Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 2 / 47, články 11 - 20 / 468
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 >
- 7.9.2024
Ze čtvrté poznávací vycházky houbařů sezóny 2024 ve Velkých Hamrech… - 4.9.2024 Z letní vycházky do Kunratického lesa
- 1.9.2024 Holuběnka v novém
- 21.7.2024 Jak dopadl červencový „vycházkový experiment“?
- 6.7.2024 Jak se nám selo se sv. Prokopem?
- 1.7.2024 Z druhé poznávací vycházky houbařů 29. 6. 2024 ve Velkých Hamrech…
- 24.6.2024 Zpráva z 31. setkání českých a slovenských mykologů
- 23.6.2024 Z vycházky s CHKO Brdy na Zadní Bahna v neděli 26. 5. 2024
- 16.6.2024 Z jarní výstavy hub v Tetíně
- 16.6.2024 Jak se nám houbařilo večer v Ládví?
Ze čtvrté poznávací vycházky houbařů sezóny 2024 ve Velkých Hamrech…
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 7.9.2024
Letošní poslední srpnovou sobotu se uskutečnila další z oblíbených veřejných akcí houbařů z Velkých Hamrů pro milovníky přírody a zájemce o zajímavý svět hub.
Více o akci si přečtěte ZDE:
Za HVH
Petr Hampl
Z letní vycházky do Kunratického lesa
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 4.9.2024
u vstupu do lesa
foto: Filip Zíka
hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus)
foto: Eva Brejchová
křehutka sametová (Lacrymaria lacrymabunda)
foto: Drahomíra Hlinovská
hřib červený (Xerocomellus rubellus)
foto: Drahomíra Hlinovská
Léto se zvolna chýlí ke konci a přestože je velmi teplo, houby vlivem občasných srážek rostou i na území našeho hlavního města. Toho jsme se rozhodli využít a v rámci již pravidelných podvečerních vycházek udělali akci v Krčském (Kunratickém) lese.
Na startu na Roztylech se sešlo včetně organizátorů více než dvacet osob se zájmem o kulinářské, fotografické či jiné využití hub. Po poněkud rozpačitých úvodních metrech, kdy jsme viděli pouze lesklokorku ploskou (Ganoderma applanatum) či pestřece (Scleroderma), se začaly objevovat i zajímavější houby. Ti, co měli zájem o houby k jídlu, si nasbírali např. hřiby z rodu Xercomellus, jako žlutomasý, Engelův nebo plstnatý, z fotografického hlediska byla zajímavá např. křehutka sametová (Lacrymaria lacrymabunda).
Z jedovatých hub jsme postupně nalezli pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum), muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata) a penízovku vřetenonohou (Gymnopus fusipes). Celkem bylo nalezeno 51 druhů hub – seznam zde. S postupujícím večerem se naše skupina začala postupně zmenšovat a její jádro výpravu zakončilo v restauraci Na tý louce zelený.
Následující vycházka se bude pravděpodobně konat 26.9., budeme sbírat houby na naši hlavní výstavu. Sledujte náš web www.myko.cz.
Holuběnka v novém
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 1.9.2024
oficiální start a přijetí přihlášek do soutěže
foto: Lubomír Opat
romantika byla až kam
foto: Markéta Vlčková
tak...pište si..tahle houba
Foto: Markéta Vlčková
roztomilé ouško, co dalo klukům zabrat
foto: Martin Kříž
tak vpřed
foto: Lubomír Opat
holubinka Favreova (Russula favrei)
foto: Martin Kříž
společně u červeného kříže
foto: Markéta Vlčková
zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens)
foto: Martin Kříž
šupinovka kozincová (Pholiota astragalina)
foto: Martin Kříž
šupinovka jedlová (Gymnopilus sapineus)
foto: Markéta Vlčková
pavučinec kozlí (Cortinarius traganus)
foto: Markéta Vlčková
tak a máme toho dost, kde je hospoda?
foto: Markéta Vlčková
nebylo to tak těžké
foto: Markéta Vlčková
rozhodně je o co soutěžit!
foto: Markéta Vlčková
hustokrutěpřísná porota
foto: Lubomír Opat
vítězové
foto: Markéta Vlčková
houba za hospodou?
foto: Markéta Vlčková
kalichovka porostnicová (Loreleia marchantiae)
foto: Markéta Vlčková
uklizeno a zase za rok
foto: Markéta Vlčková
Milé houbařstvo,
„Broumovská“ Holuběnka, pořádaná doktorem Wiplerem, nám úspěšně přemigrovala z Křinic do Jetřichova a my jsme byli velmi zvědaví, jak jí to bude v novém prostředí slušet. Inu slušelo. V sobotu dne 24. 8. 2024 přilákala více než třicet odvážlivců, kteří se nezalekli této radikální změny a my jsme se k nim s radostí přidali, vzdor poněkud pesimistickým hlášením Dr. Wiplera, že nic neroste (ta jeho páteční SMS opravdu nebyla motivační, citovat ji nebudu). Naštěstí to s oním „nic“ nakonec nebylo až tak žhavé, hub jsme viděli požehnaně. Okruh byl tentokrát co do vzdálenosti celkem benigní, necelých 6 km, což se dá (trasu mapky naleznete zde) a i to úděsné vedro se v lese přežívá docela dobře. Většinu času jsme strávili v Uhlířském údolí, kde je relativně příjemně, drží se vlhkost, a tedy se tam dařilo i houbám
Začátek se nesl v duchu rozličných saprotrofních a lignikolních hub typu penízovka splývavá (Gymnopus confluens), strmělka žebernatá (Infundibulicybe costata), špička obecná (Marasmius oreades), pýchavka stlačená (Lycoperdon pratense), síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa), březovník obecný (Piptoporus betulinus) a tak dále. Bylo tam i jedno sympatické ouško, které dalo našim mykologům zabrat, no a stejně nevíme, co je to ono zač (ale na fotce vypadá dobře, uznejte). Po příchodu k „opravdovému“ lesu začalo pozvolna přibývat druhů mykorhizních. A co by to bylo za Holuběnku, aby na ní chyběly holubinky? Nechyběly, naopak co do počtu druhů se jednalo o nejpočetněji zastoupený rod. Seznam bohužel chybí, ovšem odhadujeme, že se různých druhů holubinek našlo něco málo přes dvacet, a to je hodně dobré. Martina Kříže potěšila holubinka Favreova (Russula favrei), byť už byla chuděrka hodně za zenitem, jedlíky pak hojný výskyt holubinky mandlové (Russula vesca).
Ostatní rody a skupiny byly zastoupeny o něco méně, což nás ovšem vzhledem k počasí až tak nepřekvapilo. Našli jsme i nějaké ty hřibovité houby, typické pro tamní lesy, jako je hřib kovář (Neoboletus luridiformis), hřib hnědý (Imleria badia), hřib smrkový (Boletus edulis) nebo hřib kříšť (Caloboletus calopus). Z jedlých druhů potěšily i liška obecná (Cantharellus cibarius) a opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis), jedovaté druhy byly reprezentovány mj. třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare), muchomůrkou královskou (Amanita regalis), helmovkou ředkvičkovou (Mycena pura) a pavučincem polokrvavým (Cortinarius semisanguineus). K zajímavějším nálezům patřila zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), šupinovka kozincová (Pholiota astragalina) či plaménka jedlová (Gymnopilus sapineus). Jak už to bývá, nejzajímavější houbu, kalichovku porostnicovou (Loreleia marchantiae), jsme nalezli až na dvoře před hospodou.
Po nějakých pěti hodinkách jsme byli zpět v cíli (nebo na startu, jak kdo chce) a mohli jsme pokročit k dalšímu bodu programu, jímž byla určovací soutěž pro veřejnost. Zázemí nám laskavě poskytla Restaurace sv. Magdaléna v Jetřichově plus přilehlý kulturák. Na poznávací soutěž, čítající celkem 32 druhů hub, z nichž 30 bylo demonstrováno během vycházky a dva byly bonusové, si troufla necelá polovina zúčastněných, ale ti, co se odvážili, podali velmi dobré výkony, zejména děti byly moc šikovné. Skóre bylo velmi vyrovnané a doktor Wipler byl spokojen. V kategorii „Děti do 15 let“ se na prvním místě s krásným ziskem 45/64 bodů umístila Mína Štěpánová. V kategorii „Houbožrout“ zvítězila Hana Charvátová se ziskem 59/64 bodů a kategorii „Myko-poradce/vedoucí myko-kroužku“ opanoval, byť těsně, Petr Švehlák s bodovým ziskem 61/64 bodů (v původní zprávě byla jména vítězů uvedena chybně, omlouváme se). Vítězům moc gratulujeme a všechny ostatní účastníky chválíme za velmi dobrý výkon (seznam výherců a jejich skóre, tam kde si to pamatujeme, je přiložen zde). Jak to vypadalo „na bednách“ se můžete podívat na přiložené fotografii (u příležitosti vyhlášení vítězů to tam chvíli vypadalo, jakože přišli fotografové z „ExtraAha!SuperBlesku“, ale byli jsme to jen my).
A co dál? Po tom, co jsme vítězce schlamstli (rozuměj „pomohli zkonzumovat“) ten krásný a chutný dort, už zbývalo jen uklidit a rozloučit se. Tedy na shledanou Holuběnko a uvidíme se zase za rok. A už prosím nikam nemigruj, tady ti to sluší.
Moc se těšíme, že zas porostou!
Markéta Vlčková
Jak dopadl červencový „vycházkový experiment“?
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 21.7.2024
letohrádek Hvězda v létě
foto: Milada Příkosická
scházíme se na startovní pozici
foto: Markéta Vlčková
bylo nás dost na solidní rojnici
foto: Markéta Vlčková
naše oblíbené duby si tentokrát moc hrát nechtěly
foto: Markéta Vlčková
hřib Engelův (Xerocomellus engelii) nás překvapil místem výskytu
foto: Markéta Vlčková
takhle...jíst ho nikdo nechtěl
foto: Drahomíra Hlinovská
hledáme hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus)
foto: Markéta Vlčková
a skutečně jsme ho našli
foto: Drahomíra Hlinovská
z průzkumu lipové aleje
foto: Markéta Vlčková
to zamrzí
foto: Markéta Vlčková
holubinka, kterou jsme neurčili, ale je hezká
foto: Milada Příkosická
holubinka podmračná (Russula parazurea)
foto: Markéta Vlčková
Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis)
foto: Markéta Vlčková
muchomůrka zelená (Amanita phalloides)
foto: Markéta Vlčková
voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica)
foto: Drahomíra Hlinovská
číšenka rýhovaná (Cyathus striatus)
foto: Markéta Vlčková
plodnice čechratice černohuňaté byly velké
foto: Markéta Vlčková
lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum) je něco jako Reishi
foto: Markéta Vlčková
z demonstrace nalezených hub
foto: Markéta Vlčková
šišky evidentně chutnají
Foto: Markéta Vlčková
Zdravíme členskou základnu i spřátelené houbařstvo,
ti z vás, kteří jsou s námi dlouho, již vědí, že vycházky v Praze přes léto ČMS obvykle nepořádá. Má to několik důvodů, ovšem hlavní z nich je, že v tomto období (tedy cca od konce května do poloviny září) bylo v Praze v posledních dvou pětiletkách takové vedro a sucho, že tu prakticky nerostla ani tráva, natož houby. Pokud už náhodou zapršelo a houby se uvolily fruktifikovat (rozuměj růst), byla perioda růstu tak krátká, že jsme prostě a jednoduše nic svolat nestihli. V letošním létě jsme se to pokusili zlomit a první vlaštovkou byla podvečerní vycházka do obory Hvězda, která se konala dne 17. 7. 2024. Co všechno nás na ní potkalo, co jsme naopak potkali my a jaké postřehy jsme učinili, se dozvíte dále.
Nesešlo se nás tolik, jako třeba v prosinci, bylo nás pouze na dvacet (plus jeden čtyřnohý kamarád), což je asi pochopitelné, protože většina lidí je různě po dovolených. Hub jsme oproti pondělnímu průzkumu, který byl realizován pouze dvěma jedinci (mojí maličkostí a panem jednatelem ČMS) našli řádově podstatně více. První postřeh tedy zní: „Dvojmužná rojnice je méně efektivní než dvacetimužná rojnice“ (kdo by to byl řekl…).
Pokud jde o druhové spektrum, prakticky nevybočovalo z očekávání a z běžného standardu, který se dá ve Hvězdě najít. Některé druhy zaujaly více, některé méně, řadu druhů jsme samozřejmě v terénu nebyli schopni určit přesně do druhu, protože to ani není možné.
Z hřibovitých druhů bylo hodně „babek“, identifikovali jsme s jistotou hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) a hřib Engelův (Xerocomellus engelii), který dokonce vytvořil romantické zátiší s odpadkovým košem (možná tam byly i nějaké další babky, ale ty už jsme nebyli v terénu schopni spolehlivě určit do druhu). Dále se vyskytovalo solidní množství hřibů kolodějů (Suillellus luridus) a hřibů plstnatých (Xerocomus subtomentosus), našli jsme i slušný počet hřibů přívěskatých (Butyriboletus appendiculatus), které jsou pro teplé listnaté porosty typické, a hřibů žlučníků (Tylopilus felleus), které jsou pro tyto porosty naopak netypické. Veřejnost samozřejmě hřibovité houby zajímají nejvíc a jsou i oblíbené ke konzumaci, proto jsme doufali, že nadějná lipová alej, kde bylo v pondělí množství mladých kolodějů, poskytne účastníkům slušný úlovek do omáčky. No tak ta alej byla, pokud jde o hřibovité houby, vyluxovaná dokonale (včetně hřibů medotrpkých; Caloboletus radicans – přejeme luxovači dobrou chuť :-P). Ani by to nevadilo, protože rozhodně nemáme monopol na sběr hub k jídlu, kdybychom potom nenašli ty koloděje vyskládané na lavičce, kde je někdo zanechal z důvodů, kterým moc nerozumíme, a kde už chudáčci postupně vadli (a k jídlu se tedy nehodili). Druhý postřeh zní: „Musíme vylepšit osvětu“.
Z ostatních mykorhizních druhů byly nějaké ty holubinky (které jsme určovali se střídavými úspěchy), ryzec krátkonohý (Lactarius acerrimus) a jednotlivé plodnice muchomůrek, z nichž jednoznačně nejmilejší byla muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis), i když to byla slovy naší zdravotní sestřičky „zámora“ (měla sotva 5 cm, což je v porovnání s téměř 40 cm plodnicí, kterou jsme koncem května ukazovali v Tetíně fakt těžký podmírák). Jedovaté druhy byly zastoupeny vláknicemi z okruhu vláknice kuželovité (Inocybe rimosa) a bylo jich tolik, že by to stačilo na solidní otravu pro několik dospělých lidí. Viděli jsme i vláknici Godeyovu (Inocybe godeyi) a třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare). Muchomůrku zelenou (Amanita phalloides), kterou vždy chceme veřejnosti představit, aby si ji všichni, co ji neznají nakoukali, jsme bohužel nalezli až po ukončení vycházky při cestě k nejbližší občerstvovně, kdy už s námi žádná veřejnost nebyla. Faktem sice je, že ve Hvězdě moc ochotně nevyrůstá, ale ať tak nebo tak, třetí postřeh zní: „Murphyho zákony platí“.
Z dalších druhů veřejnost zaujala voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica), která je sice běžná, ale trávníky, ve kterých obvykle roste, hezky zdobí a číšenka rýhovaná (Cyathus striatus), která je rovněž hezká a o které by na první pohled méně poučení houbaři vůbec neřekli, že se jedná o houbu. Zaujaly rovněž čechratice černohuňaté (Paxillus atrotomentosus), které zdatně imitují hřiby hnědé (Imleria badia), a nalezli jsme i lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum) která je příbuzná s tzv. "reishi". Velitele výpravy a jeho pomocníky nad jiné zaujal blíže neurčený kukmák (byl hezký, ale co to bylo jsme nerozlouskli) a také jedna drobná štítovka (dtto). Kompletní seznam nálezů je přiložen zde. Pokud jde o fotodokumentaci, tak i u hub se bohužel budete muset spokojit s mobilovkami. Hlavní a víceméně jediný fotograf akce někde potratil foťák (naštěstí to zachránily Milada s Drahomírou a jejich přístroje). Čtvrtý postřeh zní: „Stativ bez foťáku je vám k ničemu“.
Vycházku jsme zakončili demonstrací nalezených druhů, kterých bylo více než 60, a které se ujal velitel výpravy Filip Zíka. Pojal to jako vždy hezky a stručně, většina účastníků jej sledovala se zaujetím, jen náš čtyřnohý přítel se poněkud nudil, tak se zařídil po svém. Pátým postřehem bylo, že nejen Eda žere šišky, když se nudí. Demonstrace přilákala i jednoho náhodného kolemjdoucího, ze kterého se, věříme, brzy stane náš člen.
Doufáme, že si vycházku všichni užili, a pokud to podmínky jen trochu umožní, uspořádáme v průběhu srpna další.
Ať nám i nadále rostou!
Markéta Vlčková
PS: Je poněkud trapné, když se amatérka pokouší o výklad o houbách profesionálce (tímto se amatérka pokorně omlouvá a doufá, že si to profesionálka s námi užila), takže poslední postřeh zní: „Velitel výpravy by měl prvního důstojníka upozornit, že tu máme profesionální kontrolu zvenčí, aby první důstojník nebyl za blbce:-)“
Jak se nám selo se sv. Prokopem?
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 6.7.2024
Teraz?
foto: Markéta Vlčková
Teraz!
foto: Markéta Vlčková
v parku jsme rozvinuli rojnici...
foto: Markéta Vlčková
...prozkoumali jsme stromy...
foto: Markéta Vlčková
...a našli jsme jednu lesklokorku
foto: Markéta Vlčková
lesklokorka pryskyřičnatá (Ganoderma resinaceum)
foto: Markéta Vlčková
...a druhou lesklokorku
foto: Markéta Vlčková
lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)
foto: Václav Matějka
zastávka u sv. Prokopa
foto: Markéta Vlčková
diskuze nad nálezem (ryzce)
foto: Markéta Vlčková
bez špekáčků by to nešlo
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka byla dost maxi
foto: Markéta Vlčková
sice nejsme všichni, ale i tak je nás tu až kam
foto: Gabriela Kárníková
kde se vzaly, tu se vzaly syrovinky (Lactarius volemus)
foto: Markéta Vlčková
krásnorůžek rohovitý (Calocera cornea)
foto: Václav Matějka
špička kolovitá (Marasmius rotula)
foto: Václav Matějka
číšenka rýhovaná (Cyathus striatus)
foto: Markéta Vlčková
dřevnatka mnohotvárná (Xylaria polymorpha)
foto: Václav Matějka
ryzec, který nás velmi zaujal
foto: Markéta Vlčková
kozák dubový (Leccinellum crocipodium)
foto: Václav Matějka
hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri)
foto: Markéta Vlčková
hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus)
foto: Markéta Vlčková
holubinka nejvonnější (Russula fragrantissima)
foto: Markéta Vlčková
lesklík křehký (Leocarpus fragilis)
foto: Markéta Vlčková
Milé houbařstvo,
v pátek 5. 7. kolegové z MK Choceň odemykali ve svém rajónu hlavní houbařskou sezónu a my jsme měli to štěstí, že jsme mohli být při tom. A pozor, setí hub se sv. Prokopem slavilo letos 25., tedy čtvrtkulaté narozeniny. Musíme říci, že zahájit mykologickou vycházku v hospodě je z našeho pohledu inovativní, ale také dost odvážné. Za jistých okolností totiž hrozí riziko, že se vůbec neodstartuje. Naštěstí to měl předseda MK Choceň pevně v rukou: za deset minut půl jedenácté zavelel k odchodu a dalších pět minut všichni účastníci čekali v pozoru, s jednou nohou ve třmeni, až zavelí: „Teraz!“ No, udělal nám to napínavé a zavelel až v 10:33, ale to je v pořádku – lidi je třeba udržovat ve střehu.
V počtu téměř pěti desítek jedinců jsme vyrazili přes Zámecký park vstříc zajímavým zážitkům. Vzhledem k mizernému růstu hub napříč republikou nebyla naše mykologická očekávání velká, ovšem výsledek nás přesvědčil o staré pravdě, že by člověk neměl předjímat, ale měl by si vše ověřit v praxi. Pravda, v tom parku toho mnoho nebylo, ovšem když jsme došli k piedestalu sv. Prokopa (bez Prokopa) a pokračovali dál do zapojeného lesa, mykosituace se výrazně vylepšila a na finální zastávce, vzdálené od startu něco málo přes dva kilometry, se sešlo druhů hub až nečekaně mnoho. Celkově se na výstavce sešlo téměř 100 různých druhů. Nechceme však podávat zavádějící informace – počet druhů byl pěkný, ovšem pokud jde o jednotlivé plodnice, už to tak skvělé nebylo. Rozhodně to nebylo tak, že by v lese byla houba na houbě, naopak, musely se dost hledat a plodnic od jednotlivých druhů (až na výjimky) nebylo mnoho. Na druhou stranu, aspoň pár hezkých plodnic k jídlu se najít podařilo.
A co jsme potkali zajímavého? Kromě obvyklého spektra hub, které jsou všudezdejší a které jsme víceméně čekali i za ne zcela příznivých růstových podmínek, jsme nalezli i pár zajímavostí, byť se většinou nejednalo o žádné vyslovené špeky. V parku zaujaly lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum) a lesklokorka pryskyřičnatá (Ganoderma resinaceum). V zapojeném listnatém lese pak ryzec ze sekce Plinthogali, o kterém je domněnka, že by mohlo jít o ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus), kozák dubový (Leccinellum crocipodium) a hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri). Pěkný by byl i hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus), kdyby byl větší než půl cenťáku. Houbou, která dokázala projasnit den Martinovi Křížovi, se pak stala holubinka nejvonnější neboli marcipánová (Russula fragrantissima) – ona tedy není nijak zvlášť krásná, ale hezky voní. Některým dalším účastníkům projasnila den roztomilá hlenka, konkrétně lesklík křehký (Leocarpus fragilis), ovšem jsme si vědomi, že to není houba, takže je trochu podvod ji tu ukazovat. Snad nám čtenářstvo odpustí.
Po tom, co jsme si u pergoly v cílové destinaci, kde byl i pojízdný pivní bar (díky za něj), opekli buřty, jsme se vydali zpět tam, odkud jsme přišli, tzn. do restaurace Splav na další pivo a pozdní oběd (nebo časnou večeři, jak kdo chce). Závěrem: bylo to krásné, těšíme se na další ročník a všichni, kdo můžete, určitě přijďte, stojí to za to!
Vaše redakce
PS: kdyby někdo toužil po společné fotce, nechť napíše na marketa.vlckova@myko.cz.
Z druhé poznávací vycházky houbařů 29. 6. 2024 ve Velkých Hamrech…
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 1.7.2024
Celkem 31 zájemců projevilo zájem o 2. letošní veřejnou poznávací houbařskou vycházku s hamrovskými houbaři (HVH).
