Russula gracillima Jul. Schäff. 1931
holubinka štíhlá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Drobná až střední holubinka s kloboukem do 60 mm. Klobouk v mládí vyklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu vmáčklý, růžový, růžově fialový, ve středu někdy šedoolivový, bledě žlutě nebo krémově vybledající. Okraj klobouku v dospělosti rýhovaný. Pokožka slupitelná asi do 1/3 poloměru klobouku. Lupeny nejprve bělavé, v dospělosti smetanové, s ostřím při okraji klobouku někdy načervenalým. Třeň až 70 x 15 mm, válcovitý až kyjovitý, v mládí plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, obvykle narůžovělý, stářím šednoucí. Dužnina křehká, bělavá, vůně nevýrazná (ovocná), chuť palčivá, zejména v lupenech. Výtrusný prach smetanový (2a‑2b). Výtrusy 7‑8,5 x 5‑7 µm, se středně vysokou ornamentikou s izolovanými nebo jen vzácně pospojovanými bradavkami. Roste nehojně pod břízami, upřednostňuje vlhčí lokality a kyselé půdy. Červenec až říjen.
Možná záměna
Holubinka parková (Russula excalbicans) tvoří větší plodnice, má o něco tmavší výtrusný prach a jinou ornamentiku výtrusů.
Holubinka unylá (Russula versicolor) má vždy bílý třeň, tmavší výtrusný prach a jinou ornamentiku výtrusů.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
