Tricholoma pseudoalbum Bon 1970
čirůvka běložlutavá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Tricholoma |
Synonyma
Tricholoma stiparophyllum Fr. & N. Lund 1879
Popis
Klobouk je široký 40–100 (120) mm, zprvu polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až téměř ploše rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je v mládí bílá, matná, někdy hedvábitá, později od středu obvykle okrovějící až hnědnoucí. Okraj klobouku je v mládi podehnutý, v dospělosti rovný, někdy krátce vroubkovaný.
Lupeny jsou středně husté až husté, u třeně vykrojené a zoubkem sbíhavé, nejprve bílé, později krémové až světle okrové, při poranění a stářím hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–100 x 10–20 mm, suchý, bělavý, při poranění hnědnoucí, v dospělosti někdy dutý.
Dužnina je bílá, někdy žloutnoucí. Vůně je výrazná, nasládle zatuchlá, nepříjemná, při zasychání silnější. Chuť je palčivě nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 5–7,5 x 3,5–5 µm, hladké, průsvitné.
 |
Výskyt
Roste od července do listopadu, místy hojně, v lesích i mimo les. Mykorhizu tvoří s břízou, výjimečně snad i s jinými listnáči. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Čirůvka smrdutá (Tricholoma lascivum) má brzy šedookrovou pokožku klobouku a roste pod buky.
Čirůvka nevonná (Tricholoma inamoenum) roste pod jehličnany a má výrazně větší výtrusy.
Čirůvka bílá (Tricholoma album) vytváří drobnější plodnice, roste pod duby.
Kuchyňské využití
Je nejedlá, možná mírně jedovatá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2022-0190 (25.09.2022, Plzeňský kraj)
0066-2017-0171 (13.10.2017, Zlínský kraj)
