Tricholomopsis rutilans

Úvodní stránka

Myko atlas - Tricholomopsis rutilans

Tricholomopsis rutilans (Schaeff.) Singer 1939

šafránka červenožlutá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Tricholomataceae
Tricholomopsis

Popis

Klobouk je široký 40–120 mm, v mládí kuželovitý nebo zvoncovitý, s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý, někdy s tupým středovým hrbolem, na žlutém podkladě purpurově nebo červenofialově drobně šupinkatý. Šupinky jsou v mládí husté, postupně řídnou a více odhalují žlutoý podklad pokožky klobouku.

Lupeny jsou středně husté, 4–10 mm vysoké, žluté, zlatožluté, na ostří vločkaté, u třeně vykrojené.

Třeň je válcovitý, 40–120 x 10–25 mm, někdy (v mládí) ve spodní části rozšířený, v horní části obvykle žlutý, uprostřed a níže jemně červenofialově vločkatý, na bázi bíle plstnatý.

Dužnina je světle žlutá. Vůně je nevýrazná nebo lehce nakyslá, chuť mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou široce eliptické, mandlovité, někdy téměř kulovité, 6–7,5 x 4,5–6 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste dosti hojně, od července do listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách, někdy v menších trsech, na tlejícím dřevě jehličnanů, zejména smrků a borovic, vzácně (např. dle Holec a kol. (2012)) i na listnáčích.

Možná záměna

Vzácná šafránka plaménková (Tricholomopsis flammula) je drobnější, má žlutý třeň a užší výtrusy.

Šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) tvoří také drobnější plodnice, ovšem bez červenofialových odstínů, vločky na klobouku jsou žluté nebo žlutoolivové.

Způsobem růstu, velikostí plodnic a barvou klobouku může připomínat také třepenitku cihlovou (Hypholoma lateritium), ta však má klobouk hladký, nejvýše s zbytky vláknitého bělavého vela.

Kuchyňské využití

Dříve byla uváděna jako jedlá houba nižší kvality, vhodná například k nakládání do octa. Citlivým osobám však může způsobovat trávicí potíže, je pravděpodobně slabě jedovatá. Ke sběru ji nelze doporučit.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Holec J. (2011): Klíč k určování spolehlivě prokázaných evropských druhů rodu Tricholomopsis.
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin