Russula fragilis

Russula fragilis Fr. 1825

holubinka křehká

Systematika

Popis

Drobná až střední holubinka.

Klobouk je široký 30–70 mm, středně masitý, v mládí vyklenutý, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až nálevkovitý, červený, purpurový až fialový, někdy s okrovými, olivovými až zelenavými odstíny, ve středu obvykle tmavší, téměř černý, od okraje vybledající. Okraj je v dospělosti krátce rýhovaný, ostrý, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha matná, jemně zdrsnělá, za vlhka slizká, lepkavá, lesklá, lze ji sloupnout více jak do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, později spíše prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bílé, v dospělosti až smetanové, často s pilovitým ostřím, není však podmínkou.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, ojíněný, později jemně podélně vrásčitý, bílý, stářím žloutnoucí až okrovějící, za vlhka někdy šednoucí.

Dužnina je brzy křehká, bílá, stářím slabě žloutnoucí. Vůně je spíše příjemná, ovocná (kokos). Chuť je ostře palčivá.

Výtrusný prach je bělavý (1b).

Výtrusy jsou široce eliptické, 6,5–10 x 5,5–8,5 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.

Výskyt

Roste hojně, obvykle ve skupinách, v jehličnatých i listnatých lesích. Červenec až listopad.

Možná záměna

Holubinka křehká (Russula fragilis) je barvou klobouku jedna z nejvariabilnějších holubinek. Typickými znaky jsou spíše drobnější křehké plodnice, ostrá palčivost dužniny, bílý výtrusný prach a větší, široce eliptické výtrusy. V mnohých případech se pro přesné určení neobejdeme bez mikroskopie, případně testu reakce dužniny s guajakovou tinkturou.

Velmi podobná holubinka tmavočervená (Russula atrorubens) je středně palčivá, může mít až smetanový výtrusný prach, má znatelně užší výtrusy a rychle reaguje s guajakovou tinkturou.

Podobná holubinka vodnatá (Russula aquosa), rostoucí obvykle v rašeliníku na velmi vlhkých stanovištích, má téměř nepalčivou dužninu.

Velmi hojná holubinka černonachová (Russula atropurpurea) má obvykle robustnější, výrazně pevnější plodnice a někdy téměř mírnou chuť dužniny.

Holubinka březová (Russula betularum) je drobnější, má větší výtrusy, typicky růžový, rychle vybledající klobouk a roste obvykle pod břízami a smrky.

Holubinka pelargoniová (Russula pelargonia) voní po rozemnutých listech pelargónie a má smetanový výtrusný prach. Smetanový výtrusný prach a jinou ornamentiku výtrusů má také vzácná holubinka fialová (Russula violacea).

Vzácná drobná holubinka olšinná (Russula alnetorum) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má nápadně žloutnoucí nebo šednoucí třeň.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain
	Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
	Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento
	Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia
	Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha
	Melzer V. (1945): Atlas Holubinek

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2022-0239 (10.11.2022, Středočeský kraj)
  0066-2020-0280 (15.11.2020, Středočeský kraj)
  0066-2019-0221 (09.11.2019, Ústecký kraj)
  0066-2015-0083 (01.11.2015, Plzeňský kraj)
  0066-2015-0056 (26.09.2015, Ústecký kraj)
  0066-2014-0083 (13.08.2014, Plzeňský kraj)
  0066-2013-0112 (01.09.2013, Plzeňský kraj)
  0066-2013-0093 (30.08.2013, Středočeský kraj)
  0066-2012-0132 (11.10.2012, Středočeský kraj)