Rhodocybe popinalis (Fr.) Singer 1951
rudoušek rozpraskaný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Entolomataceae Rhodocybe |
Synonyma
Clitocybe mundula (Lasch) A. Pearson & Dennis 1948
Clitopilopsis mundula (Lasch) Kühner ex Konrad & Maubl. 1949
Clitopilopsis popinalis (Fr.) Kühner ex Konrad & Maubl. 1949
Clitopilus lutetianus (E.-J. Gilbert) Noordel. & Co-David 2009
Clitopilus mundulus (Lasch) P. Kumm. 1871
Clitopilus popinalis (Fr.) P. Kumm. 1871
Paxillopsis mundula (Lasch) J.E. Lange 1939
Paxillopsis popinalis (Fr.) J.E. Lange 1940
Paxillus mundulus (Lasch) Fr. 1861
Paxillus popinalis (Fr.) Ricken 1911
Rhodocybe lutetiana (E.-J. Gilbert) Bon 1973
Rhodocybe mundula (Lasch) Singer 1951
Rhodopaxillus lutetianus E.-J. Gilbert 1926
Rhodopaxillus mundulus (Lasch) Konrad & Maubl. 1934
Rhodopaxillus popinalis (Fr.) Konrad & Maubl. 1937
Popis
Klobouk je široký 20–70 mm, v mládí sklenutý s dlouho podehnutým okrajem, později téměř plochý se zvlněným okrajem, případně s nízkým tupým hrbolem. Pokožka je suchá, hladká, šedohnědá s fialovým nádechem, někdy ale může být i bělavá, často o odstín tmavěji tečkovaná až vrásčitě rozpraskaná. Pokožka se v reakci s roztokem KOH zbarvuje vínově červeně nebo červenohnědě.
Lupeny jsou na třeň sbíhavé, prostřídané lupénky, někdy větvené, v barvě klobouku nebo mírně světlejší, později narůžovělé od výtrusného prachu, při poranění černající.
Třeň je válcovitý, na bázi mírně kyjovitě rozšířený, 35–50 x 5–12 mm, mírně světlejší než lupeny, v horní části jemně plstnatý, na bázi bíle ojíněný.
Dužnina je bělavá nebo našedlá. Vůně je moučná, chuť nahořklá až hořká.
Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou široce elipsovité, hranaté, 5–7 x 4–5,5 µm, s výrazným klíčním pórem.
Výskyt
Roste nehojně, obvykle v malých skupinách, v trávě a mechu v lesích, parcích nebo zahradách. Červenec až říjen.
Možná záměna
Od podobných strmělek (například rod Clitocybe) jej odlišuje růžový výtrusný prach a hranaté výtrusy.
Podobný, velmi vzácný a o něco větší rudoušek tmavý (Rhodocybe obscura) roste ve smrčinách na vápenatých půdách.
Bílou formu lze zaměnit za mechovku obecnou (Clitopilus prunulus).
Obdobnou velikostí, barvou plodnic a narůžovělým výtrusným prachem nás může splést také čirůvka zamlžená (Lepista panaeolus), která však nikdy nemá sbíhavé lupeny.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
