Polyporus tuberaster (Jacq.) Fr. 1815
choroš štětičkový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Polyporaceae Polyporus |
Synonyma
Polyporus lentus Berk. 1836
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, s centrálním nebo výstředným, méně často bočním třeněm.
Klobouk je okrouhlý, široký 30–80 mm (Hagara (2014) a Bernichia (2005) však uvádí až 150 mm), v mládí vyklenutý s podehnutým okrajem, brzy ploše rozprostřený až nálevkovitě prohloubený, s okrajem ostrým a krátce štětinkatým. Povrch klobouku je vláknitě šupinatý, přičemž slepené štětinky občas vystupují kolmo k povrchu, barvy je bělavé, žlutohnědé, krémově okrové nebo naoranžovělé.
Rourky jsou bělavé až smetanové, dlouze sbíhavé na třeň, někdy až k bázi třeně. Póry jsou nepravidelně hranaté, obvykle protáhlé, o velikosti až 1 x 2 mm.
Třeň je dobře vyvinutý, středový, výstředný nebo boční, válcovitý, 10–60 x 5–10 mm, na bázi někdy rozšířený, bělavý až krémový, jemně brvitý, často však až k bázi pokrytý sbíhavými póry.
Dužnina je bělavá, kožovitá, pružná, později tuhá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 10–15 x 4–6,5 µm, tenkostěnné, hladké.
 |
Výskyt
Roste nehojně, od května do října, jednotlivě, ve skupinách nebo v malých trsech na tlejícím dřevě listnatých stromů, především lip (Tilia), dubů (Quercus) a buků (Fagus). Bernichia (2005) udává růst také na jasanech (Fraxinus), habrech (Carpinus) nebo jilmech (Ulmus).
Plodnice na zemi mohou vyrůstat s černého sklerocia (hlízy) někdy značných rozměrů a hmotnosti - uvádí se až 15 kg.
Možná záměna
Choroš plástvový (Polyporus arcularius) má o něco větší póry, jen krátce sbíhavé na třeň.
Choroš voštinový (Neofavolus alveolaris) je obvykle nápadně oranžový, má výraznější póry a výstředný nebo boční třeň.
Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) vytváří mohutnější plodnice, šupiny na povrchu klobouku jsou přitisklé.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Česky také choroš hlízkatý (Papoušek (2010)) nebo choroš hlízovitý (Antonín (2006)).
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66 |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0071-2024-0084 (15.06.2024, Jihomoravský kraj)
0066-2018-0047 (23.06.2018, Praha)
