Russula raoultii Quél. 1886
holubinka Raoultova
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Drobná až střední holubinka s kloboukem do 60 mm v průměru. Klobouk v mládí polokulovitý, později vyklenutý až plochý a mělce vmáčklý, žlutý, od okraje vybledající až téměř bílý, okraj v dospělosti nevýrazně a krátce rýhovaný. Pokožka slupitelná asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku. Lupeny s četnými lupénky, nejprve bílé, v dospělosti až smetanové. Třeň až 50 x 15 mm, válcovitý až kyjovitý, zpočátku plný, brzy houbovitě vycpaný až komůrkatý, bílý, stářím šednoucí. Dužnina křehká, bílá, téměř neměnná, ve třeni někdy mírně žloutnoucí. Vůně nevýrazná, chuť středně až silně palčivá. Výtrusný prach bílý (1a). Výtrusy 7‑8,5 x 5,5‑7 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku. Roste vzácně na vlhkých stanovištích v listnatých a smíšených lesích (buk, bříza, borovice, jedle). Upřednostňuje zásadité půdy středních poloh. Červenec až říjen.
Možná záměna
Velmi podobná a na stejných stanovištích rostoucí holubinka sluneční (Russula solaris) má výtrusný prach smetanový až světle okrový a jinou ornamentiku výtrusů.
Holubinka žlučová (Russula fellea) má výrazně tužší dužninu a obvykle nažloutlý třeň.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
