Russula atrorubens Quél. 1898
holubinka tmavočervená
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula olivaceoviolascens Gillet 1874
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 30–80 mm, v mládí středně masitý, vyklenutý, brzy ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, většinou v různých odstínech červené nebo fialové, ale také narůžovělý, nahnědlý nebo olivově zelený, ve středu často tmavší, téměř černý, nebo naopak od středu vybledávající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, spíše ostrý, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha matná a jemně zdrsnělá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout více jak do poloviny poloměru klobouku.
 |
 |
 |
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, spíše křehké, ke třeni úzce připojené až volné, obvykle s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bílé, v dospělosti smetanové, někdy s pilovitým ostřím.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v horní části ojíněný, později jemně podélně vrásčitý, bílý (podle Socha a kol. (2011) na bázi někdy narůžovělý), stářím nevýrazně žloutnoucí až okrovějící.
Dužnina je spíše křehká, bílá, později někdy mírně žloutnoucí. Vůně je ovocná (kokos). Chuť je obvykle středně až ostře palčivá, někdy však i mírně palčivá.
Výtrusný prach je bílý až světle smetanový (1a–2a), někteří autoři – například Melzer (1945), Galli (1996) nebo Sarnari (1998) – uvádějí výtrusný prach pouze bílý, nanejvýš bělavý (1a–1b).
Výtrusy jsou eliptické, 6,5–8,5 x 5–6,5 µm, s nízkou až střední ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste na nejrůznějších stanovištích, od vlhkých jehličnatých lesů (smrk, borovice) vyšších poloh s vtroušenou břízou, osikou a olší po nížinné čistě dubové porosty (odborná literatura zde není jednotná a někdy si dokonce protiřečí). Srpen až listopad.
Možná záměna
Melzer (1945) používá starší české jméno holubinka klamná, patrně pro snadnou zaměnitelnost s holubinkou křehkou (Russula fragilis) nebo s holubinkou černonachovou (Russula atropurpurea). Je pravděpodobně alespoň místy hojná, je však přehlížena.
Holubinka černonachová (Russula atropurpurea) má obvykle větší plodnice se zprohýbaným okrajem klobouku a poměrně tuhou, méně palčivou dužninu. Bezpečně rozlišit holubinku tmavočervenou (Russula atrorubens) a holubinku křehkou (Russula fragilis) je však obtížné, makroskopicky často nemožné. Holubinka tmavočervená (Russula atrorubens) má užší výtrusy, vykazuje rychlejší reakci s guajakovou tinkturou a může mít smetanový výtrusný prach.
Vzácná drobná holubinka drobná (Russula pumila) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má nápadně žloutnoucí nebo šednoucí třeň.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Russula atrorubens Quélet 1898 a Russula olivaceoviolascens Gillet 1874 popisují pravděpodobně tentýž druh.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2023-0312 (14.10.2023, Karlovarský kraj)
0066-2022-0188 (29.09.2022, Vysočina)
0066-2013-0185 (19.10.2013, Středočeský kraj)
0066-2013-0160 (26.09.2013, Středočeský kraj)
0066-2012-0119 (26.09.2012, Středočeský kraj)
0066-2012-0113 (23.09.2012, Středočeský kraj)
0066-2012-0104 (20.09.2012, Středočeský kraj)
0066-2012-0105 (20.09.2012, Středočeský kraj)
