Tapinella panuoides (Batsch) E.-J. Gilbert 1931
čechratice sklepní
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Tapinellaceae Tapinella |
Synonyma
Crepidotus panuoides (Fr.) Pilát 1936
Paxillus fagi Berk. & Broome 1882
Paxillus panuoides (Fr.) Fr. 1838
Plicaturella panuoides (Fr.) Rauschert 1992
Serpula panuoides (Fr.) Zmitr. ex Zmitr. 2001
Popis
Klobouk je široký 10–100 mm, vějířovitý, jazykovitý až uchovitý, spíše tenkomasý, většinou bokem nebo horní stranou přirostlý k substrátu. Povrch klobouku je okrový, hnědý, žlutohnědý, s oranžovými, případně olivovými tóny, v mládí s podehnutým okrajem a jemně plstnatý, později šupinkatý nebo lysý. V místě spojení klobouku se substrátem se mohou objevit sytě fialové provazce mycelia.
Lupeny jsou v mládí smetanové, později nažloutlé až okrovějící, husté, nízké, často zvlněné a vzájemně pospojované, připomínající lišty lišek.
Třeň zpravidla chybí.
Dužnina je bělavá, nažloutlá. Vůně je jemně anýzová, chuť nevýrazná.
Výtrusný prach je světle hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 4–6 x 3–4 µm, dextroidní.
Výskyt
Roste od července do listopadu, nepříliš hojně, na tlejícím dřevě jehličnanů, většinou v malých skupinách střechovitě uspořádaných plodnic.
Má-li z prostředí dostatek vlhkosti, dokáže vyrůst i v interiéru, například ve sklepě nebo v dole.
Možná záměna
Hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) roste v zimě a je zbarvena živě oranžově. Starší plodnice nepříjemně zapáchají.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |