Sistotrema confluens

Úvodní stránka

Myko atlas - Sistotrema confluens

Sistotrema confluens Pers. 1794

rozděrka splývavá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Cantharellales
Hydnaceae
Sistotrema

Popis

Plodnice jsou kloboukaté se zřetelně vyvinutým třeněm, jen zřídka polorozlité bez třeně.

Klobouk je 10–30 mm široký, plochý, mírně prohloubený až nálevkovitý, na svrchní straně jemně plstnatý, krémový, světle žlutý až okrový, s bílým okrajem. Sousední klobouky často srůstají.

Hymenofor je dosti polymorfní, je tvořen labyrinticky uspořádanými lištami vysokými asi 1 mm, někdy však (s přechody, dle úhlu pohledu) 1–2 mm dlouhými ostny. V mládí je bílý, později krémový, dlouze sbíhající na třeň.

Třeň je centrální nebo excentrický, 10–15 x 2–5 mm, bělavý, nažloutlý nebo okrový, směrem k bázi často zúžený.

Dužnina je bělavá, tuhá, kožovitá, za sucha křehká. Vůně je v mykologické literatuře popisována značně rozporuplně, může být příjemná (nasládlá, vanilková, kořenitá) i nepříjemná (chemická, pryskyřičná). Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou drobné, oválné, 3,5–5 x 2–3 µm, průsvitné, hladké. Bazidie s bazální přezkou mají nejčastěji 6 sterigmat s výtrusy.

Výskyt

Roste od srpna do října, dosti vzácně, v opadu listnatých i jehličnatých lesů. Vytváří mykorhizu, nejčastějším symbiontem je v prostředí České republiky pravděpodobně osika (Populus tremula).

Možná záměna

Ostatní druhy rodu Sistotrema jsou saprotrofní a vytváří dosti nepodobné, zpravidla rozlité plodnice. Podle Laessoe a Petersen (2019) by mohlo dojít k přeřazení rozděrky splývavé do samostatného rodu.

Trochu podobné mohou být plodnice různoporky pleťové (Abortiporus biennis), která roste nejčastěji na kořenech dubu.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia