek svazčitých (Hypholoma fasciulare) a nějaké ty hlináky červenající (Hapalopilus nidulans), víc ani ťuk.

Nejzajímavější ovšem byly houby řadící se do kategorie „nejedlé“, kterých lze i v tomto období nalézt relativně dost. Pominu-li ty naprosto nejběžnější a nudné jako je březovník (i když dalo práci, než jsme ho objevili), fotogenická klanolístka obecná (Schizophyllum commune) nebo síťkovce, nalezli jsme např. káčovku lemovanou (Biscogniauxia marginata), džbánovku pórnatkovitou (Resupinatus poriaeformis) nebo kornici otrubičnatou (Encoelia furfuracea). Rostly i drobné diskomycety, např jehnědka olšová (Ciboria amentacea) či terčka dubová (Rutstroemia firma). Na obvyklém místě rostla i kriticky ohrožená urnička pohárová (Urnula craterium), která se však v Praze v posledních letech utěšeně šíří. Abych to zkrátila, celkem jsme nalezli 60 druhů, jejichž seznam pro úplnost přikládám.

Pokud to podmínky dovolí, další vycházka do pražských parků/lesoparků by se mohla uskutečnit začátkem března.

S přáním „Ať rostou“,

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Z poslední letošní vycházky ČMS

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 15.1.2023

i cestou k lesu hledáme houby
foto: Markéta Vlčková

výchozí bod vycházky pod starým dubem
foto: Markéta Vlčková

přestávka na pokec s náhodnou kolemjdoucí
foto: Markéta Vlčková

drsný sestup dole kopcom

čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides)
foto: Markéta Vlčková

kosmatka sp.
foto: Petr Souček

chlupáček bělostný (Lachnum virgineum)
foto: Květa Součková

hlinák červenající (Hapalopilus nidulans)
foto: Květa Součková

klanolístka obecná (Schizophyllum commune)
foto: Petr Souček

pavučiník modrozelený (Byssocorticium atrovirens)
foto: Lubomír Opat

společně v cíli
foto: Markéta Vlčková

Na druhý svátek vánoční jsme se rozhodli rozloučit se s letošní houbařskou sezónou a vyrazili jsme do Kunraticko – Michelského lesa. Volba termínu, která byla původně těžce kompromisní, se nakonec ukázala jako šťastná jak z hlediska počasí, tak z hlediska růstu hub. Mrazy pár dní před vycházkou povolily a sníh odtál, takže bylo dost vlhko a díky vzestupu teplot jsme ani příliš nemrzli. Účast částečně kvůli respiračním infekcím a částečně i kvůli volbě termínu na druhý svátek vánoční nebyla velká; sešlo se nás jen 19, ovšem aspoň se ukázalo „tvrdé jádro“.

Vlhké a teplé počasí bylo znát v podobě hojného růstu rosolovitých hub, jako je černorosol bukový (Exidia nigricans), černorosol uťatý (Exidia truncata) nebo čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). Rosolovité houby jsou teoreticky jedlé, ovšem vhledem k tomu, že jsou tvořeny převážně vodou, je jejich kulinářský význam zanedbatelný. Co jsme ale zjistili je, že větší plodnice černorosolu uťatého celkem dobře poslouží místo protistresových kuliček (na omak je příjemný a vydržel dobře 2 hodiny).

Celkem jsme v terénu dokázali určit více než 80 druhů, což je na prosinec slušné. Jednalo se převážně o houby terestrické a dřevní, z mykorhizních jsme našli lakovky, jednu zapomenutou holubinku černonachovou (Russula atropurpurea) a jednu taktéž zapomenutou holubinku hlínožlutou (Russula ochroleuca) a některé další (stročka nepočítám, ten na lokalitě trčel dobře dva měsíce). Jedlých druhů bylo pomálu, a navíc nebyly úplně v kondici. Kromě již zmíněných lakovek jsme nalezli například šupinovku šedohlínovou (Pholiota lenta) či třepenitku makovou (Hypholoma capnoides). Jedovaté houby byly zastoupeny čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), hlinákem červenajícím (Hapalopilus nidulans) nebo třepenitkou svazčitou (Hypoloma fasciculare).

Po nějakých 3 hodinkách (a necelých dvou kilometrech) jsme se zastavili na pozdní zvěřinový oběd „Na tý louce zelený“ a nutno říci, že restaurace nezklamala a drží si svůj dobrý standard. Mmch. k hospodě příště naviguji já, protože cesta, kterou vybral velitel výpravy, měla určité záporné kvality.

Všem našim členům přejeme vše nejlepší do roku 2023 a těšíme se s vámi opět na shledanou v lese.

Za ČMS,

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Z třetí podzimní vycházky ČMS

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 6.11.2022

podzimní Šárka
foto: Magdaléna Hašplová

že nás tu je
foto: Markéta Vlčková

prohlídka stepní lokality
foto: Markéta Vlčková

závěrečný výklad k nalezeným druhům
foto: Lubomír Opat

výstavka hub k demonstraci
foto: Magdaléna Hašplová

nebylo to zas tak marné, večeře bude
foto: Lubomír Opat

tak co uvidíme cestou zpět?
foto: Markéta Vlčková

předčasná vánoční nadílka
foto: Markéta Vlčková

to nesklidíme
foto: Markéta Vlčková

opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis)
foto: Ivo Novotný

hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus)
foto: Květa Součková

slizák skvrnitý (Gomphidius maculatus) foto: Lubomír Opat

pravděpodobně voskovka hořká (Hygrocybe mucronella)
foto: Lubomír Opat

klanolístka obecná (Schizophyllum commune)
foto: Petr Souček

čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva)
foto: Petr Souček

kyj rourkovitý (Macrotyphula fistulosa)
foto: Petr Souček

V sobotu 5.11. se konala třetí podzimní vycházka a jako vždy v listopadu jsme navštívili přírodní park Šárka – Lysolaje. Přestože předpovědi (meteorologické i „houbologické“) nevypadaly velmi příznivě, sešlo téměř třicet zájemců a věřím, že účasti nelitovali, neboť bylo jednak opravdu hezky a jednak rostlo docela dost hub.

Prošli jsme šárecké louky i remízky a účastníkům jsme ukázali obvyklé spektrum druhů, které lze na podzim očekávat. Jednalo se převážně o houby saprotrofní a dřevní, ovšem vyskytovaly se i podzimní mykorhizní druhy. Ti, kteří sbírali houby k jídlu si mohli vylepšit večeři čirůvkami z rodu Lepista (čirůvka dvoubarvá, fialová a špinavá – Lepista personata, Lepista nuda, Lepista sordida), šťavnatkami modřínovými (Hygrophorus lucorum) nebo strmělkami mlženkami (Clitocybe nebularis), které se vyskytovaly hojně. Ostatní jedlé druhy, jako například klouzek sličný (Suillus grevillei) či hřib sametový (Xerocomellus pruinatus) jsme nacházeli pouze ojediněle. Jedovaté houby byly zastoupeny čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata) a bílými strmělkami, které se nepodařilo v terénu určit do druhu. K zajímavějším nálezům patřily slizák skvrnitý (Gomphidius maculatus), čirůvka modřínová (Tricholoma psammopus) či voskovka, kterou jsme v terénu určili jako hořkou (Hygrocybe mucronella). Seznam nalezených druhů je zde.

Vycházka byla zakončena demonstrací hub, při které Ing. Pavel Svoboda a Ing. Filip Zíka účastníkům poskytli bohaté informace o výskytu, jedlosti či jedovatosti nalezených druhů. Cestou na tramvaj nás potěšila naše spřátelená vrba, neboť se na ní vyskytovaly opeňky měnlivé (Kuehneromyces mutabilis) ve stadiu velmi přijatelném ke konzumaci, což nebývá samozřejmé (obvykle, když pořádáme vycházku, bývají přestárlé a k jídlu se nehodí).

Pokud podmínky a počasí dovolí, uspořádáme do konce roku ještě další vycházku o jejímž konání vás budeme informovat na našich webových stránkách. Musíme jen doufat, že makromycety budou i nadále spolupracovat.

Za ČMS,

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Ohlédnutí za výstavou Houbařského spolku Poděbrady

Myko akce / Zprávy z akcí

Markéta Vlčková, 6.11.2022

z expozice
foto: Markéta Vlčková

z expozice - výklad po návštěvníky
foto: Markéta Vlčková

holubinky
foto: Daniel Kvasnička

hřibovité houby a ryzce
foto: Markéta Vlčková

rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura)
foto: Daniel Kvasnička

PhDr. Jana Hrabětová

hlavní organizátor Daniel Kvasnička se starostou Poděbrad a Jaroslavem Malým

organizátoři - manželé Kvasničkovi - s pomocníky

Ve dnech 21. – 22. 10. se uskutečnila výstava organizovaná spolkem houbařů v Poděbradech. Akce se nesla v komorním duchu, přesto se jí zúčastnilo více než 400 lidí a shlédnout mohli téměř 250 druhů živých hub. Program byl bohatý, nechyběla ani soutěž pro děti. Organizátoři po celou dobu poskytovali komentáře k vystavovaným druhům a také určovali donesené houby. V průběhu výstavy měli návštěvníci možnost ochutnat kulinářské skvosty připravené z hub, mj. skvělou dršťkovou polévku z václavek, na různé způsoby nakládané houby nebo „jednohubky“ s rozličnými houbovými paštičkami (akorát v bábovce houby nebyly).

Vzhledem k termínu konání bylo méně letních druhů, převažovaly druhy podzimní, a to jak mykorhizní, tak terestrické nebo dřevní. Z běžných jedlých druhů hub byla k vidění sluka svraskalá (Cortinarius caperatus), liška nálevkovitá (Craterellus tubaeformis), hřib hnědý (Imleria badia) nebo ryzec smrkový (Lactarius deterrimus). Jedovaté houby byly mj. zastoupeny několika druhy muchomůrek, pavučinců a vláknic. K vzácnějším exponátům patřilo několik druhů šťavnatek (např. šťavnatka dvoubarvá – Hygrophorus persoonii, či holubinková – Hygrophorus russula), čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii), voskovka šarlatová (Hygrocybe crocea) nebo křemenáč narůžovělý (Leccinum roseotinctum). Jednoznačně nejzajímavějším exponátem byla rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura), zařazená v Červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh (CR).

Nejpůsobivější byla zahajovací řeč PhDr. Jany Hrabětové, která působila v muzeu Poděbrady, jehož ředitelem byl v té době světově uznávaný mykolog pan Svatopluk Šebek, který každý rok pořádal houbařské výstavy a kterému paní doktorka Hrabětová pomáhala s jejich organizací. Na historii těchto výstav pořádaných v 70. letech Spolek houbařů Poděbrady navázal v roce 2016 a od tohoto roku se zde výstavy konají pravidelně.

Děkujeme všem, kteří se na přípravě a organizaci podíleli. Výstava se jednoznačně vydařila a všichni se jistě těší na příští ročník.

Za redakci webu ČMS,

Markéta Vlčková

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně