Russula decipiens

Russula decipiens (Singer) Svrček 1967

holubinka hájová

Systematika

Synonyma

Russula maculata var. decipiens Singer 1931

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 50–100 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený, uprostřed prohloubený. Pokožka klobouku je za vlhka mírně lepkavá, za sucha matná, při okraji klobouku obvykle (karmínově, vínově) červená (popřípadě i růžová), někdy červenohnědá, uprostřed rozmytě žlutookrová, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný.

Lupeny jsou poměrně husté, někdy s několika lupénky, příčně propojené, nejprve smetanové, v dospělosti žluté s oranžovým odstínem.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 10–20 mm, na bázi někdy zúžený, bílý, vrásčitý, nejprve plný, v dospělosti houbovitě vycpaný, ve spodní části hnědoreznoucí.

Dužnina je v mládí velmi pevná, postupně však měknoucí a křehká, bílá, za vlhka šednoucí. Vůně je nevýrazná, někdy pryskyřičná (cedrové dřevo). Chuť okamžitě ostře palčivá.

Výtrusný prach je tmavě žlutý (4e).

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 7–10 x 6–8 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku.

Výskyt

Roste od července do září, roztroušeně, jen místy hojně, v oblastech neutrálních nebo zásaditých půd bohatých na živiny, ve světlých listnatých lesích, na hrázích rybníků, v lesoparcích, především pod duby, méně často pod habry a buky.

Možná záměna

Charakteristickým znakem jsou velmi tmavý výtrusný prach a palčivá chuť dužniny.

Holubinka skvrnitá (Russula maculata) má obvykle rezavé skvrny na pokožce klobouku, mírně světlejší výtrusný prach (4c–4d) a nevýraznou palčivost dužniny projevující se zpravidla až po několika sekundách ochutnávání.

Holubinka měďová (Russula cuprea) má klobouk zbarvený spíše do hněda a ornamentiku výtrusů tvoří vysoké téměř izolované bradavky.

Holubinka kulatovýtrusá (Russula globispora) má větší výtrusy (9,5–13 x 8,5–12 µm).

Holubinka měnlivá (Russula risigallina) vytváří menší a výrazně křehčí plodnice. Je nepalčivá.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain
	Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento
	Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia
	Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0071-2022-0131 (23.07.2022, Středočeský kraj)