Polyporus brumalis (Pers.) Fr. 1818
choroš poloplástvový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Polyporaceae Polyporus |
Synonyma
Lentinus brumalis (Pers.) Zmitr. 2010
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, s dobře rozlišeným centrálním nebo mírně výstředným třeněm. Vyrůstají jednotlivě nebo dosti často v malých trsech.
Klobouk je okrouhlý, široký 20–60 mm, v mládí vyklenutý s podehnutým okrajem, později plochý, někdy pupkovitě prohloubený, s okrajem ostrým, rovným nebo mírně zvlněným, obvykle krátce brvitým. Povrch klobouku je zprvu jemně štětinkatý, v dospělosti lysý, šedohnědý, hnědý až rezavě hnědý.
Rourky jsou dlouhé 1–3 mm, bělavé až světle okrové, krátce sbíhavé na třeň. Póry jsou spíše drobné, s hustotou 1–3/mm, nepravidelně hranaté, u třeně protáhlé.
Třeň je dobře vyvinutý, středový, méně často mírně výstředný, válcovitý, 20–60 x 4–8 mm, na bázi někdy rozšířený, okrový, šedohnědý až hnědý, plstnatý, později lysý.
Dužnina je bělavá, tenká, pružná, později tuhá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 5–7 x 1,5–2,5 µm, tenkostěnné, hladké.
Výskyt
Roste hojně, nejvíce v říjnu a listopadu na rozkládajících se větvích, ležících kmenech a pařezech listnatých stromů, plodnice pak nacházíme až do jara. Někdy vyroste i během mírné zimy nebo počátkem jara od února do dubna. Bernichia (2005) uvádí výskyt například na buku (Fagus) a vrbě (Salix), olši (Alnus), výjimečně dokonce na smrku (Picea). Substrátem našich nálezů bylo především tlející dřevo břízy (Betula).
Možná záměna
Dosti podobný je choroš plástvový (Polyporus arcularius), který však roste až v jarních měsících (duben až červen), mívá světlejší, výrazněji brvitý klobouk a okraj klobouku, protáhlejší třásnitě potrhané póry.
Choroš brvitý (Polyporus ciliatus) má výrazně jemnější póry.
Jen velmi nezkušený houbař může tyto druhy zaměnit za drobné hříbky, když chorošovité houby mívají obvykle značně tuhou dužninu.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Pokud by si některý z chorošů s dobře vyvinutým třeněm zasloužil české jméno choroš zimní, pak je to právě Polyporus brumalis a Holec a kol. (2012) jej jako choroš zimní skutečně uvádí. V jiné literatuře se však s českým jménem choroš zimní setkáváme u choroše brvitého (Polyporus ciliatus) a proto je vhodné se jménu choroš zimní vyhnout a pro Polyporus brumalis používat název choroš poloplástvový.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
