Ramaria apiculata

Ramaria apiculata (Fr.) Donk 1933

kuřátka nazelenalá

Systematika

Popis

Plodnice jsou keříčkovité, 40–100 (140) mm vysoké a 20–100 mm široké.

Třeň je nepravidelně okrouhlý, ± rovný až prohnutý, částečně vnořený do substrátu. V mládí je ve spodní části bílý, brzy okrově hnědavý až šedožlutý, někdy s nazelenalým nádechem, velmi brzy červenohnědavý až tmavě purpurově hnědý, později také fialověhnědý, na bázi s bílým myceliem a silnými, se substrátem srostlými, bílými rhizomorfami.

Větve vyrůstají z třeně přímo nebo zakřiveně směrem vzhůru, postupně se rozdělují, obvykle dichotomicky, a na vrcholu jsou zakončeny četnějšími jemnými špičkami. Jsou okrouhlé, hladné nebo svraskalé, za čerstva slámově žluté, (špinavě) krémově žluté nebo hlínové, brzy narůžovělé, později při poranění nebo ve stáří až červenohnědé, od třeně postupně tmavě purpurově hnědé až fialovohnědé. Zakončení větví je nazelenalé, někdy jsou zelené odstíny v mládí přítomny na celé plodnici. Obecně je zelené zbarvení směrem od konečků větví s věkem intenzívnější, může však také zcela chybět.

Dužnina je špinavě bělavá až červenohnědá, tuhá. Vůně je nezřetelná. Chuť je jemná až hořká.

Výtrusný prach je světle zelenožlutý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 7–10,5 x 3,5–5 µm (průměr 7,8–9,4 x 3,9–4,7 µm), poměr délky a šířky Q = 1,8–2,2 (Qav = 2,0), s plochými izolovanými bradavkami.

Bazidie jsou kyjovité, 30–55 x 7–8 µm, s bazální přezkou, 4výtrusé, někdy 2výtrusé. Hyfy v plodnici jsou tlustostěnné, s přezkami u přepážek. Rhizomorfy může doprovázet inkrustace růžicovými krystaly.

Výskyt

Kuřátka nazelenalá rostou na tlejícím dřevu jehličnanů (smrk, borovice), vzácně listnáčů (jasan, olše), ale nalezeny byly také na hromadě rozmoklých kartónů. Plodnice vyrůstají od července do října, spíše roztroušeně, kuřátka nazelenalá přesto patří mezi hojnější zástupce rodu Ramaria.

Možná záměna

Hlavními znaky jsou růst na dřevu a slámově žlutá až červenavě hnědá barva plodnic se zelenými konečky větví.

Bledé plodnice lze zaměnit s plodnicemi kuřátek přímých (Ramaria stricta), u nichž se mohou také vyskytovat zelenkavě žluté konce větviček. Rostou však obvykle na tlejícím dřevě listnáčů.

Podobně zbarvená jsou kuřátka zelenající (Phaeoclavulina abietina), u kterých však zelenání postupuje od třeně k zakončení větví. Nerostou na dřevu a mají ostnité výtrusy. Další příbuzné druhy kuřátek s ostnitými výtrusy, Ramaria ochraceovirens (někdy s Ramaria abietina synonymizována) a Ramaria ochrochlora, nebyly v České republice dosud doloženy.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Jindřich O. (2008): Kuřátka z rodu Ramaria se zeleným odstínem na plodnicích.

Nálezy

  0071-2022-0293 (22.10.2022, Středočeský kraj)
  0071-2022-0229 (06.10.2022, Plzeňský kraj)
  0071-2020-0394 (16.11.2020, Středočeský kraj)
  0071-2019-0390 (08.10.2019, Plzeňský kraj)
  0071-2011-0007 (04.09.2011, Středočeský kraj)