Ripartites tricholoma (Alb. & Schwein.) P. Karst. 1879
čechratička čirůvková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Ripartites |
Synonyma
Ripartites helomorpha (Fr.) P. Karst. 1879
Ripartites metrodi Huijsman 1960
Ripartites strigiceps (Fr.) P. Karst. 1879
Popis
Klobouk má průměr 10–40 mm, zpočátku je vyklenutý s podvinutým okrajem, později plochý až vmáčklý. Povrch klobouku je v mládí bělavý, téměř celý výrazně chlupatý, později zůstává hrubě paprsčitě chlupatý pouze okraj, střed je hladký, za vlhka lesklý, má špinavě nahnědlou barvu.
Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, střídané kratšími, špinavě bělavé až hnědavé.
Třeň je 20–50 mm dlouhý, do 8 mm tlustý, válcovitý, bělavý až špinavě hnědý, podélně bělavě vláknitý až vločkatý.
Dužnina je bledá, měkká, vůně nevýrazná (není moučná), chuť mírná.
Výtrusný prach je světle hnědý, výtrusy elipsoidní až téměř kulovité, ostnité, 4–5 x 3,5–4 µm velké.
Roste nepříliš hojně hlavně v srpnu až listopadu v listnatých i jehličnatých lesích na zemi, na opadu nebo na silně ztrouchnivělém dřevu. Objevuje se jednotlivě nebo ve skupinách.
Možná záměna
Od podobných strmělek (Clitocybe) se liší výrazně chlupatým okrajem klobouku. Podobná čechratička Metrodova (Ripartites metrodii) má klobouk pouze plstnatý a roste především v jehličnatých lesích.
Proměnlivá houba – odchylky jsou někdy popsány jako samostatné druhy.
Kuchyňské využití
V některých publikacích je označována jako jedlá, je ale drobná, neroste hojně, nemá velký praktický význam.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Věra Svobodová
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
