Tuber mesentericum Vittad. 1831
lanýž vmáčklý
Systematika
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Tuberaceae Tuber |
Popis
Plodnice jsou nepravidelně kulovité, hlízovité, na jedné straně prohloubené, na řezu někdy až srdčité, obvykle o průměru 20–50 mm, na povrchu hnědočerné až černé, se čtyř až šestistrannými pyramidálními bradavkami, širokými 2–4 mm.
Dužnina (gleba) je tuhá, kompaktní, zprvu bělavá, postupně tmavší, v dospělosti tmavě hnědá, prostoupená světlejšími žilkami. Vůně je velmi silná, aromatická, pro někoho až nepříjemná. Chuť je výrazná, někdy trochu nahořklá.
Výtrusy jsou oválné, 25–50 x 20–35 µm, žluté, průsvitné, s ornamentikou vytvářející téměř pravidelnou síťku tvořenou hřebeny vysokými 3–5 µm.
Velikost výtrusů je značně proměnlivá a závisí na počtu výtrusů ve vřecku. Ve vřecku může být 1–5 výtrusů.
Výskyt
Roste roztroušeně až vzácně pod listnáči (dub, buk, habr, líska), se kterými vytváří mykorhizu. Upřednostňuje vápnité půdy. Plodnice se vyvíjejí pod zemí.
Možná záměna
Velmi podobné jsou plodnicel lanýže letního (Tuber aestivum), se kterým býval lanýž vmáčklý často synonymizován, testování DNA však ukazuje, že se jedná o dva samostatné druhy. Pro lanýž vmáčklý je typické prohlobení na straně plodnice.
Kuchyňské využití
Je jedlý, ale mezi černými lanýži chuťově nevyniká. Více ceněný je například středomořský lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum). V České republice lze plodnice lanýže vmáčklého zakoupit ve specializovaných obchodech.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
Nálezy
0066-2024-0030 (20.02.2024, Jiné zahraničí)