Russula fragrantissima Romagn. 1967
holubinka nejvonnější
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Velká holubinka. Klobouk 60–130 mm široký, v mládí až polokulovitý, později vyklenutý až ploše rozprostřený, nakonec ve středu prohloubený, žlutý až okrově rezavý. Okraj klobouku v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka klobouku za vlhka lepkavá, za sucha matná, slupitelná jen blízko u okraje klobouku. Lupeny spíše husté, tenké, křehké, ke třeni úzce připojené, některé vidlené, příčně žilkami propojené, smetanové, na ostří hnědnoucí, ve stáří obvykle s rezavě hnědými skvrnami. Třeň 60–120 x 15–30 mm, válcovitý, v horní části rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, komůrkovitý až dutý, podélně vrásčitý až vrásčitě síťnatý, bělavý, od báze skvrnatě rezavějící až hnědnoucí. Dužnina nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, v bázi a pod pokožkou třeně rezavějící až hnědnoucí, vůně intenzívní (anýz, marcipán, hořké mandle), u mladých plodnic chuť mírně až středně palčivá, zejména v lupenech, ve třeni a u starších plodnic až mírná. Výtrusný prach smetanový (2b). Výtrusy 7,5–10 x 7–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými křídlatými hřebínky vytvářejícími neúplnou síťku. Roste vzácně v listnatých (buk, dub, habr) a smíšených lesích. Červenec až říjen.
Možná záměna
Holubinka hořkomandlová (Russula grata).
Poznámky k systematice
Česky také holubinka marcipánová.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
