Russula subfoetens Wm.G. Sm. 1873
holubinka páchnoucí
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula foetens var. subfoetens (W.G. Sm.) Massee 1893
Stručný popis
Klobouk většinou do 100 mm široký, může však být i větší, zprvu kulovitý, později vyklenutý, plochý až mělce vmáčklý, žlutohnědý, na okraji brzy výrazně rýhovaný. Pokožka nejprve slizká, brzy však suchá, slupitelná asi do třetiny až poloviny poloměru klobouku. Lupeny s kratšími lupénky, bělavé až máslové, v dospělosti s hnědorezavými skvrnami. Třeň až 100 x 30 mm, válcovitý, v dospělosti houbovitě vycpaný až dutý, bělavý, později žloutnoucí nebo rezavohnědě skvrnitý. Dužnina bělavá, žloutnoucí, s nepříjemným žlukle olejovitým pachem, v lupenech středně palčivá, ve třeni obvykle jen mírně. Výtrusný prach smetanový. Výtrusy 6,5‑11 x 5,5‑8,5 µm, se středně vysokými až vysokými, většinou izolovanými bradavkami. Roste hojně v listnatých lesích (dub, bříza, buk). Červen až září.
Možná záměna
Velmi podobná je holubinka smrdutá (Russula foetens), poněkud se liší palčivostí dužniny a reakcí na alkálie. Někteří autoři rozlišují holubinku páchnoucí jen jako varietu holubinky smrduté.
Záměna je možná i s dalšími příbuznými holubinkami ze sekce Ingratae a příliš nepomůže ani klíč k určování holubinek.
Poznámky k systematice
Česky také holubinka zápašná.
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain | |
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento | |
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2020-0102 (06.08.2020, Středočeský kraj)