Steccherinum bourdotii Saliba & A. David 1988
ostnateček Bourdotův
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Meruliaceae Steccherinum |
Synonyma
Irpex bourdotii (Saliba & A. David) Kotir. & Saaren. 2002
Popis
Plodnice vyrůstající na spodní straně tlejícího dřeva jsou rozlité, jinde polorozlité nebo kloboukaté, případně kloboukaté s rozlitou bází. Jsou jednoleté. Klobouky jsou zpravidla uspořádány střechovitě nad sebou, v řadách vedle sebe nebo kombinují oba způsoby. Často vzájemně srůstají.
Klobouk je široký 30–60 x 10–30 mm, při okraji nepravidelně zvlněný. Svrchní pokožka je plstnatá, pásovaná, růstová zóna na okraji je okrová. Starší části klobouku jsou často zelené od řas.
Rouško je ostnité. Ostny jsou 1–3 mm dlouhé, někdy mírně zploštělé, v mládí žlutookrové, později rezavě okrové až rezavě hnědé. Sterilní okraj rozlitých částí plodnic je bělavý, plstnatý, někdy trochu odchlípený.
Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 4,5–5,5 x 3–4,5 ?m, hladké, průsvitné, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy jsou válcovité, 40–60 x 6–8 ?m, tlustostěnné, hojně zdobené vyloučenými krystaly. Hyfy s přezkami.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu (za příznivých podmínek prakticky celoročně), nepříliš vzácně, na tlejícím dřevě listnatých stromů (např. dub, třešeň).
Možná záměna
Nálezy doporučujeme vždy mikroskopovat.
Ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum) má ostny o něco kratší (zpravidla do 1 mm), bez rezavých barevných tónů, a má menší elipsoidní výtrusy. Ostnateček okrový a ostnateček Bourdotův byly dlouho považovány za jeden druh, ostnateček Bourdotův (Steccherinum bourdotii) byl samostatně popsán v roce 1988.
Ostnateček statný (Steccherinum robustius) má elipsoidní výtrusy a podle Holec a kol. (2006) roste především na dřevu jilmů.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Pouzar Z., Kotlaba F. (2015): Ekologie, rozšíření a šíření ostnatečku Bourdotova - Steccherinum bourdotii (Corticiaceae s.l.) - v Čechách. | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2024-0033 (17.02.2024, Středočeský kraj)
0066-2023-0397 (08.12.2023, Středočeský kraj)
0066-2023-0390 (23.11.2023, Praha)
0071-2023-0025 (01.04.2023, Praha)
0087-2022-0028 (04.02.2022, Praha)
0066-2015-0036 (11.09.2015, Jihomoravský kraj)
0066-2014-0209 (29.11.2014, Středočeský kraj)