Pluteus pouzarianus

Pluteus pouzarianus Singer 1983

štítovka Pouzarova

Systematika

Stručný popis

Klobouk je široký 30–100 mm, v mládí polokulovitý nebo zvoncovitý, později téměř plochý, se širokým středovým hrbolkem, obvykle šedohnědý, vrostle vláknitý, uprostřed někdy jemně šupinkatý.

Lupeny jsou husté, volné, široké, poměrně husté, v mládí bílé, později narůžovělé.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, u báze mírně rozšířený, bělavý nebo nahnědlý, ve spodní části obvykle hnědě vláknitý.

Dužnina je bělavá. Vůně je zemitá, chuť mírná.

Výtrusný prach je růžový.

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 5,5–8 x 4–6 µm, hladké.

Přepážky na hyfách pokožky klobouku mají (podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) cca v 10–35 % případů) přezku.

Výskyt

Roste v létě a na podzim zejména na tlejícím dřevě jehličnanů, vzácně však i na listnáčích.

Možná záměna

Makroskopicky je téměř nerozeznatelná od štítovky jelení (Pluteus cervinus). Liší se více šedivými odstíny klobouku a méně intenzivní vůní dužniny. Bezpečně lze oba druhy rozlišit pouze mikroskopicky, štítovka jelení má pokožku klobouku bez přezek.

Podle Antonín (2006) je popsána štítovka přezkatá (Pluteus primus), u které mají přezku prakticky všechny přepážky hyf klobouku.

Kuchyňské využití

Je jedlá, nepříliš kvalitní. Z hlediska kulinářského využití není mezi štítovkou jelení a štítovkou Pouzarovou žádný rozdíl.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha

Nálezy

  0071-2021-0287 (07.11.2021, Středočeský kraj)
  0071-2021-0284 (15.10.2021, Středočeský kraj)