Ramaria formosa (Pers.) Quél. 1888
kuřátka sličná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Ramaria |
Popis
Plodnice střední až velké, 60–150 mm široké, 80–200 mm vysoké, keříčkovité, v mládí lososově růžové, později žlutorůžové, žluté až žlutookrové. Základní větvičky vyrůstají ze ztluštělého třeně o velikosti až 50 x 50 mm a až v šesti stupních se dále větví. Konce větévek jsou citronově žluté, zoubkaté, stářím okrově vybledají. Větvení má charakter úzkého písmene U.
Dužnina bílá nebo narůžovělá, později rezavějící až hnědnoucí, měkká, za sucha drobivá. Vůně nevýrazná, chuť nevýrazná nebo nahořklá.
Výtrusný prach žlutookrový. Výtrusy 9–13 x 4,5–6 µm.
Roste obvykle ve malých skupinách saprofytně na dřevinném opadu, především v listnatých lesích (dub, buk), někdy i pod jehličnany. Srpen až říjen.
Mírně jedovatá houba.
Možná záměna
Přesné určení žlutých druhů kuřátek je možné jen mikroskopováním.
Kuřátka zlatá (Ramaria aurea) jsou citronově žlutá nebo žlutookrová, postrádají růžové barevné tóny.
Kuřátka žlutá (Ramaria flava) mají sírově žluté plodnice a bělavý třeň.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Podle MycoBank je Ramaria formosa (Pers.) Quél. 1888 synonymem pro Corallium formosum (Pers.) G. Hahn 1883.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
