Typhula erythropus (Pers.) Fr. 1818
paluška červenonohá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Typhulaceae Typhula |
Synonyma
Clavaria capillaris Holmsk. 1781
Clavaria erythropus Pers. 1794
Cnazonaria erythropus (Pers.) Donk 1933
Phacorhiza erythropus (Pers.) Grev. 1822
Typhula neglecta Pat. 1885
Popis
Plodnice je až 30 mm dlouhá, častěji však kratší, zřetelně rozdělena na plodnou část a třeň. Plodná část je válcovitá, o průměru 1–2 mm, bílá, později na temeni nahnědlá, tvoří asi 1/3 délky plodnice.
Třeň je niťovitý, červenohnědý, plstnatý (chlupatý). Na bázi třeně je hnědé, hlízovité sklerocium, 1–2,5 mm velké.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou štíhle eliptické, 5,5–8 x 2,5–3,5 µm, průsvitné, amyloidní.
Bazidie jsou s bazální přezkou.
Výskyt
Saprotrof. Plodnice rostou na řapících listů a žilnatině listnáčů, zejména jasanu, olše nebo javoru, uváděn je i výskyt na listech břízy, vrby nebo buku. Houba fruktifikuje od září do listopadu.
Možná záměna
Paluška (Typhula neglecta) má mít subtilnější plodnice, hladký třeň a větší výtrusy (5–13,5 x 2,5–4 µm). Např. Hagara (2014), na rozdíl od Laessoe a Petersen (2019), oba druhy synonymizuje.
Záměna je možná i za palušku (Typhula buxii), která roste na listech zimostrázu (Buxus).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství textů: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
Česky také jako paluška rudonohá.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2019-0485 (18.10.2019, Jihočeský kraj)
