Polyporus ciliatus Fr. 1815
choroš brvitý
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Polyporaceae Polyporus |
Synonyma
Polyporellus ciliatus (Fr.) P. Karst 1879
Polyporus coerulescens Velen. 1922
Polyporus lepideus Fr. 1818
Polyporus ustalis Velen. 1922
Polyporus zonatus Velen. 1922
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, s dobře rozlišeným centrálním nebo mírně výstředným třeněm.
Klobouk je okrouhlý, široký 20–80 mm, v mládí vyklenutý, s dlouho podvinutým, někdy jemně chlupatým okrajem, později plochý nebo vmáčklý, s okrajem ostrým a zvlněným. Povrch klobouku je plstnatý až jemně šupinkatý, postupně olysávající, barvy od žlutavé po šedohnědou, později blednoucí do žlutě okrové.
Rourky jsou dlouhé jen 1–2 mm, bílé, bělavé až krémové. Póry jsou velmi drobné, husté (5–7/mm), u mladých plodnic prostým okem téměř nerozlišitelné, mírně sbíhavé na třeň.
Třeň je dobře vyvinutý, středový, méně často mírně výstředný, válcovitý, 20–80 x 5–10 mm, na bázi někdy rozšířený, bělavý až šedohnědý, pokrytý hnědými šupinkami.
Dužnina je bělavá, tenká, pružná, později tuhá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 5–7 x 1,5–2,5 µm, mírně zahnuté, tenkostěnné, hladké.
Výskyt
Roste celkem hojně od března do července (nejvíce v květnu a červnu), jednotlivě či ve skupinách na rozkládajících se větvích, ležících kmenech a pařezech listnatých stromů (bříza, třešeň, jeřáb, buk, olše), například dle Hagara (2014) nebo Holec a kol. (2012) výjimečně i na jehličnanech. Bernichia (2005) uvádí výskyt též na lísce a vrbě.
Možná záměna
Obdobně stavěné plodnice choroše plástvového (Polyporus arcularius) a choroše poloplástvového (Polyporus brumalis) mají výrazně větší póry.
Jen velmi nezkušený houbař může tyto druhy zaměnit za drobné hříbky, když chorošovité houby mívají obvykle značně tuhou dužninu.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Mezi druhy Polyporus arcularius, Polyporus brumalis a Polyporus ciliatus vládne zmatek v české terminologii. Proto je lépe pro Polyporus ciliatus používat český název choroš brvitý a vyhnout se nepříliš výstižnému názvu choroš zimní.
Například Antonín (2006) nebo Papoušek (2010) uvádějí Polyporus ciliatus jako choroš zimní. Novější Holec a kol. (2012) nebo Hagara (2014) již užívají české jméno choroš brvitý. Holec a kol. (2012) ovšem české jméno choroš zimní vyhrazuje pro Polyporus brumalis.
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání | |
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0071-2024-0036 (24.02.2024, Praha)
0066-2023-0171 (29.04.2023, Středočeský kraj)
0087-2022-0069 (07.05.2022, Plzeňský kraj)
0066-2016-0002 (10.04.2016, Středočeský kraj)
0066-2015-0015 (24.05.2015, Středočeský kraj)