Trichocybe puberula (Kuyper) Vizzini 2010
strmělka pýřitá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales incertae sedis Trichocybe |
Popis
Klobouk je široký 10–40 (50) mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený až miskovitě prohloubený, hygrofánní, za vlhka červenohnědý, při zasychání krémový, v mládí pokrytý drobnými bělavými šupinkami, které mohou postupně vymizet.
Lupeny jsou spíše řídké a tlusté, prostřídané lupénky rozdílné délky, krémové, později až nahnědlé, ke třeni široce připojené, často zvlněné.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–6 mm, často prohnutý, zbarvený podobně jako klobouk nebo o něco světlejší, s bílým bazálním myceliem, v dospělosti někdy dutý.
Dužnina je tenká, průsvitně vodnatá, pod pokožkou klobouku a třeně v barvě plodnice. Vůně je zatuchle moučná.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 6–8,5 x 3,5–5 µm, průsvitné.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy i pleurocystidy jsou přítomny.
Výskyt
Strmělka pýřitá se v České republice začala šířit relativně nedávno (ve 20. století není její výskyt doložen), v posledních letech nálezů přibývá.
Roste v dubnu a květnu na tlejícím až silně zetlelém dřevu listnáčů, zejména v bučinách, výjimečně i na jehličnanech. Upřednostňuje lokality pralesního typu.
Možná záměna
Hojná kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea) roste za příznivých podmínek víceméně celoročně. Nápadná je v zimě nebo počátkem jara, kdy jiné lupenaté houby v přírodě chybí. Je bez vůně, má okrově hnědý výtrusný prach a o něco větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
Nálezy
0066-2022-0046 (07.05.2022, Plzeňský kraj)
0087-2022-0067 (07.05.2022, Plzeňský kraj)
