Xerocomus subtomentosus (L.) Quél. 1887
hřib plstnatý
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Xerocomus |
Synonyma
Boletus kuthanii Assyov & Denchev 2004
Boletus subtomentosus L. 1753
Boletus xanthus (E.-J. Gilbert) Merlo 1980
Xerocomus flavus Singer & Kuthan 1976
Xerocomus lanatus (Rostk.) Singer 1946
Popis
Klobouk je široký 30–120 mm, žlutoolivový až okrově hnědý, sametový, matný, za sucha někdy políčkovitě rozpukaný.
Rourky jsou v mládí zářivě žluté, později žlutoolivové, ke třeni přirostlé nebo mírně sbíhavé, s poměrně velkými hranatými póry, které při otlačení obvykle modrozelenají.
Třeň je válcovitý nebo mírně břichatý, 60–100 x 5–20 mm tlustý, směrem k bázi obvykle ztenčený až zahrocený, plný, žlutý, podélně hnědě žíhaný až žebrovitý.
Dužnina je bělavá až žlutá, v klobouku máslově měkká, ve třeni vláknitá a tuhá, směrem k bázi hnědnoucí. Na řezu barvu téměř nemění, jen někdy lehce modrá. Vůně je nenápadně houbová, v bázi třeně však někdy trochu chemická (jodoform). Chuť je mírná.
Výtrusný prach je olivově hnědý
Výtrusy jsou úzce eliptické až vřetenovité, 9–14 x 4–5 µm.
Výskyt
Roste ve světlých listnatých a smíšených lesích, zvláště pod duby, hojně. Červen až říjen.
Možná záměna
Dosti podobný je hřib osmahlý (Xerocomus ferrugineus), který roste obvykle v jehličnanech, má krémovou nebo bělavou dužninu a póry rourek i v mládí s olivovými odstíny.
Zaměnitelný je také s druhy rodu Xerocomellus, kam patří například hojný hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron). Obvykle tvoří menší plodnice s měkčí dužninou a mají často nápadně rozpraskanou pokožku klobouku.
Kuchyňské využití
Všestranně použitelná jedlá houba, někdy však pokožka klobouku bývá nahořklá. Tuhý konec třeně u starších plodnic nekonzumujeme.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Janda V., Kříž M., Graca M. a Rejsek R. (2016): Zástupci rodu Xerocomus rostoucí v České republice a taxonomické novinky v této skupině hřibů. | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání | |
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2019-0086 (21.08.2019, Středočeský kraj)