Ramaria pallidosaponaria

Ramaria pallidosaponaria R.H. Petersen 1989

kuřátka zrosolovatělá

Systematika

Popis

Plodnice jsou keříčkovité, až 140 mm vysoké, až 90 mm široké.

Třeň je krátký, vrostlý do substrátu, ve spodní části zašpičatělý, s mnoha mladými větvičkami, ve spodní části bílý, v horní části v barvě spodních větví. Rhizomorfy jsou bílé, útlé.

Větve jsou v mládí květákovité, později vzpřímené, několikrát volněji větvené, v mládí se špičatým, později ± okrouhlým úžlabím, na konci s mnoha zašpičatělými zoubky, v mládí sytě citrónově žluté až slunečnicově žluté, vybledající do krémově žluté, při otlačení (vínově, fialově) hnědnou.

Dužnina je špinavě bílá, mramorovaná, částečně gelovitá, ve třeni téměř chrupavčitá, u starších plodnic až rosolovitá, po zaschnutí ve větvích tuhá, ve třeni až rohovitá. Vůně je zřetelně kyselá až trpká, Chuť je nakyslá, v konečcích větví hořká.

Výtrusný prach je okrový.

Výtrusy jsou štíhle elipsoidní až válcovité, 6,5–10 (11) x 3–5 µm (průměr 7,4–9,4 x 3,6–4,3 µm), poměr délky a šířky Q = 1,9–2,4 (Qav = 2,1), jemně drsné, v bavlníkové modři (kyselina mléčná) se zřetelným bradavčitě vydutým ornamentem.

Bazidie jsou kyjovité, 40–60 x 6–9 µm, 4výtrusé, bez bazální přezky. Sterigmata jsou zahnutá, velká až 7 x 1,5 µm. U některých nálezů se objevují hojné hymeniálni cystidy. Tramahyfy jsou až 19 µm tlusté, hladké, na okraji téměř paralelní, jinak propletené, tenkostěnné, ± hyalinní, bez přezek. Hyfy mycelia jsou až 5 µm tlusté, gelovité, hladké, tenkostěnné, cylindrické, koncové buňky kalně světlolomné, žlutohnědé. Rhizomorfy: hyfy jsou až 6 µm tlusté, s gelovitou stěnou širokou až 1,5 µm, hyalinní, bez přezek.

Výskyt

Plodnice nacházíme v létě a na podzim, často ve skupinách, především ve smíšených lesích pod buky, smrky nebo borovicemi (mykorhizu tvoří pravděpodobně také s dalšími druhy dřevin), na vápnitých i ph neutrálních půdách. V ČR až do nedávna byla nacházena jen pod jehličnany, na Slovensku jen v bučinách.

Možná záměna

Kuřátka bledoslizká (Ramaria pallidosaponaria) se vyznačují ± zřetelně gelatinosní dužninou, čistě žlutou barvou, krátkými výtrusy a chybějícími přezkami. Příležitostně jsou ovšem gelatinosní jen některé části plodnice.

Podobná kuřátka zrosolovatělá (Ramaria flavigelatinosa) mají o něco větší výtrusy. Někteří autoři v odborné literatuře zmíněné druhy synonymizují.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

České jméno kuřátka zrosolovatělá se v české literatuře používá jak pro Ramaria flavigelatinosa, tak pro Ramaria pallidosaponaria. Navrhujeme ponechat jméno kuřátka zrosolovatělá pouze pro druh Ramaria flavigelatinosa a pro Ramaria pallidosaponaria upřednostňujeme české jméno kuřátka bledoslizká.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání

Nálezy

  0071-2024-0115 (23.09.2024, Jihočeský kraj)
  0071-2022-0246 (15.10.2022, Jihočeský kraj)
  0071-2020-0309 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
  0071-2020-0253 (27.09.2020, Jihočeský kraj)
  0071-2020-0187 (06.09.2020, Plzeňský kraj)
  0071-2019-0494 (20.10.2019, Jihočeský kraj)
  0071-2019-0509 (19.10.2019, Jihočeský kraj)
  0071-2018-0059 (16.09.2018, Plzeňský kraj)