Russula violacea Quél. 1882
holubinka fialová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Drobná až střední holubinka. Klobouk 30–60 mm široký, v mládí vyklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, fialový, šedofialový, šedozelený, ve středu někdy zelený nebo žlutoolivový. Okraj v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná asi do 1/2 poloměru klobouku. Lupeny středně husté, tenké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, obvykle s několika lupénky, některé vidlené, nejprve bělavé, v dospělosti smetanové. Třeň 30–60 x 8–15 mm, válcovitý až kyjovitý, na bázi někdy zúžený, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, ojíněný, podélně vrásčitý, bílý, od báze žloutnoucí až hnědnoucí. Dužnina křehká, bílá, pod pokožkou klobouku někdy nafialovělá, stářím žloutnoucí až hnědnoucí, vůně zřetelně ovocná až pelargoniová, chuť ostře palčivá. Výtrusný prach smetanový (2a–2b). Výtrusy 6–8,5 x 5,5–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou s izolovanými bradavkami bez spojek. Roste vzácně na světlých travnatých stanovištích v listnatých lesích (buk, dub, habr, osika, bříza), upřednostňuje vápnité či hlinitopísčité půdy. Červenec až říjen.
Možná záměna
Holubinka pelargoniová (Russula pelargonia).
Holubinka dutonohá (Russula cavipes).
Holubinka křehká (Russula fragilis).
Vzácná drobná holubinka drobná (Russula pumila) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má nápadně žloutnoucí nebo šednoucí třeň.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
