Xerula radicata

Úvodní stránka

Myko atlas - Xerula radicata

Xerula radicata (Relhan) Dörfelt 1975

slizečka kořenující

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Physalacriaceae
Xerula

Synonyma

Hymenopellis radicata (Relhan) R.H. Petersen 2010
Oudemansiella radicata (Relhan) Singer 1936

Popis

Klobouk je široký 30–120 (150) mm, tence masitý, nejprve zvoncovitý nebo kuželovitý, později široce kuželovitý až ploše rozprostřený se širokým středovým hrbolkem, okrový, okrově hnědý, obvykle od středu až ke kraji radiálně vrásčitý, za vlhka slizký a lesklý. Pokožka lze sloupnout.

Lupeny jsou řídké, široké 10–25 mm, bílé, později okrovějící, za sucha někdy s tmavším (hnědým) ostřím. U třeně jsou vykrojené, úzce připojené a krátkým zoubkem sbíhavé.

Třeň je válcovitý, nadzemní část 50–200 (250) x 5–12 (15) mm, na bázi rozšířený a obvykle dlouze kořenující, přičemž kořenující část bývá často delší (uvádí se délka až 500 mm) než část nadzemní. Je tuhý, poměrně pružný, v mládí plný, později vatovitě vycpaný až dutý, často (torzně) zkroucený. Pod kloboukem je třeň bílý nebo bělavý, v mládí ojíněný, směrem k bázi okrovějící a podélně zbrázděný.

Dužnina je bělavá, tenká, ve třeni tuhá. Vůně je nevýrazná nebo lehce ovocná. Chuť je mírná nebo slabě nahořklá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou široce eliptické, 13–17 x 9–12 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od června do listopadu, velmi hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v listnatých lesích na tlejících kořenech, u pařezů a na ztrouchnivělých větvích (zejména buků, dubů a habrů), od nížin do hor. Díky růstu ze dřeva a hluboce kořenujícímu třeni dokáže vyrůst i za značného sucha.

Možná záměna

Podobná, avšak vzácnější slizečka dlouhonohá (Xerula pudens) má klobouk i třeň jemně chloupkatý. Upřednostňuje teplejší lokality.

Ronivka podhorská (Hydropus subalpinus) vytváří menší a celkově křehčí plodnice. Má výrazně menší (užší) výtrusy.

Méně zkušený houbař by slizečku kořenující mohl zaměnit také za hojnou helmovku tuhonohou (Mycena galericulata), rostoucí podobně z pařezů a tlejícího dřeva listnáčů. Ta však roste spíše trsovitě, klobouk mívá bělavý nebo našedlý a chybí dlouze kořenující třeň.

Kuchyňské využití

Jedlá houba nevalné kvality, málo vydatná. Sbírají se jen klobouky.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Peroutka K. (2005): Penízovka kořenující - Xerula radicata (Relh.: Fr.) Dörfelt a její růst v období sucha (2003).
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin