Trichaptum fuscoviolaceum

Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden 1972

bránovitec hnědofialový

Systematika

Synonyma

Trichaptum hollii (J.C. Schmidt) Kreisel 1984

Popis

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté nebo kloboukaté s rozlitou bází, zřídka rozlité. Klobouky rostou často ve větším množství vedle sebe i střechovitě nad sebou a vzájemně srůstají.

Klobouk je široký 10–40 mm a přibližně 1 mm tlustý, kožovitý, nepravidelně zvlněný, na svrchní straně plstnatý, sametový, bělavý, pásovaný, na okraji fialově prosvítající, v zimním období často porostlý zelenou řasou.

Rourky jsou vždy nepravidelné, tvořící spíše potrhanou síť lišt nebo lamel se zobkovaným okrajem, sytě fialové, ve stáří hnědnoucí.

Dužnina je tenká, dvouvrstvá, v mládí kožovitá, později tuhá a křehká. Svrchní vrstva je bělavá, spodní žlutohnědá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou válcovité, 6–9 x 2,5–4 µm, mírně prohnuté, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste dosti hojně na tlejících větvích a kmenech jehličnanů, zejména borovic a smrků. Hlavní vegetační období zahrnuje květen až listopad, ale někdy fruktifikuje i během mírné zimy. Plodnice nebo jejich zbytky nacházíme celoročně.

Možná záměna

Bránovitec jedlový (Trichaptum abietinum) má v mládí, později jen při okraji klobouku dosti pravidelně okrouhlé póry.

Bránovitec dvoubarvý (Trichaptum biforme) vytváří o něco větší plodnice a roste na listnáčích.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle MycoBank je Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden 1972 synonymem pro Trichaptum hollii (J.C. Schmidt) Kreisel 1984.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia