Russula favrei M.M. Moser 1979
holubinka Favreho
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti. Klobouk široký do 100 mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozložený a ve středu vmáčklý, hnědý, rezavě hnědý, hnědofialový, ve středu až černý. Okraj v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka slupitelná asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku. Lupeny nejprve smetanové, později až okrové, po poranění a stářím hnědnoucí. Třeň až 90 x 25 mm, válcovitý až kyjovitý, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, bělavý, nahnědlý, obvykle částečně narůžovělý. Dužnina bělavá, při poranění výrazně hnědnoucí, vůně nevýrazná, u starších plodnic však výrazně slanečková, chuť mírná. Výtrusný prach okrový až žlutý (3c‑4a). Výtrusy 9‑12 x 6,5‑9 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou s izolovanými nebo jen vzácně pospojovanými bradavkami. Roste v jehličnatých lesích (smrk, borovice, modřín), upřednostňuje horské polohy a křemičitou půdu. Červenec až září.
Patří mezi holubinky z okruhu holubinky révové (Russula xerampelina) se slanečkovou vůní dužniny. Nejpodobnější jsou holubinka tchoří (Russula cicatricata) a holubinka slanečková (Russula graveolens), která mají světlejší výtrusný prach a rostou pod listnáči.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
