Pseudomerulius aureus (Fr.) Jülich 1979
dřevomorka zlatá
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Coniophoraceae Pseudomerulius |
Stručný popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité nebo polokloboukaté, s římsovitými klobouky tvořenými odstávající horním okrajem. Často srůstají do větších celků.
Klobouk, pokud je vytvořen, je až 5 mm široký, na svrchní straně jemně plstnatý.
Hymenium je labyrintické, síťovité, tvořené 1–2 mm vysokými, nepravidelně příčně propojenými (anastomozovanými) lištami. V mládí je zářivě žluté, později žlutooranžové, nakonec rezavě nebo okrově hnědé. Přirůstající okraj vitálních plodnic je bílý.
Dužnina je 1–2 mm tlustá, za vlhka voskovitá, za sucha tuhá a křehká.
Výtrusný prach je nažloutlý.
Výtrusy jsou oválné, 3,5–5 x 1–2 µm, hladké.
Výskyt
Roste od srpna do října (za příznivých podmínek celoročně), spíše vzácně, na tlejícím dřevě jehličnanů, především borovic. Saprotrof.
Možná záměna
Dřevomorka lesní (Serpula himantioides) má brzy hnědé hymenium a výrazně větší výtrusy.
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) má jiný tvar hymenia. Působí škody na opracovaném dřevě v budovách, ve volné přírodě je velmi vzácná.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Fasciotto J. (2012): Quelques champignons intéressants de la région grenobloise. | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |