Russula amarissima Romagn. & E.-J. Gilbert 1943
holubinka nejhořčejší
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Střední až velká holubinka. Klobouk široký 60–120 mm, extrémně tvrdý a masitý, vyklenutý, později ploše rozprostřený nebo jen mělce prohloubený, tmavě karmínově růžový, červený až hnědočervený, purpurově hnědý, někdy růžově hnědý, ve středu tmavší, jindy okrově vybledající. Okraj hladký, nerýhovaný. Pokožka matná, za sucha rozpraskávající, lze ji sloupnout jen obtížně při okraji klobouku nebo vůbec. Lupeny spíše husté, poměrně tlusté, křehké, nejprve bělavé, později smetanové, na ostří často načervenalé, při zasychání šafránově žluté. Třeň 50–90 x 15–30 mm, válcovitý až mírně kyjovitý, dlouho tuhý, později houbovitě vycpaný, bílý, narůžovělý, na bázi hnědnoucí. Dužnina tuhá, podobně jako u holubinky sličné (Russula rosea), bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, žloutnoucí až hnědnoucí, bez vůně, chuť obvykle hořká až velmi hořká. Výtrusný prach smetanový (2a–2b). Výtrusy 7–9,5 x 6–8,5 µm, eliptické, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími neúplnou síťku. Roste vzácně v listnatých lesích pod duby a buky. Srpen až říjen.
Možná záměna
Holubinka sličná (Russula rosea) má klobouk světlejší, růžovější, ne karmínově hnědý, chuť dužniny je spíše mentolová nebo pryskyřičná.
 |
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
