Ramaria pallidosaponaria R.H. Petersen 1989
kuřátka bledoslizká
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Ramaria |
Popis
Plodnice jsou keříčkovité, až 140 mm vysoké, až 90 mm široké.
Třeň je krátký, vrostlý do substrátu, ve spodní části zašpičatělý, s mnoha mladými větvičkami, ve spodní části bílý, v horní části v barvě spodních větví. Rhizomorfy jsou bílé, útlé.
Větve jsou v mládí květákovité, později vzpřímené, několikrát volněji větvené, v mládí se špičatým, později ± okrouhlým úžlabím, na konci s mnoha zašpičatělými zoubky, v mládí sytě citrónově žluté až slunečnicově žluté, vybledající do krémově žluté, při otlačení (vínově, fialově) hnědnou.
Dužnina je špinavě bílá, mramorovaná, částečně gelovitá, ve třeni téměř chrupavčitá, u starších plodnic až rosolovitá, po zaschnutí ve větvích tuhá, ve třeni až rohovitá. Vůně je zřetelně kyselá až trpká, Chuť je nakyslá, v konečcích větví hořká.
Výtrusný prach je okrový.
Výtrusy jsou štíhle elipsoidní až válcovité, 6,5–10 (11) x 3–5 µm (průměr 7,4–9,4 x 3,6–4,3 µm), poměr délky a šířky Q = 1,9–2,4 (Qav = 2,1), jemně drsné, v bavlníkové modři (kyselina mléčná) se zřetelným bradavčitě vydutým ornamentem.
Bazidie jsou kyjovité, 40–60 x 6–9 µm, 4výtrusé, bez bazální přezky. Sterigmata jsou zahnutá, velká až 7 x 1,5 µm. U některých nálezů se objevují hojné hymeniálni cystidy. Tramahyfy jsou až 19 µm tlusté, hladké, na okraji téměř paralelní, jinak propletené, tenkostěnné, ± hyalinní, bez přezek. Hyfy mycelia jsou až 5 µm tlusté, gelovité, hladké, tenkostěnné, cylindrické, koncové buňky kalně světlolomné, žlutohnědé. Rhizomorfy: hyfy jsou až 6 µm tlusté, s gelovitou stěnou širokou až 1,5 µm, hyalinní, bez přezek.
Výskyt
Plodnice nacházíme v létě a na podzim, často ve skupinách, především ve smíšených lesích pod buky, smrky nebo borovicemi (mykorhizu tvoří pravděpodobně také s dalšími druhy dřevin), na vápnitých i ph neutrálních půdách. V ČR až do nedávna byla nacházena jen pod jehličnany, na Slovensku jen v bučinách.
Možná záměna
Kuřátka bledoslizká (Ramaria pallidosaponaria) se vyznačují ± zřetelně gelatinosní dužninou, čistě žlutou barvou, krátkými výtrusy a chybějícími přezkami. Příležitostně jsou ovšem gelatinosní jen některé části plodnice.
Podobná kuřátka zrosolovatělá (Ramaria flavigelatinosa) mají o něco větší výtrusy. Někteří autoři v odborné literatuře zmíněné druhy synonymizují.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
České jméno kuřátka zrosolovatělá se v české literatuře používá jak pro Ramaria flavigelatinosa, tak pro Ramaria pallidosaponaria. Navrhujeme ponechat jméno kuřátka zrosolovatělá pouze pro druh Ramaria flavigelatinosa a pro Ramaria pallidosaponaria upřednostňujeme české jméno kuřátka bledoslizká.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
Nálezy
0071-2022-0246 (15.10.2022, Jihočeský kraj)
0071-2020-0309 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
0071-2020-0253 (27.09.2020, Jihočeský kraj)
0071-2020-0187 (06.09.2020, Plzeňský kraj)
0071-2019-0494 (20.10.2019, Jihočeský kraj)
0071-2019-0509 (19.10.2019, Jihočeský kraj)
0071-2018-0059 (16.09.2018, Plzeňský kraj)
