Ramaria safraniolens

Úvodní stránka

Myko atlas - Ramaria safraniolens

Ramaria safraniolens Christan 2008

kuřátka šafránová

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Gomphales
Gomphaceae
Ramaria

Popis

Plodnice jsou keříčkovité, střední až větší velikosti, 40–180 mm vysoké, 60–150 mm široké, bohatě větvené. Třeň je bělavý, naspodu s bílou plstí mycelia, s velmi tenkými rhizomorfami. Dceřinné větve jsou v mládí krémové nebo nažloutlé, větvičky směrem ke konečkům postupně až žluté, stářím růžovějící, spíše krátké a husté, vzpřímené, větvené ve tvaru písmene V nebo ostrého písmene U, zakončené několika zoubky. Koncové větvičky skryté v substrátu bez přístupu světla zůstávají bílé.

Dužnina je bělavá, za vlhka mramorovaná, v koncových větvích někdy žlutookrová nebo narůžovělá, na řezu barevně ± stálá. Voní po šafránu, nasládle, podle Hagara (2014) (převzato od Christana) může vůně připomínat nové kožené boty. Chuť je mírná nebo nahořklá.

Výtrusy jsou úzce eliptické až válcovité, 8,5–13 x 3,5–5 µm, jemně bradavčité, v optickém mikroskopu po obvodu hladké.

Hyfy i bazidie jsou s přezkou.

Výskyt

Rostou od léta do podzimu, vzácně, v lesích, především pod smrky, borovicemi a buky, od pahorkatin výše.

Možná záměna

Kuřátka šafránová lze zaměnit s celou řadou podobně zbarvených druhů. Vždy je třeba nález mikroskopovat.

Velmi podobná jsou kuřátka žlutá (Ramaria flava), se kterými byla kuřátka šafránová dříve ztotožňována. Liší se absencí šafránové vůně a mají o něco větší výtrusy, ovšem s ± totožnou ornamentikou.

Kuřátka žlutavá (Ramaria flavescens) má výtrusy s výraznější ornamentikou, která je patrná i po obvodu výtrusů.