Psathyrella piluliformis (Bull.) P.D. Orton 1969
křehutka vodomilná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Psathyrellaceae Psathyrella |
Synonyma
Drosophila hydrophila (Bull.) Quél. 1886
Drosophila piluliformis (Bull.) Quél. 1886
Drosophila subpapillata (P. Karst.) Kühner & Romagn. 1953
Hypholoma hydrophila (Bull.) Quél. 1872
Hypholoma piluliforme (Bull.) Gillet 1878
Hypholoma subpapillatum P. Karst. 1879
Psathyrella hydrophila (Bull.) Maire 1937
Psathyrella hydrophiloides Kits van Wav. 1982
Psathyrella subpapillata (P. Karst.) Romagn. 1982
Psathyrella subpapillata (P. Karst.) Schulm. 1955
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý, s dlouho podehnutým okrajem, silně hygrofánní, žlutohnědý až kaštanový, v závislosti na vlhkosti někdy ve středu nebo při okraji tmavší, v mládí s bělavými zbytky závoje, které někdy až do dospělosti přetrvávají jako ověšení okraje klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, nejprve bělavé, překryty pavučinkovým závojem, později nahnědlé a nakonec až tmavě hnědé, na ostří světlejší, u třeně vykrojené a úzce připojené.
Třeň je podle způsobu růstu (velikost trsu, zanoření v substrátu) až 100 mm dlouhý a kolem 5 mm tlustý, válcovitý, dutý, vláknitý, pod kloboukem jemně vločkatý, bělavý až žlutohnědý, u báze často nahnědlý a bíle plstnatý.
Dužnina je dosti křehká, vodnatě bledá, průsvitná. Vůně je nevýrazná, chuť mírná nebo slabě nahořklá.
Výtrusný prach je tmavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické až ledvinovité, 4,5–6,5 x 3–4 µm, na rod křehutka (Psathyrella) poměrně drobné.
 |
 |
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, velmi hojně, obvykle v trsech na odumřelém dřevě listnatých stromů (buk, dub, habr), výjimečně na jehličnanech, v lesích i v městských parcích.
Možná záměna
Podobné jsou křehutky z příbuzenstva křehutky čokoládové (Psathyrella spadicea), ty však mají větší výtrusy, světlejší výtrusný prach a při okraji klobouku jsou bez zbytků vela.
Hygrofánní klobouk křehutky vodomilné (Psathyrella piluliformis) při okraji dosti často vytváří tmavší lemování a pak ji méně zkušený houbař může zaměnit za opeňku měnlivou (Kuehneromyces mutabilis), která roste také trsovitě na dřevě listnáčů. Opeňka má však hladký lepkavý klobouk, na šupinkatém třeni mívá prsten a vykazuje příjemnou kořenitou vůni.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Vašutová M. (2006): Předběžný seznam druhů rodu Psathyrella v České republice a na Slovensku. |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2017-0226 (26.11.2017, Středočeský kraj)
0066-2011-0041 (13.11.2011, Středočeský kraj)
