Russula parazurea Jul. Schäff. 1931
holubinka podmračná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 50–100 mm, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, šedozelený, šedoolivový až šedomodrý nebo šedofialový, někdy s okrově nahnědlými skvrnami, v centrální části obvykle tmavší. Okraj je zprvu hladký, v dospělosti rýhovaný, spíše ostrý. Pokožka je za sucha matná až sametová, radiálně vrásčitá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi od třetiny do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, poměrně tlusté, 4–10 mm vysoké, v mládí pružné, později křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, později smetanové, ve stáří často s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, pod kloboukem obvykle mírně rozšířený, směrem k bázi pak zúžený, v mládí pevný a plný, brzy křehký, houbovitě vycpaný až komůrkovitý, jemně podélně vrásčitý, bílý, stářím hnědnoucí nebo rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, téměř neměnná. Vůně je zprvu nevýrazná, při zasychání například podle Socha a kol. (2011) připomínající sýr camembert. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 10% – světle růžová nebo světle oranžová.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou eliptické, 5,5–9 x 5–6,5 µm, s nízkou až střední ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste nepříliš hojně v listnatých lesích (habr, dub, lípa, bříza, líska), ale někdy i pod jehličnany (borovice). Červen až září.
Možná záměna
V sekci Heterophlyllae máme řadu podobných a příbuzných druhů holubinek – holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), holubinka doupňáková (Russula grisea), holubinka fialovozelená (Russula ionochlora), holubinka kachní (Russula anatina), holubinka dřeňová (Russula medullata), případně další vzácnější druhy. Pro rozlišení holubinky podmračné (Russula parazurea) jsou důležitými znaky šedivé barvy klobouku a především zřetelně síťkované výtrusy.
Index Fungorum uvádí jméno Russula ochrospora jako synonymum pro holubinku podmračnou (Russula parazurea). Russula ochrospora má také síťnaté výtrusy, avšak výrazně tmavší výtrusný prach. O jejím výskytu v České republice nejsou zprávy.
Všechny zmíněné zaměnitelné druhy jsou jedlé a kuchyňsky hodnotné. Jen naprosto nezkušený houbař dokáže zeleně zbarvenou holubinku zaměnit na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou (Amanita phalloides). Kdo bezpečně nerozezná muchomůrku od holubinky, ať se sběru holubinek vyhýbá obloukem.
Kuchyňské využití
Jedlá holubinka středních kvalit.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2023-0239 (12.08.2023, Praha)
0066-2023-0240 (12.08.2023, Praha)
0066-2022-0160 (11.09.2022, Praha)
0066-2015-0023 (29.06.2015, Středočeský kraj)
0066-2014-0174 (27.09.2014, Praha)
0066-2014-0142 (18.09.2014, Praha)
0066-2014-0072 (10.08.2014, Středočeský kraj)
0066-2012-0102 (15.09.2012, Středočeský kraj)
