Pluteus umbrosus (Pers.) P. Kumm. 1871
štítovka stinná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Pluteaceae Pluteus |
Popis
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí zvoncovitý, později sklenutý až plochý, často se širokým nízkým středovým hrbolem, okrově hnědý až hnědý, od středu na světlejším podkladu tmavě hnědě až téměř černohnědě radiálně vrásčitý, tmavě zrnitý a štětinkatý.
Lupeny jsou husté, bělavé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, s výrazným tmavě hnědým ostřím, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 4–10 mm, na bázi někdy rozšířený, nejprve bělavý, brzy hnědě šupinkatý.
Dužnina je bělavá až šedohnědá. Vůně a chuť jsou nevýrazné, případně ředkvové.
Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 5,5–7 x 4–5,5 µm, hladké. V literatuře, např. Holec a kol. (2012) nebo Fellner (2016), je uváděna velikost výtrusů (6,5) 7–8,5 x (5) 5,5–7 µm, naše měření je však více v souladu s Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) s hodnotami (5) 5,5–6,5 (7) x (3,5) 4–5 (5,5) µm.
 |
Cheilocystidy jsou velmi hojné, kyjovité nebo vřetenovité, typicky 35–90 x 15–22 µm, na vrcholu oblé nebo zahrocené, někdy s drobnou bradavkou, bez háčků. Pleurocystidy jsou obdobné, méně hojné, obdobné, někdy trochu širší než cheilocystidy. Výrazně pigmentované jsou i válcovité buňky na pokožce klobouku a třeně.
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně, na tlejícím dřevě listnáčů (buk, dub, lípa, bříza), vzácně snad i na jehličnanech.
Možná záměna
Téměř nezaměnitelná díky poměrně velkým plodnicím, tmavohnědě vločkaté pokožce klobouku i třeně a tmavě kontrastímu ostří lupenů.
Nápadně zbarvené ostří lupenů má také štítovka černolemá (Pluteus atromarginatus), chybí zde ale zrnitá pokožka klobouku a cheilocystidy jsou s háčky.
Některé drobnější druhy štítovek mohou mít také vločkatě zrnitou pokožku klobouku, nemají však výrazněji zbarvené ostří lupenů.
Kuchyňské využití
Někdy je uváděna jako jedlá, ale kuchyňsky bezvýznamná houba. Lépe bude ji chránit jako nejedlou.
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2019-0227 (16.11.2019, Praha)
0071-2019-0346 (01.10.2019, Středočeský kraj)