Houbařské osvěty, zajímavých poznatků o více než 70 nalezených houbch se všem dostalo přiměřeně.
Nechybělo tradiční občerstvení s příjemným posezením milovníků přírody, hub a houbaření.
Více o akci je k přečtení ZDE:
Za HVH, Petr Hampl
Zpráva z 31. setkání českých a slovenských mykologů
Myko akce / Zprávy z akcí
Filip Zíka, 24.6.2024
společně před hotelem (foto Ladislav Špeta)
Hřib růžovník - Boletus fuscoroseus (foto Milada Příkosická)
Hřib Le Galové - Rubroboletus legaliae (foto Milada Příkosická)
V podhůří Bílých Karpat se ve dnech 14. - 16. 6. 2024 uskutečnilo 31. jarní setkání českých a slovenských mykologů, konkrétně ve Wellness Hotelu Radějov v rekreační oblasti Radějov – Lučina. Organizací byl tentokrát pověřen MK Ratíškovice. Jak bývá zvykem po příchodu a ubytování se čekalo na další účastníky střetnutí, po společné večeři bylo společenské posezení při kytaře s menším občerstvením.
Nálada se stupňovala a byla skvělá do pozdních hodin. V sobotu po společné snídani, následovalo společné foto na památku, pak se účastníci rozdělili do skupinek a vydali se na procházky po blízkém okolí, účastníci měli možnost si vybrat z více možností rozmanitých okolníchch terénů. Jmenujme lokality jako jsou Šumárník, Travičná, NPR Čertoryje nebo Kněždubský háj aj. Účastníci se navraceli v odpoledních hodinách s rozmanitými druhy hub. I když moc hub nerostlo, našly se i mezi běžnými druhy i vzácnější kousky. Připomeňme např. hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae), hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus), závojenku modrohnědou (Entoloma incarnatofuscescens), holubinku sesterskou (Russula sororia), holubinku citlivou (Russula luteotacta), chřapáče tmavého (Helvella atra), chřapáče jamkatého (Helvella lacunosa), plesňáka citronového (Thelephora atrocitrina). Velký ohlas vzbudil nález ze Slovenské strany Bílých Karpat - chlupáčka (Aeruginoscyphus sericeus). Po společné večeři nás čekal slavnostní raut s ochutnávkou moravského vínečka. Večer plný diskuzí a debat, se protáhl do pozdních nočních hodin. Po nedělní snídani nás čekalo společné loučení a účastníci setkání se rozjeli k domovu.
Za organizátory akce děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na další setkání příští rok, které bude tentokrát na slovenské straně. Lydie Kaločová, prezidentka MK Ratíškovice a Ladislav Špeta.
Z vycházky s CHKO Brdy na Zadní Bahna v neděli 26. 5. 2024
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 23.6.2024
Krajina Zadních Bahen - bezlesí a náletové dřeviny
Foto: Radim Dvořák
Porost kosatce sibiřského (Iris sibirica)
Foto: Radim Dvořák
Na lovu zmijí
Foto: Radim Dvořák
Tůně vytvořené vojenskou technikou
Foto: Radim Dvořák
Lovčík vodní - Dolomedes fimbriatus
Foto: Radim Dvořák
Housenka drvopleně obecného - Cossus cossus
Foto: Radim Dvořák
Polnička bažinná - Agrocybe elatella
Foto: Radim Dvořák
V neděli 26. 5. 2024 se konala zoologická vycházka na vojenské cvičiště Zadní Bahna pod vedením Mgr. Davida Fischera z Hornického muzea v Příbrami a Mgr. Jany Fischerové ze Správy CHKO Brdy. Místo je známé každoročním konáním přehlídky vojenské techniky. Z velké části je zarostlé náletovými dřevinami - zejména břízami a osikami, dále také vrbami, smrky a borovicemi. Část tvoří bezlesí, zarostlé souvislým travnatým porostem. Jde o prameništní oblast, vody je tu na jaře opravdu hodně. Vzhledem k zajímavé lokalitě a celkem hojnému růstu hub po deštivém období se informace rozšířila i mezi mykology, kterých nakonec dorazilo přes deset, takže se z vycházky stala exkurze zoologicko-mykologická.
Na úvod vycházky jsme si mohli poslechnout výklad o racích, vrankách a mihulích na Brdech, s názornou ukázkou jejich lovu v potoce. Následovala demostrace prvních houbových nálezů, např. zvonkovky (Tarzetta sp.), muchomůrky šedivky (Amanita excelsa) a polničky rané (Agrocybe praecox). O kousek dále nás čekaly klouzky modřínové (Suillus grevillei) a statný hřib kovář (Sutorius luridiformis).
Na zarůstajícím panelovém seřadišti vojenské techniky pak proběhl výklad o obojživelnících, ještěrkách a další brdské fauně. Na zbytcích po skládce dřeva zde rostlo několik dalších druhů hub, např. pohárovka obecná (Crucibulum laeve), kržatka zimní (Tubaria furfuracea) a kržatka masověhnědá (Flammulaster subincarnatus). V travnatém porostu na panelech rostl ve skupinách kropenatec otavní (Panaeolina foenisecii), mladé voskovky kuželovité (Hygrocybe conica) či polnička polokulovitá (Agrocybe pediades).
O kousek dále opět proběhl zoologický výklad u Ledného potoka, ale většina mykologů nedočkavě pokračovala k březovému porostu s vtroušenými osikami. Hned zkraje nás zde pod osikami přivítal křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum) a o pár metrů vedle pod břízami křemenáče březové (Leccinum versipelle) a žlutě zářící holubinka chromová (Russula claroflava). O kousek dále pod dubem byla početná skupina lišky obecné (Cantharellus cibarius). Na tlejícím listí rostla ve skupinách až trsech penízovka vodnatá (Gymnopus aquosus). Nemohl samozřejmě chybět ani březovník obecný (Piptoporus betulinus).
Poté jsme se odebrali směrem k nově vybudovaným nádržím, které zde působí dosti nepatřičně. Cestou jsme mohli obdivovat bohaté porosty právě modře kvetoucího kosatce sibiřského (Iris sibirica). Na hrázi horní nádrže jsme našli další polničky, včetně p. tuhé (Agrocybe dura). U cesty vyšší travou jsme si pak mohli prohlédnout mladou zmiji obecnou (Vipera berus). Pokračovali jsme podmáčeným mladým březovým hájem, kde nás čekal kapitální křemenáč březový a skupina již starších kozáků, pravděpodobně březových (Leccinum cf. scabrum).
Déle jsme pokračovali cestou, po níž pravidelně jezdí vojenská technka. Rallye především pásových vozidel zde vytváří početné tůně, které byly plné vody. Bylo tedy možné přistoupit k hlavnímu bodu programu - ukázce vodních živočichů, žijících v periodických tůních. Organizátoři měli pro návštěvníky připravené cedníky na lov vodní havěti a důmyslné nádobky na ulovené tvory s lupou ve víčku. Mohli jsme pozorovat například žábronožku letní (Branchipus schaefferi), larvy i poletující jedince vážek a šídel (Odonata), pulce žab a larvy čolků. Botanickou zajímavostí byla masožravá vodní rostlina bublinatka (Utricularia). Na hladině číhal na svoji kořist lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus), který byl i výzvou pro přítomné fotografy (ale byl celkem klidná modelka). Opodál se travou plazila nápadná a vypasená housenka drvopleně obecného (Cossus cossus), takže konečně víme, že smrdí jako šťavnatka drvopleňová (Hygrophorus cossus).
Část mykologů se pak odpojila na cestu zpět, což byla chyba. Jen o pár desítek metrů dále jsme totiž doplnili seznam nalezených druhů o vzácnou polničku bažinnou (Agrocybe elatella) - největší mykologickou zajímavost dne. Plodnice vyrůstaly po obou stranách cesty mezi travou, mechem a všudypřítomnou vodou. Poté se odpojili zoologové na cestu zpět a zbytek mykologů pokračoval průzkumem lokality okružní cestou. Jsou zde zajímavá podmáčená místa i pionýrská stanoviště. Určitě se sem opět vrátíme.
Z jarní výstavy hub v Tetíně
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.6.2024
cestou pobrat co se dá
foto: Markéta Vlčková
donáška hub
foto: Markéta Vlčková
akční příprava
foto: Lubomír Opat
finální nikoliv odpočet, ale kontrola
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Markéta Vlčková
o akci byl zájem
foto: Lubomír Opat
i kolegové botanici se přišli podívat
foto: Markéta Vlčková
skoro kompletní organizační tým (bez sojek a vlků)
foto: Markéta Vlčková
Milí příznivci hub,
poslední květnový víkend byl, jak možná víte, doslova nabit akcemi (a nemyslím tím jen hokej). Ze sobotní „kontroly bodu 4“ v rámci EDCHÚ (viz zde), jsme plynule přešli k první letošní výstavě hub, která se konala v neděli 26. 5. 2024 v komunitním centru sv. Ludmily v Tetíně.
Co k tomu říci? Dobrodružné to zas tak moc nebylo. Všechny dobrodružné události se nám staly už den až dva před tím (bouřku na závěr, která způsobila takový poryv větru, že kolegu Opata ošklivě pokousala vrata, nepočítám, naštěstí to přežil jen s pohmožděninami). Každopádně jsme se snažili naši expozici rozšířit o nově nalezené druhy (rozuměj – cestou na akci jsme zrekvírovali cokoliv, co vypadalo aspoň přibližně jako houba) a docela se nám to povedlo. Na naši výzvu "noste houby co to dá" zareagovalo hned několik členů ČMS, kterým tímto děkujeme.
Měli jsme pochopitelně i ztráty, protože několik exponátů tu noc ve sklepě nepřečkalo a zcela nekolegiálně se roztekly (sbohem, borový hříbku). Ale i tak, mít koncem května expozici o více než 100 druzích (povětšinou čerstvých, nikoliv víceletých a dřevních) hub je slušný úspěch. Pravda, zcela podvodně jsme vystavili i jednu hlenku (vlčí mléko červené; Lycogala epidendrum), protože byla hezky růžová. A dopustili jsme se i dalšího "podvodu". Na jarní askomycety (zejm. atraktivní smržovité houby) už je koncem května většinou pozdě, ovšem díky iniciativě Ing. Arch. Davida Dobeše jsme je mohli vystavit v lyofilizovaném stavu.
Celkem ovšem letošní pozdní jaro a časné léto houbám přejí a je to momentálně vidět všude kolem nás. Výstavy v tomto období jsou riskantní podnik, ovšem letos jsme měli zkrátka štěstí, tak snad nám vydrží i do dalšího ročníku.
Markéta Vlčková
Poděkování: ČMS děkuje paní Hofmeistrové a komunitnímu centru Sv. Ludmily v Tetíně za poskytnutí prostor a pomoc při organizaci, dále děkujeme všem (členům i nečlenům), kteří nám na akci donesli houby (jedna dovážka byla až z Příbramska), a pochopitelně všem organizátorům obou akcí. Grantová podpora: DOT/54/12/023340/2023.
Jak se nám houbařilo večer v Ládví?
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.6.2024
romantický výhled na Spolanu
foto: Lubomír Opat
v tomto složení jsme (víceméně) odstartovali
foto Markéta Vlčková
výklad o holubinkách
foto: Markéta Vlčková
moc pěkný hřib kovář
foto: Markéta Vlčková
velmi slibná dubohabřina
foto: Markéta Vlčková
hub pro závěrečnou demonstraci je dost
foto: Lubomír Opat
demonstrace nalezených hub
foto: Markéta Vlčková
solidní včeře
foto: Markéta Vlčková
kozák habrový
foto: Lubomír Opat
holubinka doupňáková
foto: Lubomír Opat
hadovka smrdutá
foto: Markéta Vlčková
slzečník žloutkový
foto: Markéta Vlčková
ryzec kroužkatý
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni,
odpověď na výše položenou otázku zní: "Naprosto skvěle". O odpoledních vycházkách během pracovního týdne jsme již uvažovali nějaký čas, ale buď nebyly houby (protože v Praze je přes léto většinou příliš sucho) a nebo byly houby, ale večer už byla tma (protože už byl podzim...). Nyní to konečně poprvé vyšlo a musíme říci, že ku spokojenosti všech. Davy jsme uprostřed pracovního týdne v podvečer neočekávali (a taky se žádné davy nedostavily), ovšem zájemců se sešlo i tak celkem dost. Za houbami jsme vyrazili do Ďáblického háje, do kterého jsme zatím v rámci vycházek pro veřejnost nechodili. Nový tedy byl nejen čas, ale nová byla i lokalita.
Krátce po startu jsme si našli pár minut na romantickou vyhlídku na neratovickou Spolanu, ovšem pak už jsme se vrhli na ty houby. Masitější hřibovité houby byly dle očekávání již spíše na ústupu (ale přesto se nám v těch krásných dubohabřinách poštěstilo najít mj. několik hřibů smrkových), stejně tak muchomůrky tomu už moc nedávají, a pokud rostou, tak spíše ty bezprstenné. Čeho ovšem bylo dost, byly "babky" a holubinky. Stále se drží pečárky a pochopitelně dřevožijné a chorošovité houby. Díky atypickému průběhu letošního jara a časného léta jsme našli i druhy, se kterými se typičtěji setkáme spíše na podzim. Jednalo se např. o ryzec osikový, či ryzec kroužkatý. Kompletní seznam nálezů je zde. Nepoštěstí se nám vždy, že si účastníci vycházek odnesou solidní úlovek k jídlu, ovšem tentokrát se to povedlo a my jsme za to rádi.
Jak to bude s vycházkami po Praze a okolí přes léto nedokážeme odhadnout. Motivace je pořádat by samozřejmě byla, ovšem jestě někdo musí motivovat ty houby, aby rostly, protože chodit na vycházky do lesa bez hub je lehce kontraproduktivní.
Držme si tedy palce a zase někdy na viděnou v terénu.
Markéta Vlčková
Strana 2 / 47, články 11 - 20 / 468
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 >
