Serpula himantioides (Fr.) P. Karst. 1885
dřevomorka lesní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Coniophoraceae Serpula |
Popis
Plodnice jsou rozlité, 50–150 mm široké, na okraji někdy odstávají úzkými římsovitými kloboučky. Jsou 1–3 mm tlusté, blanité, k podkladu přiléhají řídkým vláknitým pletivem, měkké, pružné (za sucha křehké), lze je poměrně snadno oddělit od podkladu. Na okraji plodnic je bělavé, v mládí někdy nafialovělé mycelium.
Hymenium (rouško) je zvlněné, vrásčité, laločnatě zprohýbané až labyrintické (merulioidní), v mládí je světle žluté, později (oranžově) hnědé, hnědoolivové, tmavě hnědé až černohnědé.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou oválné, světle hnědé až rezavé, 9–12 x 5–7 µm, tlustostěnné, hladké.
 |
 |
Výskyt
Vyrůstá po celý rok, častěji v chladných měsících na mrtvém dřevu jehličnanů, vzácně i listnáčů. Najdeme ji v lesích především na ležícím dřevu, někdy i v dutinách a na dolních částech mrtvých, dosud stojících stromů. Mimo les se vyskytuje na spodních částech dřevěných staveb, plotů a sloupů, uvnitř budov jen vzácně. Způsobuje suchou hnědou hnilobu dřeva, dřevo se kostkovitě rozpadá.
Možná záměna
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) vytváří mohutnější plodnice. V přírodě ji najdeme jen zřídka.
Druhy rodu Leucogyrophana, například dřevomorka meruňková (Leucogyrophana mollusca) nebo dřevomorka sesterská (Leucogyrophana sororia), mají světlejší, často živě zbarvené hymenium, menší a světlejší výtrusy.
Na podobných stanovištích rostoucí popraška sklepní (Coniophora puteana) má hymenium hrbolkatě zvrásněné, nikoli merulioidní, často zřetelně poprášené hnědými výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2023-0411 (28.12.2023, Středočeský kraj)
0071-2022-0242 (15.10.2022, Jihočeský kraj)
0071-2020-0402 (30.11.2020, Středočeský kraj)
