Tuber melanosporum Vittad. 1831
lanýž černovýtrusý
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Tuberaceae Tuber |
Popis
Plodnice jsou nepravidelně kulovité, hlízovité, obvykle o průměru 20–100 mm, na povrchu hnědočerné až černé, se čtyř až šestistrannými pyramidálními bradavkami, širokými 3–5 mm.
Dužnina (gleba) je tuhá, kompaktní, zprvu bílá, postupně tmavší, v dospělosti tmavě šedohnědá, prostoupená světlejšími žilkami. Vůně je velmi silná, aromatická, pro někoho až nepříjemná. Chuť je výrazná, někdy trochu nahořklá.
Výtrusy jsou oválné, široké 22–50 x 20–30 µm, tmavé, s ornamentikou tvořenou izolovanými, 3–5 µm vysokými ostny.
Velikost výtrusů je značně proměnlivá a závisí na počtu výtrusů ve vřecku. Ve vřecku může být 1–5 výtrusů.
 |
Výskyt
Plodnice se vyvíjejí pod zemí, na povrch nevystupují. Jedná se o středomořský druh, se kterým se v přírodě České republiky nesetkáváme. Vyhledává vápnité provzdušněné půdy, mykorhizu vytváří především s duby, někdy však i s dalšími listnáči (topol, líska, lípa, habr, vrba), výjimečně s jehličnany (borovice).
Možná záměna
Podobně zbarvené bradavčité plodnice lanýže letního (Tuber aestivum) nebo lanýže (Tuber uncinatum) mají světlejší síťované výtrusy.
Kuchyňské využití
Lanýž černovýtrusý je vysoce ceněná jedlá houba, pěstovaná na plantážích jižní Evropy, v poslední době například i v Kalifornii, Austrálii nebo Chile. V České republice lze plodnice lanýže černovýtrusého zakoupit ve specializovaných obchodech.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2024-0031 (20.02.2024, Jiné zahraničí)
