Rhizina undulata Fr. 1815
kořenitka nadmutá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Rhizinaceae Rhizina |
Popis
Plodnice jsou 20 až 100 (150) mm široké, až 5 mm tlusté, polštářovité, zprohýbané, na svrchní plodné straně červenohnědé, kaštanově hnědé až černohnědé, v mládí s bělavým nebo nažloutlým, plstnatým a mírně podehnutým okrajem. Na spodní straně jsou bělavé až žlutookrové, bez třeně, připojené k substrátu bělavými kořenovými vlákny.
Dužnina je křehká, bělavá až nažloutlá.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou vřetenovité, 25–40 x 7,5–10 µm, průsvitné (hyalinní), se dvěma i více olejovými kapkami.
Ve vřecku je osm výtrusů.
 |
Výskyt
Roste od května do října, především v jehličnatých lesích na starších zarůstajících spáleništích, s oblibou na místech, kde se po těžbě dřeva pálilo klestí. Hojnější je ve vyšších polohách.
Mycelium parazituje na kořenovém systému mladých jehličnatých stromů a může škodit v lesních školkách.
Možná záměna
Destice chřapáčová (Discina ancilis) roste na tlejícím dřevu jehličnanů a je k substrátu připojena krátkým třeněm.
Terčovnice síťnatá (Disciotis venosa) vytváří typické plodnice typu apothécium s vyvinutým třeněm, které až v dospělosti mohou připomínat rozprostřené a zvlněné plodnice kořenitky.
Kuchyňské využití
Je někdy uváděna jako jedlá, kulinářsky ovšem nezajímavá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2020-0221 (24.10.2020, Vysočina)
0066-2014-0156 (20.09.2014, Jihočeský kraj)
