![]() |
|
choroš měnlivý
Polyporus varius (Pers.) Fr. 1821
![]() Synonyma
Cerioporus varius
(Pers.) Zmitr. & Kovalenko 2016
Polyporus blanchetianus
Berk. & Mont. 1849
Polyporus boltonii
Rostk. 1848
Polyporus calceolus
(Bull.) Balb. 1828
Polyporus gintlianus
Velen. 1922
Polyporus leprodes
Rostk. 1838
Polyporus magnovarius
Lloyd 1923
Polyporus minimus
(Fr.) Mussat 1900
Polyporus petalodes
Fr. 1838
Polyporus picipes
Rostk. 1848
PopisPlodnice jsou jednoleté, kloboukaté, s rozlišeným třeněm. Klobouk je široký 20–100 mm, nejprve sklenutý, v dospělosti prohloubený, s ostrým a zvlněným okrajem. Povrch klobouku je okrově žlutý, oranžově hnědý, někdy až červenohnědý, lysý nebo jemně plstnatý, radiálně vrostle vláknitý. Rourky jsou bělavé, krémové až světle okrové, sbíhavé na třeň. Póry jsou okrouhlé nebo nepravidelně hranaté, drobné a husté (4–7/mm). Třeň je obvykle mírně excentrický, někdy boční, válcovitý, pod kloboukem mírně rozšířený, o velikosti 10–70 x 3–10 mm, nejprve okrový, později hnědý, od báze sametově černě plstnatý. Dužnina je bělavá až nahnědlá, korkovitá. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou válcovité nebo elipsovité, tenkostěnné, hladké, 8–11 x 2,5–4 µm. VýskytRoste od května do listopadu, na tlejícím, méně často na živém dřevě listnatých stromů, především buku. Ve středních polohách hojně. Možná záměnaVzácnější choroš černonohý (Polyporus melanopus) vyrůstá obvykle zdánlivě ze země a mívá někdy dlouhý, kořenující, černohnědý třeň a o něco kratší výtrusy. Kuchyňské využitíJe nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal Literatura |
|
Česká mykologická společnost 1921-2025. |