Scleroderma bovista Fr. 1829
pestřec prášivkovitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Sclerodermataceae Scleroderma |
Synonyma
Scleroderma fuscum (Corda) E. Fisch. 1900
Scleroderma texense Berk. 1845
Tuber fuscum Corda 1837
Stručný popis
Plodnice jsou o průměru 10–50 mm, oválné. Okrovka je spíše tenká (do 1 mm), hnědookrová, v mládí hladká, brzy políčkovitě rozpraskávající. Výtrusy jsou ze zralých plodnic uvolňovány otvorem na vrcholu plodnice podobně jako u některých pýchavek, což je pro pestřce netypické. Třeňová část je vyvinuta jen nevýrazně nebo chybí. Dužnina je zprvu bělavá a pevná, brzy šedočerná, nakonec práškovitá. Vůně je nevýrazně houbová. Výtrusy jsou téměř kulovité o průměru 11–15 µm, se síťovanou ornamentikou.
Výskyt
Roste místy hojně, od června do září, v lesích i mimo les, nejčastěji pod duby, lípami a borovicemi. Upřednostňuje spíše humózní půdy.
Možná záměna
Je dosti podobný pestřci bradavčitému (Scleroderma verrucosum) nebo pestřci jamkatému (Scleroderma areolatum), spolehlivě jej od nich odlišují síťnaté výtrusy.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
