Tephrocybe rancida

Úvodní stránka

Myko atlas - Tephrocybe rancida

Tephrocybe rancida (Fr.) Donk 1962

penízovka páchnoucí

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Lyophyllaceae
Tephrocybe

Synonyma

Collybia rancida (Fr.) Quél. 1872
Lyophyllum rancidum (Fr.) Singer 1943
Tephrophana rancida (Fr.) Kühner 1938

Popis

Klobouk je široký 20–50 mm, sklenutý, později téměř plochý se středovým hrbolkem, hygrofánní, za vlhka tmavě šedý nebo (zejména ve středu) šedohnědý, při zasychání od okraje světle šedý, ne (prosvítavě) rýhovaný, vrostle radiálně vláknitý.

Lupeny jsou středně husté, šedivé až šedohnědé, u třeně vykrojené, volné.

Třeň je válcovitý, 50–140 x 2–5 mm, někdy bočně sploštělý, zbarvený jako klobouk, dlouze (až 50 mm) kořenující, hladký nebo podélně vláknitý, na bázi bíle plstnatý.

Dužnina je tenká, šedohnědá. Vůně a chuť jsou obvykle výrazně zatuchle moučné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 6–9 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste nehojně, od července do listopadu, na bohatých, spíše zásaditých půdách v jehličnatých i listnatých lesích, parcích, na loukách apod. Saprotrof.

Možná záměna

Charakteristickými znaky je kořenující třeň a silná moučně zatuchlá vůně.

Může připomínat některé závojenky, ty však mají hranaté výtrusy a narůžovělý výtrusný prach, od kterého později růžoví i lupeny.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha