Pseudoclitocybe cyathiformis

Pseudoclitocybe cyathiformis (Bull.) Singer 1956

strmělka číškovitá

Systematika

Stručný popis

Klobouk je široký 20–80 mm, zprvu s podehnutým okrajem, brzy nálevkovitý až hluboce nálevkovitý, hygrofánní, za vlhka tmavě šedohnědý nebo černohnědý, lesklý, za sucha světle šedohnědý.

Lupeny jsou spíše husté, v mládí krémové, později šedé až šedohnědé, na třeň sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 50–100 x 5–10 mm, ve spodní části kyjovitě rozšířený, zbarvený podobně jako klobouk, bíle podélně vláknitý, na bázi obvykle bohatě bělavě plstnatý.

Dužnina je tenká, bělavá, za vlhka našedlá. Vůně je nevýrazná nebo slabě moučná. Chuť je moučná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 8–12 x 5–6,5 ?m, slabě až silně amyloidní, hladké.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, hojně, obvykle ve skupinách, v opadu listnatých, méně často jehličnatých stromů, někdy i na tlejícím dřevu, v lesích, parcích, při okrajích cest.

Možná záměna

Na sušších travnatých místech roste vzácně strmělka vybledající (Pseudoclitocybe expallens) s menšími plodnicemi, v mládí někdy s šedomodrými odstíny.

Strmělky rodu Clitocybe nemají amyloidní výtrusy.

Kuchyňské využití

Podle Hagara (2014) je jedlá, použitelná do směsí, obvykle je však uváděna jako nejedlá.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání

Nálezy

  0071-2023-0149 (28.10.2023, Jihočeský kraj)
  0013-2020-0318 (05.11.2020, Středočeský kraj)