Tricholoma albobrunneum

Tricholoma albobrunneum (Pers.) P. Kumm. 1871

čirůvka bělohnědá

Systematika

Synonyma

Agaricus albobrunneus Pers. 1801
Tricholoma striatum (Schaeff.) Sacc. 1931

Popis

Klobouk je nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později široce sklenutý až plochý, někdy s nízkým středovým hrbolkem, široký 30–90 mm, za vlhka lepkavý a lesklý, hnědý, rezavě hnědý, někdy s oranžovými nebo růžovými odstíny, ve středu obvykle trochu tmavší. Pokožka klobouku je dosti výrazně vrostle vláknitá.

Lupeny jsou spíše husté, bílé, někdy narůžovělé, ve stáří často hnědavě skvrnité.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 x 7–20 mm, na bělavém podkladě rezavě hnědě vláknitý nebo šupinkatý, s bílou zónou bezprostředně pod vrcholem.

Dužnina je bělavá, někdy s růžovým nebo růžově hnědým odstínem. Vůně a chuť jsou moučné, chuť někdy trochu nahořklá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 4,5–6,5 x 3–4 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, místy hojně, na chudých půdách pod borovicemi.

Možná záměna

Existuje několik obdobných druhů čirůvek rostoucích pod borovicemi. Důležitými znaky čirůvky bělohnědé jsou především výrazně vrostle vláknitá pokožka klobouku, bílá zóna pod vrcholem třeně a ekologie.

Čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) a čirůvka pochybná (Tricholoma stans) vytváří obvykle větší plodnice s nevláknitou, u čirůvky masité často vodnatě skvrnatou pokožkou klobouku, na třeni pod lupeny bez bílé zóny.

Čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii) má na třeni nápadný prstenitý vzor.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha

Nálezy

  0066-2021-0311 (09.11.2021, Praha)
  0066-2020-0288 (20.11.2020, Praha)
  0066-2020-0246 (31.10.2020, Středočeský kraj)