Sistotrema confluens Pers. 1794
rozděrka splývavá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Cantharellales Hydnaceae Sistotrema |
Popis
Plodnice jsou kloboukaté se zřetelně vyvinutým třeněm, jen zřídka polorozlité bez třeně.
Klobouk je 10–30 mm široký, plochý, mírně prohloubený až nálevkovitý, na svrchní straně jemně plstnatý, krémový, světle žlutý až okrový, s bílým okrajem. Sousední klobouky často srůstají.
Hymenofor je dosti polymorfní, je tvořen labyrinticky uspořádanými lištami vysokými asi 1 mm, někdy však (s přechody, dle úhlu pohledu) 1–2 mm dlouhými ostny. V mládí je bílý, později krémový, dlouze sbíhající na třeň.
Třeň je centrální nebo excentrický, 10–15 x 2–5 mm, bělavý, nažloutlý nebo okrový, směrem k bázi často zúžený.
Dužnina je bělavá, tuhá, kožovitá, za sucha křehká. Vůně je v mykologické literatuře popisována značně rozporuplně, může být příjemná (nasládlá, vanilková, kořenitá) i nepříjemná (chemická, pryskyřičná). Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou drobné, oválné, 3,5–5 x 2–3 µm, průsvitné, hladké. Bazidie s bazální přezkou mají nejčastěji 6 sterigmat s výtrusy.
Výskyt
Roste od srpna do října, dosti vzácně, v opadu listnatých i jehličnatých lesů. Vytváří mykorhizu, nejčastějším symbiontem je v prostředí České republiky pravděpodobně osika (Populus tremula).
Možná záměna
Ostatní druhy rodu Sistotrema jsou saprotrofní a vytváří dosti nepodobné, zpravidla rozlité plodnice. Podle Laessoe a Petersen (2019) by mohlo dojít k přeřazení rozděrky splývavé do samostatného rodu.
Trochu podobné mohou být plodnice různoporky pleťové (Abortiporus biennis), která roste nejčastěji na kořenech dubu.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0071-2022-0237 (08.10.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0165 (17.09.2022, Středočeský kraj)
0066-2020-0200 (18.10.2020, Středočeský kraj)
