Ramaria testaceoflava

Ramaria testaceoflava (Bres.) Corner 1950

kuřátka rýhovaná

Systematika

Synonyma

Clavaria brunnea Zeller 1935
Clavaria formosula Britzelm. 1887
Clavaria testaceoflava Bres. 1884
Ramaria brunnea (Zeller) Corner 1950

Popis

Plodnice jsou keříčkovité, až 100 mm vysoké, až 65 mm široké.

Třeň je široký, z větší části skrytý v substrátu, často srostlý z několika trsovitě vyrůstajících plodnic, na povrchu hladký nebo zvrásněný, ve spodní části bílý, výše bledožlutý až žlutý, později od báze postupně až sytě čokoládově hnědý, ve stáří s šedohnědými, purpurově šedohnědými až fialově šedými odlesky, při otlačení s červenohnědými skvrnami. Mladé větvičky jsou hojné a vyrůstají již ze základu třeně, někdy jsou však málo patrné. Rhizomorfy jsou štíhlé, bílé.

Větve jsou několikrát dichotomicky větvené, s okrouhlým úžlabím, hladké nebo zvrásnělé. Silnější větve jsou na průřezu víceméně kruhové, periferní bývají často zploštělé, s tupými konečky. Čerstvé mladé plodnice jsou jasně žluté, brzy však od třeně směrem vzhůru světle až sytě čokoládově hnědé nebo (zejména po otlačení) červenohnědé, v dospělosti našedlé, s šedopurpurovými nebo šedofialovými odlesky. Jen konečky větví zůstávají poměrně dlouho žluté.

Dužnina je bílá, mramorovaná, na řezu velmi rychle světle až tmavě špinavě šedočervená, později tmavě purpurově šedohnědá. Vůně je lehce nakysle trpká, chuť hořká.

Výtrusy jsou elipsoidní, 8,5–13 (14) x 3,5–6 µm (průměr 9,4–12 x 4,2–5,2 µm), poměr délky a šířky Q = 2,0–2,6 (Qav = 2,3), na povrchu zřetelně drsné, v bavlníkové modři (kyselina mléčná), s jemným, ale dobře znatelným, bradavčitým ornamentem, doplněným krátkými srůsty.

Bazidie jsou kyjovité, 55–80 x 8–11 µm, s bazální přezkou, 4výtrusé, se světlolomným, žlutohnědým, granulovaným obsahem. Tramahyfy jsou až 14 µm tlusté, se stěnou silnou do 0,5 µm, hladké, paralelní až silně propletené, s přezkami. Rhizomorfy: hyfy jsou až 5 µm tlusté, s přezkami, hyalinní až mléčně žlutavé, hladké, tenkostěnné, krajní hyfy jsou na povrchu inkrustovány silnými, jehlicovými krystaly, spolu s acantodendroidami i kulovitými buňkami.

Hyfy mycelia jsou trsnaté, válcovité, tupě zakončené, až 2 µm tlusté, tenkostěnné, promíchané s jehlicovými krystaly.

Výskyt

Je popsána z alpských zemí: Německa, Švýcarska, Itálie, Francie, také ze severní Evropy nebo ze Slovenska. V České republice je zatím (2019) známa jen ze dvou lokalit. Roste v horských jehličnatých lesích na vápnitých půdách.

Možná záměna

Kuřátka rýhovaná se vyznačují v mládí žlutými plodnicemi, které se od báze rychle zbarvují čokoládově hnědě až červenohnědě, oxidací dužniny a jehlicovými krystaly v rhizomorfách.

Kromě kuřátek rýhovaných mají jelicovou inkrustaci v rhizomorfách také kuřátka Batailleova (Ramaria bataillei). Vytváří o něco větší plodnice s delšími výtrusy (9,5–16,5 x 4–6 µm) a úžlabí větví (nad třeněm) mají vždy červeně zbarvené.

Kuřátka osténkatá (Ramaria spinulosa) tvoří velké hnědé plodnice s hnědnoucí dužninou, s jinými výtrusy a bez jehlicové inkrustace v rhizomorfách.

Kuřátka finská (Ramaria fennica) a její variety, mají na plodnicích ± fialový odstín. Jsou bez jehlicové inkrustace, ale zpravidla s polymorfními krystaly v rhizomorfách.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Nálezy

  0071-2023-0095 (19.08.2023, Plzeňský kraj)
  0071-2019-0522 (09.09.2019, Plzeňský kraj)