Ramaria botrytis (Pers.) Ricken 1918
kuřátka květáková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Ramaria |
Popis
Plodnice poměrně mohutná, až 150 mm vysoká a až 200 mm široká. Z robustního bělavého třeně, až 40 mm dlouhého a až 60 mm tlustého, vybíhají různě silné a nadále se rozčleňující větvičky, na jejichž konci jsou jemné, korálovité, narůžovělé výrustky zakončené tupě nebo několika zoubky. Větvičky jsou zprvu bělavé, později okrově žluté od výtrusného prachu.
Dužnina špinavě bílá, mramorovaná, ve vrcholcích větviček narůžovělá, neměnná. Vůně jemně ovocná, chuť mírná, ve vrcholcích větviček někdy nahořklá.
Výrusný prach světle okrový. Výtrusy 11–17 x 4–6 µm.
Roste nehojně v listnatých lesích. Upřednostňuje vápenaté půdy. Srpen až listopad.
Možná záměna
Kuřátka načervenalá (Ramaria parabotrytis), velmi podobná rostoucí častěji v jehličnatých lesích. Rozlišit oba druhy dokáže bezpečně jen odborník.
Kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis).
Kuřátka bledá (Ramaria pallida).
Kuchyňské využití
Z kuřátek (rod Ramaria) jsou kuřátka květáková (Ramaria botrytis) údajně z nejchutnějších, jsou však relativně vzácná a měli bychom je spíš chránit. Pomineme-li záměnu s kuřátky načervenalými (Ramaria parabotrytis), lze je snadno určit podle velkých bělorůžových plodnic.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Česky také kuřátka jarmuzová.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0071-2021-0187 (30.08.2021, Středočeský kraj)
0071-2019-0123 (03.09.2019, Středočeský kraj)
