Propolis farinosa

Úvodní stránka

Myko atlas - Propolis farinosa

Propolis farinosa (Pers.) Fr. 1849

vnořenka obecná

Systematika

Fungi
Ascomycota
Leotiomycetes
Rhytismatales
Rhytismataceae
Propolis

Synonyma

Cryptomyces versicolor (De Not.) Berk.
Hymenula alba (DC.) Corda 1838
Hysterium fagineum Schrad. 1799
Mellitiosporium versicolor (Fr.) Corda 1838
Polydesmia rosae Killerm. 1935
Propolis alba (DC.) Fr. 1849
Propolis betulae Fuckel 1871
Propolis epilobii Fr. 1870
Propolis faginea (Schrad.) P. Karst. 1871
Propolis fulva (Peck) Sacc. 1889
Propolis parallela Fuckel 1870
Propolis rhodoleuca (Sommerf.) Fr. 1849
Propolis rosae Fuckel 1870
Propolis rubella Fuckel 1870
Propolis saligna (Alb. & Schwein.) Fr. 1849
Propolis strobilina (Cooke) Sacc. 1889
Propolis transversalis Fuckel 1870
Propolis versicolor (Fr.) Fr. 1849
Propolomyces farinosus (Pers.) Sherwood 1977
Propolomyces versicolor (Fr.) Dennis 1982
Sclerotium album DC. 1815
Stictis alba (DC.) Fr. 1828
Stictis cinerescens Pers. 1822
Stictis farinosa Pers. 1822
Stictis fulva Peck 1881
Stictis rhodoleuca Sommerf. 1826
Stictis strobilina Cooke 1883
Stictis versicolor Fr. 1822
Tremella saligna Alb. & Schwein. 1805
Xylogramma album (DC.) Wallr. 1833

Popis

Plodnice vyrůstají ve skupinách. Zprvu uzavřené apothécium se vyvíjí pod povrchem substrátu, v tlejícím dřevě nebo pod kůrou, později proráží na povrch a vytváří obvykle protáhlé útvary o velikosti 2–5 (7) x 1–3 mm. Vnější neplodná strana plodnice, ze které lze pozorovat jen okraj na rozhraní houby a dřeva, je hnědá. Rouško (hymenofor) je ploché, hnědé, ale jemně a hustě bíle poprášené.

Výtrusy jsou válcovité nebo mírně ledvinovité, 20–27 x 6–8 µm, bezbarvé, hladké, bez přehrádek.

Ve vřecku je osm výtrusů. Vřecka jsou válcovitá, 120–160 x 13–18 µm. Parafýzy jsou výrazně delší než vřecka, větvené.

Výskyt

Za příznivých podmínek roste celoročně na mrtvém dřevu listnáčů (například vrba, buk, topol), hlavně na padlých kmenech a větvích. Podle Hagara (2014) i na dřevě a šiškách jehličnanů (borovice) a dokonce na loňských stoncích některých bylin.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Cavet J. (2013): Description de quelques champignons méconnus, récoltés en 2011.
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha