Stropharia aeruginosa (Curtis) Quél. 1872
límcovka měděnková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Strophariaceae Stropharia |
Synonyma
Agaricus aeruginosus Curtis 1786
Pratella aeruginosa (Curtis) Gray 1821
Psilocybe aeruginosa (Curtis) Noordel. 1995
Popis
Klobouk je široký 20–80 mm, v mládí polokulovitý, později ploše zvoncovitý. U nastupujících plodnic je klobouk spojen bělavým velem s třeněm, po kterém zůstávají na klobouku bělavé šupiny, které jsou nejhojnější u okraje. Ve stáří je klobouk téměř lysý. Barvy modravě zelené, později přecházející do okrových až hnědavě nazelenalých tónů.
Lupeny jsou široce přirostlé ke třeni, barvy zpočátku velmi bledě nahnědlé, později fialově šedé až fialově hnědé na ostří bíle zrnité.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–10 mm, barvy modravě nazelenalé, později získávající více hnědavé odstíny. Asi ve 2/3 třeně opatřen zpravidla výrazným bílým prstenem, který z vrchní strany dostává nahnědle fialový odstín od vypadávajících dozrálých výtrusů, pod prstenem pokryt bílými šupinami.
Dužnina je bez výrazné vůně, s jemně nakyslou chutí.
Výtrusný prach je purpurově hnědý.
Výtrusy jsou oválné až mandlovité, 6–10 x 4–5 ?m.
Cheilocystidy jsou úzce kyjovité, zvlněné. Na ploše lupenů nalézáme chrysocystidy s malým výrůstkem.
 |
Výskyt
Roste prakticky ve všech typech lesů, v parcích a i na různých ruderálních místech na tlejících zbytcích dřevin, často ukrytých pod povrchem půdy. Je rozšířena od nížin až po horské stupně, prakticky všude je dosti hojná. Ideálním obdobím růstu je podzim, ale můžeme se s ní setkat již od pozdního jara.
Možná záměna
Límcovka modravá (Stropharia caerulea) se liší jednobarevnými lupeny bez bíle zrnitého ostří, méně výrazným prstenem, více okrově nahnědlými tóny klobouku a mikroskopicky lahvovitými nebo vřetenovitými cheilocystidami.
Límcovka nazelenalá (Stropharia pseudocyanea) je menšího vzrůstu, s více okrovým kloboukem a roste na otevřených travnatých plochách na zbytcích trav.
Kuchyňské využití
Je uváděna jako jedlá houba podřadné kvality, ovšem podle některých amerických autorů je podezření na její mírnou jedovatost, zvláště u přecitlivělých osob.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Markéta Vlčková, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
Nálezy
0066-2023-0374 (12.11.2023, Praha)
0066-2023-0341 (31.10.2023, Středočeský kraj)
0071-2022-0252 (15.10.2022, Jihočeský kraj)
0066-2017-0091 (02.09.2017, Ústecký kraj)
